Toaletní historie Portugalska

Ve světě pomalu začínají chápat potenciál míst, kam i císař musí pěšky, a z nutné zastávky naopak dělají díky neotřelému designu cílený objekt zájmu. Přesvědčit se o tom mohou cestovatelé v Austrálii nebo na sousedním Novém Zélandu. A tento trend už dorazil i do Evropy. Na nejstarším kontinentu, konkrétně v Portugalsku, se můžete při nezbytné zastávce obohatit nejen esteticky, ale i vědomostně.

V lisabonském podchodu vedoucím k veřejným toaletám pod půvabnou Vyhlídkou sv. Lucie se ukrývají dějiny města i celé země, respektive jejich nejdůležitější momenty až do roku 1974. A vyobrazeny jsou všeobecně stravitelnou zábavnou formou komiksu.

Dozvíte se zde nejen o portugalských námořních objevech, které z atmosféry země dýchají na každém kroku, ale hlavně o pro cizince méně zřejmých skutečnostech. Třeba že dnešní Lisabon byl dlouho před začátkem tohoto letopočtu fénickým obchodním centrem a první zásadní stavbou bylo na počátku našeho letopočtu zřejmě divadlo. Ve středověku bylo město pod nadvládou Vizigótů, Maurů, Normanů a Norů a roku 1256 se stalo hlavním městem Portugalského království.

Z novodobější historie byla pro Lisabon přelomová především katastrofa z 1. listopadu roku 1755, kdy město postihlo jedno z nejničivějších zemětřesení na kontinentu. Během něj, následných požárů a vln tsunami zahynuly desítky tisíc lidí a značná část Lisabonu byla srovnána se zemí.

Naštěstí bylo město postupně obnoveno, o což se do značné míry zasadil státník Sebastiao José de Carvalho e Melo, známý též jako markýz Pombal, a město začalo znovu vzkvétat.

Poslední vyobrazenou událostí je pak Karafiátová revoluce, která začala 25. dubna roku 1974 právě v Lisabonu a vyústila v demokratický režim. Na počest události byl přejmenován i jeden z nejznámějších portugalských mostů, který se zbavil jména ministerského předsedy a krátkodobého prezidenta Portugalska Salazara a dnes nese název Most 25. dubna.