Článek
Babiš na dotaz, jestli by chtěl být šéfem dolní komory, ve čtvrtek Právu řekl: „Určitě ne. Mluvit neumím a mluvení nevyhledávám.“
V neděli však jeden z vyjednavačů ANO, Martin Stropnický, uvedl, že by volební výsledek dával jeho hnutí nárok i na předsedu Sněmovny. Klub ANO má 47 poslanců (vesměs politických nováčků), což je o tři méně než soc. dem.
A sám Stropnický, zběhlý herec, jenž mluvit rozhodně umí a který už prošel diplomacií i politikou, podle všeho by mohl pomýšlet na ministerský post. Šéfoval kultuře v Tošovského úřednické vládě.
V Centru pohybové medicíny na Chodově očekávali v sobotu 26. října 2013 lídři hnutí ANO výsledky mimořádných voleb do Poslanecké sněmovny. Na snímku Martin Stropnický
O předsedu dolní komory má ale také zájem ČSSD, která volby vyhrála. „Předpokládám, že si soc. dem. bude jako nejsilnější strana nárokovat funkci předsedy,“ sdělil ve čtvrtek Právu šéf strany Bohuslav Sobotka.
Kolik zástupců?
Otazníky panují kolem počtu místopředsedů. ČSSD a KSČM navrhují méně místopředsedů, než je sedmička stran ve Sněmovně. Přitom TOP 09, ODS i Úsvit přímé demokracie chtějí také mít svého zástupce ve vedení komory. Jen lidovci na tom netrvají.
„Co se týče počtu místopředsedů, tak by jich podle mě mělo být tři až pět podle volebního výsledku. To znamená, že ne na všechny strany by se dostalo, musíme stanovit jejich optimální číslo z hlediska funkčnosti Sněmovny a nákladů,“ řekl Sobotka.
Na snímku Tomio Okamura předseda hnutí Úsvit a v pozadí Radim Fiala předseda klubu.
Zda by soc. dem. měla mít i tento post kromě šéfa komory, je podle něj otázkou jednání.
Také předseda KSČM Vojtěch Filip si myslí, že každá strana nemusí mít svého zástupce ve vedení. „Čtyři až pět místopředsedů vyhovuje potřebám dělby práce ve Sněmovně,“ řekl.
Naopak šéf Úsvitu Tomio Okamura chce místopředsedu kvůli prosazování myšlenek přímé demokracie. „Když nás odstrčí z funkcí, tak těžko můžeme prosazovat program, protože těžko budeme vidět. Funkce místopředsedy dodává vážnost právě i našim tématům,“ řekl Právu.
Na prosazování programu Sněmovny přitom funkce místopředsedy nemá žádný vliv. Program jednání stanoví organizační výbor, kde jsou vedle vedení komory také předsedové všech klubů. Navíc změnu programu může navrhnout každý poslanec na plénu. Místopředseda navíc není členem žádného výboru.
Místopředseda má pouze tu výhodu, že je členem nejužšího vedení komory a má přednostní právo kdykoli vystoupit. K dispozici má auto s řidičem i referentský vůz pro vlastní potřebu.
Lidovci post mít nemusí
Lidovci o post místopředsedy Sněmovny nestojí. „Pokud bude shoda, že budou čtyři místopředsedové, tak nemáme problém, že nebudeme mít místopředsedu,“ řekl Právu šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Věří, že pokud to takto dopadne, získají jako kompenzaci navíc místo v čele některého z výborů.
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek hovoří s novináři před volební místností v Náchodě, kde 25. října odevzdal svůj hlas ve volbách do Poslanecké sněmovny.
„Pokud ale bude pan Okamura trvat na tom, že chce mít místopředsedu, tak je logické, že strana, která má stejně mandátů, by také měla mít místopředsedu,“ dodal Bělobrádek. V takovém případě by o ten post měl jako šéf strany zájem. Zatím je předsedou poslanců KDU-ČSL.
Také TOP 09 a Starostové podle šéfa klubu Petra Gazdíka chtějí pouze čtyři místopředsedy. Podle informací Práva by se místopředsedou za TOP 09 měl stát první místopředseda strany Miroslav Kalousek.
Babišovo ANO zatím vyhraněný názor nemá. Podle místopředsedkyně Věry Jourové se o věci bude teprve jednat.
Ani ODS zatím nemá jasné stanovisko k počtu místopředsedů. „Jde nám především o to, aby ve vedení byla Miroslava Němcová. Je to člověk, který jako jeden z mála umí Sněmovnu řídit,“ řekla Právu první místopředsedkyně poslanců ODS Jana Černochová.
„Nebavili jsme se o tom, jestli by Sněmovna měla mít čtyři, pět nebo šest místopředsedů. Souhlasíme ale s tím, že rozšiřovat jejich počet asi není nejlepší,“ dodala.