Babiš by mohl šéfovat rozpočtovému výboru

Babiš totiž zatím čeká na verdikt slovenského soudu, který v lednu rozhodne, zda Babiš byl, nebo nebyl vědomým spolupracovníkem StB.

„Z mého pohledu by ve vládě měl Andrej Babiš být, ale situaci budeme řešit v momentě, kdy nastane. Pokud bychom byli opoziční stranou, která by tolerovala menšinovou vládu ČSSD, tak si umím představit jeho roli v rámci Sněmovny na pozici předsedy rozpočtového výboru,“ řekl v neděli Faltýnek v ČT.

Post šéfa rozpočtového výboru, který schvaluje vládě například rozpočtové přesuny v průběhu roku, je volný také kvůli tomu, že se s exministrem financí a místopředsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem počítá na post místopředsedy Sněmovny.

Babiš několikrát uvedl, že pokud by vznikla většinová vláda ČSSD, ANO a lidovců, měl by zájem o post ministra financí. Předseda ANO sice tvrdí, že podle názorů jeho právníků negativní lustrační osvědčení mít nemusí, ale to těžko něco zmůže s požadavkem prezidenta Miloše Zemana, který ho po ministrech bude chtít. Babiše tento požadavek tedy alespoň do rozhodnutí soudu vyšachoval ze hry.

Šéf ANO odmítl minulý týden pro Právo, že by měl ambici se stát předsedou Sněmovny – podle něj by to vyžadovalo moc mluvení, a to mu nejde. [celá zpráva]

Babiš také několikrát zopakoval, že se do vlády za každou cenu nehrne. Jasno o případné vládě by všechny partaje chtěly mít do Vánoc. „Usilujeme o to, aby vznikla silná koaliční vláda na čtyři roky a aby tu byla stabilita,“ uvedl v ČT místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Podle informací Práva by takový kabinet mohl být rozdělen takto: premiér a pět resortů pro ČSSD, šest ministerstev pro ANO a tři resorty pro lidovce. [celá zpráva]

Jednací týmy soc. dem., ANO a lidovců v dalších týdnech čekají náročná jednání komplikovaná také faktem, že Babiš bude v následujících 14 dnech na turné po celé ČR a do metropole se podle informací Práva bude vracet sporadicky.

Bouřlivou diskusi lze očekávat kolem daní. ČSSD a lidovci chtějí progresivní zdanění, což ANO odmítá. Soc. dem. u nové partaje nepochodí ani se záměrem zvýšit korporátní daně. „Nejprve by měl šetřit stát, až pak se můžeme bavit o zvyšování daní,“ uvedl Faltýnek.

Svár bude i o církevní restituce. Zatímco KDU-ČSL je považuje za uzavřené, soc. dem. chce dohodou s církvemi snížit 59miliardové náhrady. ANO se zatím definitivně nevyjádřilo. „Počkáme, s čím přijde ČSSD. Žádná kaše se nejí tak horká,“ dodal Faltýnek.

Podle průzkumu společnosti Focus, jehož se zúčastnilo více než 1270 lidí a který byl zveřejněn včera v ČT, si největší podíl dotázaných (23 procent) přeje středolevou koalici soc. dem., ANO a lidovců, která by ve Sněmovně měla 111 křesel. Menšinovou koalici ČSSD a KSČM s 83 mandáty by si přála desetina.

Koalici ČSSD a ANO, která by rovněž ve Sněmovně neměla většinu (jen 97 křesel), pak osm procent. Sedmiprocentní podporu vyslovili účastníci průzkumu variantám – jednobarevné vládě soc. dem. nebo koalici ANO, TOP 09, ODS a Úsvitu nebo koalici ANO s TOP 09, ODS a lidovci.

Říjnové volby znamenaly podle průzkumu zásadní příležitost ke změně pro 20 procent oslovených, něco málo mohly změnit podle dalších 43 procent respondentů. Třetina lidí pak hlasování považuje za zbytečnou akci, která stejně nic nezmění. Na základě výsledků voleb lidé nejčastěji očekávají zlepšení ekonomické situace (34 procent), snížení korupce (27 procent) a snížení nezaměstnanosti (25 procent). Lidé jsou ale k možným změnám spíše skeptičtí, u všech nabízených možností výrazně převažovaly odpovědi ne/spíše ne, ukázal také průzkum.