Článek
Přitom ještě loni usilovala o to, aby seděla na ředitelské židli, kterou ale po výběrovém řízení obsadil loni v září právě Dragoun. Haderková jako šéfka legislativní a právní skupiny inspekce převzala dočasně vedení této instituce loni v květnu po Michalu Murínovi, který po nátlaku premiéra Andreje Babiše (ANO) ruku v ruce s kritikou státních zástupců na konci dubna rezignoval na svou funkci.
Haderková se poté přihlásila do výběrového řízení na funkci ředitelky GIBS, ale místo ní uspěl Dragoun, který předtím působil jako šéf Okresního státního zastupitelství v Lounech.
Po jmenování Dragouna se sice na pár měsíců vrátila do vedení legislativní a právní skupiny v GIBS, jenže tu nový ředitel v rámci premiérem schválené reorganizace zrušil. Vytvořil nové oddělení, které nyní zastřešuje činnosti nejen legislativní a právní, ale i tiskové a preventivní. Do výběrového řízení na post vedoucí tohoto oddělení se však již Haderková nepřihlásila a na konci letošního ledna ukončila služební poměr.
Lidé spojení s politikou končí
Haderková však není jediná z nejužšího vedení inspekce, kdo sbor v posledních týdnech či měsících opustil. Ve svých funkcích a zároveň v GIBS skončili také bývalí Murínovi náměstci Milan Špaček a Martin Šilhavý. Ten první již na konci loňského září, druhý pak koncem listopadu.
Někdejší pracovník protikorupční policie (ÚOKFK) Špaček byl náměstkem pro speciální činnosti a člověkem blízkým Murínovi. Ve funkci ho od ledna nahradil bývalý policista a naposledy bezpečnostní ředitel na ministerstvu obrany Vít Hendrych.
Šilhavý zase v minulosti pracoval v ÚOOZ a jako náměstek pro trestní řízení byl údajně Murínovou pravou rukou. O Šilhavém se spekulovalo jako o člověku napojeném na prvního místopředsedu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka.
Ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů Radim Dragoun.
Ale odchod Šilhavého nebyl posledním. Koncem loňského léta rezignoval na post šéfa speciálního oddělení inspekce vyšetřujícího nejzávažnější kriminalitu, nazvaného Centrum, Pavel Straka, který měl podle zdrojů z GIBS zase údajně blízko k bývalému ministru vnitra za ČSSD Milanu Chovancovi.
V lednu pak ředitel Dragoun postavil podle zjištění Práva mimo službu vyšetřovatele středočeské inspekce Martina Myslivečka, protože prý přišel o bezpečnostní prověrku na druhý stupeň utajení „Důvěrné“.
Mysliveček údajně doplatil na své úzké pracovní i osobní vazby z minulosti, z dob, kdy působil na tzv. 3. oddělení pražské policie. Tam tehdy pracoval společně s nyní obviněným bývalým detektivem Igorem Gáboríkem, kterého policie stíhá v kauze známé jako Bereta týkající se úniků informací z trestních případů. Dalším bývalým kolegou Myslivečka byl pak Pavel Nevtípil, současný vyšetřovatel kauzy Čapí hnízdo týkající se premiéra Babiše a jeho rodiny.
Šéfem Olomouce Šošovička
Obměna ve vedoucích funkcích se však dotkla i krajských poboček GIBS. Jak už v minulých dnech uvedl server iRozhlas.cz, na základě reorganizace inspekce a nově vypsaných výběrových řízení se změnili šéfové hned v pěti krajích.
Důležité pro nové vedení GIBS bylo především střídání stráží na Zlínsku a Olomoucku, kde měli s nedůvěrou v inspekci největší problémy jak její samotní zaměstnanci, tak státní zástupci i policisté.
Novým šéfem olomoucké pobočky je tak nově bývalý detektiv protikorupční policie Milan Šošovička. Ten se před dvanácti lety dostal do povědomí veřejnosti jako hlavní vyšetřovatel údajné korupční kauzy kolem tehdejšího vicepremiéra a nynějšího senátora a hejtmana Zlínského kraje Jiřího Čunka. Případ nakonec skončil opakovaným zastavením Čunkova trestního stíhání.
„U všech nových vedoucích krajských poboček byla prověřována jejich profesionalita, výkonnost, morální vlastnost i předchozí zkušenosti. A protože vyhráli daná výběrová řízení, jde o kvalitní vedoucí pracovníky,“ podotkl na Šošovičkovu adresu v obecné rovině Dragoun.