Čechy z panamského seznamu už prověřují analytici z financí

Podle zjištění Práva ale tzv. cifršpióni nemají zatím přístup k samotným dokumentům z obsáhlé databáze. FAÚ se nyní zabývá podle zdroje Práva obeznámeného s případem souvislostmi jmen a adres, které seznam obsahuje.

Analytiky zajímá podezření, že klienti Mossacku mohli v daňových rájích prostřednictvím této firmy prát špinavé peníze. Pokud na něco takového přijdou, podají trestní oznámení.

Šéf útvaru Libor Kazda Právu řekl, že se jeho tým panamskou aférou zabývá stejně jako ostatními podněty z veřejných zdrojů. Podrobnosti o prověřování ale nemohl sdělit kvůli mlčenlivosti.

České úřady již dříve oslovily server Investigace.cz, který může díky mezinárodní spolupráci nahlížet do databáze uniklých dokumentů.

Zakladatelka serveru Pavla Holcová řekla, že dokumenty nemohla poskytnout. „My materiály nevlastníme, máme pouze přístup do databáze,“ vysvětlila.

Majitelem je podle ní německý list Süddeutsche Zeitung, kterému databázi poskytl neznámý oznamovatel.

Noviny pak obří objem více než 11 miliónů dat sdílely s Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů.

Složkami s dokumenty se nyní také zabývá skupina českých redakcí oslovených Holcovou včetně Práva.

Jedná se hlavně o e-mailovou komunikaci Mossacku a klientů firmy, fotokopie různých smluv a například seznamy držitelů akcií. Objevují se tam také občanské průkazy a kopie dokumentů s podpisy.

Většina komunikace Mossacku je v angličtině, řada informací je ale také ve španělštině a francouzštině. Analýza dat pokračuje, jedná se o mravenčí práci s tisícovkami složek týkajících se Česka.

Ze seznamu podle osloveného finančního experta ale nevyplývá na první pohled nic zásadního a podobně to prý může být se samotnými dokumenty.

„Bude se těžko prokazovat trestná činnost, je to jen určitá výseč,“ řekl expert, který si nepřál být jmenován.

V seznamu podle něj může být hodně lidí, kteří zkrátka mají prostředky na to, aby si založili společnost v cizině, a snaží se ulevit si od daňového zatížení v Česku, které je pro ně často nevýhodné.

„Je to z různých legálních důvodů. Například prevence proti závisti, strach o peníze v českých bankách nebo zahraniční obchodní aktivity. Také z jejich pohledu u nás není optimálně nastavená úroveň daňových sazeb. Takzvaná daňová optimalizace ale není nic nelegálního,“ dodal.

Seznam obsahuje přibližně 200 jmen a zhruba stejný počet firem spojených s Českem. Číslo ale nemusí být konečné, protože česká jména se prý objevují také v dokumentech souvisejících se zahraničními firmami.

Vlastníky firem nelze v českém seznamu dohledat u nejméně patnácti případů, protože jsou skryti za anonymními akciemi.