Pro rakouský Sölden je prestiž na prvním místě

Sölden zahrnuje tři hlavní lokality — Giggijoch, Gaislachkogl a ledovce Rettenbach a Tiefenbach, na kterých se zpravidla lyžuje až do pozdního jara. Aktuálně jsou v provozu všechny sjezdovky i lanovky a sněhová pokrývka přes tři metry umožňuje sklouznutí i ve volném terénu.

Před naší návštěvou napadlo kolem dvaceti centimetrů nového sněhu a díky minusovým teplotám skřípal sníh krásně pod nohama. Mrazy byly nejsilnější na ledovci, takže jsme tentokrát více lyžovali v části Giggijoch, která se vyznačuje širokými a pozvolnými svahy. Ty jsou i při větším počtu lyžařů poměrně dobře přehledné.

Nejlépe se nám jezdilo na černé pistě č. 22, která se klikatí ve sportovním tempu od horní stanice kabinkové lanovky na Giggijochu až do údolí. Prudší zatáčky tu střídají mírnější části, na rozmanitosti zde přidávají zvlněná esíčka. Ráno navíc na sjezdovce skoro nikdo nebyl, a tak vydržela skoro celé dopoledne pěkně upravená.

Další zábavnou variantou byla sjezdovka č. 11, která nás bavila zvlněným profilem a zároveň příjemně sportovním tempem. Z pisty č. 11 jsme za posledním „bubnem" často přejížděli na dvanáctku, která se stáčí zpět na Giggijoch. Zejména poslední část „rukávu" tu je pěkně rychlá a často úplně prázdná.

Pro děti se nejvíc hodí část Giggijoch. Jednak kvůli přehledným svahům, ale i atrakcím, které dětem jízdu zpestří. Jde například o tzv. Fun line, která zahrnuje tunel a průjezd sněhovou bránou, jednoduchou crossovou trať s klopenkami a malými skoky. Na obojím jsme viděli řádit i ty nejmenší caparty.

Zábavou pro děti i dospělé je pak měřený paralelní slalom, kdy s paršákem vyjíždíte ze startovních branek současně a v červené či modré lajně řežete oblouky, co to dá. Ze závodu máte navíc automaticky pořízený videozáznam, který si můžete prohlédnout na stránkách Söldenu pomocí čísla uvedeného na vašem skipasu.

Část Gaislachkogl disponuje převážně červenými, a tedy velmi sportovními sjezdovkami. My si tuto část oblíbili i kvůli prosklené restauraci Ice Q na vrcholu hory Gaislachkogl, kterou jste měli možnost spatřit v bondovce Spectre.

Neobvyklý prosklený design restaurace dělá z této architektonické zvláštnosti tak trochu maskota Söldenu. Aby restaurace dostála své prestiži po všech stránkách, musíte si místa na oběd rezervovat. Objednávku po vás bude chtít už u vchodu elegantně oblečená dáma. My jsme rezervaci neměli, a tak jsme mohli sedět jen na prosluněné terase s nádherným výhledem.

K svačině jsme si dali pečivo s máslem a pomazánkou a štrúdl s vanilkovým krémem, obojí chutnalo na jedničku, celková cena se však nakonec s nějakým tím pivem vyšplhala na 27 eur.

Samozřejmě jsme nevynechali ani ledovec, ačkoli při jízdě v mrazu doslova tuhnul úsměv na rtech. Díky těmto minusovým teplotám vydržely sjezdovky v celém areálu v poměrně dobrém stavu i v pozdním odpoledni. Nejvíce jízd na ledovci Tiefenbach padlo na modré trati č. 39, která představuje opravdu široké mírné prostranství, kde se v podstatě do oblouku stačí jen naklánět a pohodový sklon vás nenutí nikde výrazně dřít.

Na Tiefenbachu jsme tentokrát vyzkoušeli i sněžné brusle Sled Dogs, pro které byly pozvolný sklon a přehlednost modrých plání vhodné pro první zkoušení. O dost sportovnější je vedlejší ledovec Rettenbach, kde se na černé, opravdu nekompromisně prudké sjezdovce tradičně zahajuje Světový pohár v alpském lyžování.

S nadsázkou lze říct, že povinností na Tiefenbachu je fotka z vyhlídky u výstupu z kabinkové lanovky. Dohlédnete odsud nejen na sousední Pitztal, ale s trochou štěstí na počasí i do Itálie.

Pokud chcete v Söldenu zažít největší soudobou show světa, naplánujte si jeho návštěvu na duben v lichém roce. Tou dobou se totiž na söldenském ledovci Rettenbach koná velkolepá show, představující Hannibalův historický přechod přes Alpy, ovšem v trochu modernějším pojetí.

V hlavních rolích se představují rolby, skútry, letadla, vrtulníky a celkový prostor jeviště má okolo šesti kubických kilometrů, čímž se stává největším světovým představením. Celý příběh Hannibala, který v roce 218 před Kristem v doprovodu desítek tisíc mužů a 37 slonů překročil Alpy, je líčen v průběhu show a detaily dokresluje vystoupení lyžařských demo týmů, tanec roleb, jezdci na skútru, kteří se své stroje nebojí vyslat do výšin, nebo také motorkáři, kteří adrenalinovou rychlostí vyjíždějí prudkou černou sjezdovku Světového poháru.

Třešničkou na dortu je odpálení laviny z vedlejšího hřebenu a celou show zakončuje několik ohňostrojů. Megalomanství akce Hannibal spočívá nejen v neuvěřitelném 3D prostoru, ve kterém se odehrává, ale také například v počtu účinkujících, kterých tu je na pět set.

Základní vstupné na hodinovou akci v délce 67 minut činí 42 eur, s místem na tribuně 55 eur a zakoupit lze také vstupenku na tribunu zahrnující večeři s nápoji a místenku v barech za 125 eur.