ČSSD natahuje Babiše na skřipec

Její poslanec Jan Chvojka ve čtvrtek podle informací Práva předloží v ústavně-právním výboru Sněmovny návrh novely zákona o střetu zájmů, podle kterého by se měli ministři buď vzdát ovládání svých korporací, nebo zisku z nich.

Změna by se však podle návrhu týkala až nově nastoupivších členů vlády. Kdyby například Babiš kvůli podezření z dotačního podvodu na Čapí hnízdo rezignoval, ale nastoupil do nové vlády po volbách 2017, už by se ho novela v případě schválení týkala.

Předloha zároveň zakazuje členům vlády vlastnit jakýkoliv podíl ve vydavatelstvích provozujících rozhlas, televizi nebo noviny. „Dosavadní zkušenosti ukazují, že je čas zpřísnit nároky na špičky exekutivy. Ať platí jednoduché pravidlo: buď služba ve státě, nebo vlastní byznys,“ řekl Právu Chvojka.

Ten svůj pozměňovací návrh k zákonu o střetu zájmů konzultoval s předsedou poslaneckého klubu ČSSD Romanem Sklenákem a získal jeho podporu.

Změna, kterou ve čtvrtek Chvojka předloží poslancům a kterou má Právo k dispozici, zakazuje členům vlády být tzv. ovládající osobou v obchodní korporaci – tedy disponovat 40 či více procenty všech hlasů a mocí jmenovat a odvolávat většinu členů statutárního nebo kontrolního orgánu. Babiš je jediným akcionářem, tedy stoprocentním vlastníkem Agrofertu.

Ministr financí má však většinový podíl také ve fondu Hartenberg Holding, který provozuje i reprodukční a gynekologické kliniky. Ukončit by tak musel i slibně se rozvíjející miliardový byznys s umělým oplodňováním.

Svůj právní vztah k firmě musí podle návrhu člen vlády ukončit do 60 dnů od nástupu do funkce. Pokud tak neučiní, ztratí automaticky právo hlasovat v orgánech firmy. Společnost sama pak ztratí nárok na dotace, subvence a další podporu z veřejných rozpočtů.

Návrh zasahuje i do oblasti veřejných zakázek. Sankcionuje člena vlády, který neukončil své angažmá v korporaci, ztrátou práva na podíl na zisku v kalendářním roce, ve kterém firma čerpala dotace a podílela se na nadlimitní veřejné zakázce.

Pozměňovací návrh rovněž zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Internetu se však návrh netýká, ten podle Chvojky za současných zákonů regulovat nelze.

Omezení působení členů vlády v mediálních společnostech je podstatně přísnější než u obchodních korporací – vlastnit zde podle návrhu nesmí ani jedno procento. Své angažmá v mediálním domě musí člen vlády ukončit do 60 dnů od nástupu do funkce.

Porušení zákona znamená ztrátu hlasovacích práv ve společnosti i ztrátu podílu na zisku za daný kalendářní rok. Televizi či rozhlasu také může být odňata vysílací licence. Člen vlády pak o ni nesmí ani požádat.

„Důležité je chránit nezávislost médií, aby se z nich nemohl stát účelový nástroj politické kampaně. Proto má být mezi působením ve vládě a vlastnictvím médií nepropustná čínská zeď,“ řekl Právu Chvojka.

Diskriminační prý jeho změna není. „Podnikatelům nezakazuje, aby šli do vlády. Nutí je si vybrat, jestli je pro ně víc služba veřejnosti, nebo zisk z podnikání. A to není žádná diskriminace,“ podotkl Chvojka.

Návrh by měl začít platit už v průběhu letošního roku, vztahovat by se však měl až na nově jmenované členy vlády. Babiše by se týkal tedy v případě, že by usedl do nově sestaveného kabinetu.

Návrh ČSSD se podobá tomu, který už předložil opoziční poslanec Martin Plíšek (TOP 09). Ten také doporučuje, aby člen vlády nesměl být ovládající osobou ve firmě, sankce však neudává.

Plíšek navrhuje také změnu, aby se firmy, které vlastní alespoň z 25 procent člen vlády, nesměly účastnit veřejných zakázek. S podobným návrhem už neuspěl při projednávání zákona o veřejných zakázkách, neboť ve Sněmovně nezískal dost hlasů, a to i kvůli nesouhlasu ČSSD. Ta slíbila vlastní verzi zákazu včlenit do zákona o střetu zájmů, což se stane ve čtvrtek.

Pokud by se ČSSD a TOP 09 podařilo změnu prosadit, nesměl by Babiš usednout do nové vlády, nebo by musel svou společnost Agrofert a vydavatelství Mafra prodat, převést na jinou osobu či do svěřeneckého fondu.

Dosavadní úvahy tímto směrem však šéfa hnutí ANO nerozrušily. „Nestane se vůbec nic. Možná požádám svoji manželku o ruku. Ožením se a potom na ni převedu firmu,“ řekl v nadsázce už dříve Babiš.

Fakt, že chce ČSSD omezit jeho moc, Babiš před pár týdny označil za podraz. „Začínám přemýšlet, jestli tahle koalice může fungovat dál,“ řekl tehdy, ale druhým dechem dodal, že vládu rozkládat nechce. [celá zpráva]

Prodat Agrofert jako celý koncern, jehož tržní hodnota se odhaduje až na stovku miliard korun, by se asi Babišovi v brzké době nepodařilo, takový prodej trvá dlouhé měsíce. A prodávat jej po částech by se podle ekonomky Markéty Šichtařové zase nevyplatilo.

Babiš by však mohl jednat jinak – své firmy by mohl převést na společnosti s ručením omezeným a vypsat k nim tzv. kmenové listy, u nichž není zveřejněn jejich vlastník. Anonymní akcie na majitele už podle zákona není možné od roku 2014 vydávat.

„Majetek se dá schovat. Do nadací, kmenových listů. Všichni by sice viděli, že společnosti vydávají kmenové listy a bylo by všem jasné, co se s tím děje, ale právně by to napadnutelné nebylo,“ řekla Právu Šichtařová.

Reálně zákon Babiše od Agrofertu zcela neodstřihne. ČSSD jím však pokračuje ve svém vymezování se vůči ministrovi financí, které započalo předvolební kampaní 1. března. V ní soc. dem. voličům sděluje, že „Stát není firma. Je to společenství lidí“.