Článek
Zavolal a řekl mi: „Ahoj, jmenuji se John Doe (něco jako Jan Novák, neznámý muž, pozn. red.), máte zájem o informace?“
„Každý novinář v takové chvíli zbystří. Věděl jsem, že musím být opatrný a mluvit s tím člověkem osobně, a tak jsem mu řekl, že mám o informace velký zájem,“ říká Obermaier. „V této fázi si ale musíte dát velký, velký, velký pozor, protože nevíte, kdo se akcí skrývá.“
„Můj život je ohrožen“
Zdroj však některá dilemata ohledně utajování identity novinářům vyřešil velmi rázně: „Můj život je ohrožen. Žádné setkávání. Nikdy!“ Když se ho Obermaier zeptal, proč to dělá, dostal odpověď: „Chci zveřejnit zločiny. Nechci za to ani finanční odměnu, ani jinou kompenzaci.“
SZ v případě kontaktu s utajovaným zdrojem nabízí několik šifer, jako Signal, Threema, PGP a S/MIME, ani dnes však nemíní přiznat, přes kterou si s dodavatelem panamských dokumentů vyměnili informace. Obermaier tak ani dnes neví, s kým mluvil, a než šla do tisku minulou neděli první zpráva o daňových únicích státníků, celebrit i sportovců, rozbil vlastnoručně svůj laptop i iPhone.
„Ten člověk obrovsky riskuje,“ řekl serveru Politico. „Odhalil Vladimira Putina, mafiány, teroristy i pár diktátorů a zlodějů,“ vysvětluje novinář.
Jeho deník nicméně udělal krajně neobvyklý krok, který by každé noviny neudělaly. Zahlcení obrovským množstvím dat přimělo vedení redakce, aby se obrátila na washingtonské konsorcium investigativních novinářů (ICIJ), a ti loni pomáhali s analýzou dat Mossfonu.
Zveřejnění dat už vedlo k pádu islandského premiéra, razii ve vedení fotbalové federace UEFA, vyšetřování argentinského prezidenta Mauricia Macriho a k obvinění špiček ruské a čínské politiky.
Velké mezery v zabezpečení
Odejít musel také Uruguayec Juan Pedro Damiani, etický rozhodčí FIFA. V kauze figurují například i fotbalista Barcelony Lionel Messi či španělský režisér Pedro Almodóvar, který kvůli tomu pozastavil propagaci svého nového filmu.
Vedení Mossfonu trvá na tom, že se stalo obětí hackerského útoku, ve čtvrtek však vyšlo najevo, že firma měla mimořádně chabé a zastaralé počítačové zabezpečení. „Software neprošel od roku 2013 žádným upgradem, takže byl prakticky bezbranný a hackeři toho mohli klidně využít,“ napsal deník The Times. V Mossfonu dokonce ani nešifrovali e-mailové kontakty, což podle expertů znamená, že šance na vypátrání hackerů je prakticky nulová.
Sean Sullivan, poradce společnosti F-Secure, nicméně zapochyboval nad tím, že by mohlo jít o akci CIA. „Neznám žádnou západní agenturu, která by takto prováděla hackerské útoky. Spíš to na mě působí, že se oligarchové chtěli zdiskreditovat navzájem. Ovšem pravdu se stejně nikdy nedozvíme,“ řekl expert.
„Myslím si, že v obsahu dokumentů Mossfonu si musely číst vlády všech významnějších zemí. Napočítali jsme pětadvacet velkých bezpečnostních děr,“ řekl Christopher Soghoian, analytik Americké unie občanských svobod. Jedna z mezer byla i ve firemní verzi aplikace Outlook, aktualizované naposledy v roce 2009.