Hlavní obsah

Ještě tři dny po konci války padly stovky lidí

Právo, Radek Plavecký

Byly už tři dny po kapitulaci Německa. V Praze i v celé Evropě se slavil konec války, ale od hlavního města po staré strakonické silnici a také z východu Benešovska a od Sedlčanska se hrnuly tisíce ozbrojených německých vojáků.

Foto: Radek Plavecký, Právo

Památník Vítězství postavený v roce 1970 na Slivici u Milína připomíná poslední bitvu 2. světové války.

Článek

Za žádnou cenu nechtěli padnout do ruského zajetí. Stůj co stůj, navzdory nařízení, že mají po kapitulaci zůstat na místě a složit zbraně, mířili k jihozápadu. Když ne rovnou domů do Německa, alespoň do amerického zajetí, kde doufali v lepší podmínky.

„Věděli, že za to, co prováděli na východní frontě, je nečeká nic dobrého. Proto se snažili dostat k Američanům,“ vysvětlil hlavní důvod, proč se poslední bitva 2. světové války odehrála právě v lokalitě Slivice nedaleko Příbrami, ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl. Ten je autorem expozice o skutečně posledních dnech války vystavené k této příležitosti v Památníku Vojna v Lešeticích.

Paradox dohody

Tehdy nastala paradoxní situace. Američané dosáhli demarkační čáry na jihozápadní hranici Příbramska už ve dnech 6. až 7. května 1945, ale dál za touto linií nesměli podle předchozí dohody se SSSR vojensky zasahovat. „Maximálně mohli provádět průzkum. Rudá armáda sem dorazila až o čtyři dny později 11. května,“ dodal Velfl.

„Zprávy o pozicích Američanů pronikly i mezi německé vojáky, takže jednotky SS i příslušníci wehrmachtu se k nim snažili dostat,“ potvrzoval ředitel muzea. Generál německých vojáků dal rozkaz vybudovat u Milína a Slivice opěrný bod.

„Tím chtěl odrazit předpokládaný postup sovětské armády a hrál o čas. Domníval se, že se mu podaří přesvědčit Američany, aby je vzali do zajetí,“ uvedl Velfl, který o posledních bojích nashromáždil řadu dokumentů i fotografií, jež zveřejnil na zmíněné výstavě.

Foto: Radek Plavecký, Právo

Historik a ředitel příbramského Hornického muzea Josef Velfl na archivní fotografii

Poslední oběti

Proti německým jednotkám se podle historika Velfla nejdřív postavili příslušníci domácího hnutí odporu, partyzáni, revoluční gardy, sovětští parašutisté, ti ale na Němce nemohli stačit. Až útoky tří ukrajinských frontů a linie americké 4. tankové divize sevřely kleště kolem německých jednotek. Teprve časně ráno 12. května střelba utichla. Obětí z řad sovětů a hitlerovců jsou tady stovky. Zajato bylo kolem šesti tisíc německých vojáků.

„Z řad domácího hnutí odporu padly asi dvě desítky lidí. První obětí těchto střetů na Příbramsku byl velitel četnické stanice v Dlouhé Lhotě Vojtěch Bojna zastřelený jednotkami SS na křižovatce Skalka. Posledním byl legionář Josef Sládek, kterého zastřelili esesáci asi v 5 hodin ráno 12. května u Chraštic, kde držel hlídku,“ poznamenal ředitel Velfl.

Rekonstrukce dění a ukázky bitvy se budou odehrávat v lokalitě Slivice v sobotu 11. května po tradičním pietním aktu u zdejšího památníku.

Související témata:

Výběr článků

Načítám