Bezpečnost – nebo (nechtěný) adrenalin na cestách?

Zkontrolujte si platnost svého cestovního dokladu. V cestovní kanceláři vám poradí, jaké doklady budete pro zvolený zájezd potřebovat. Pokud cestujete individuálně, musíte si informace opatřit sami. Do mnoha zemí budete potřebovat pas s platností nejméně 6 měsíců po vstupu (někdy i po předpokládaném opuštění) země. Kromě toho může být potřeba si opatřit víza – některá můžete dostat pohodlně na příletovém letišti, o některá musíte žádat na zastupitelských úřadech v ČR nebo dokonce v zahraničí, což obvykle dost dlouho trvá.

Nejčastějším kamenem úrazu ale bývá skutečnost, že cestujete do země, kam nám jako občanům EU stačí občanský průkaz – jenže tomu zrovna vypršela platnost, aniž jste si toho všimli, nebo skutečnost, že přátelé, se kterými jedete, nejsou občany EU a potřebují vízum.

Cestovní doklady bývají v hledáčku nepoctivců. Proto je na ně potřeba dávat pozor. Nedávejte pas z ruky, rozhodně ne jako zástavu v půjčovnách aut či motocyklů. Jednak se to nesmí, jednak by vás mohli zkoušet vydírat o nadměrnou úhradu škod, které jste třeba ani nezpůsobili (stav auta si před vypůjčením nechte zaprotokolovat!).

Pro případy ztráty nebo odcizení se doporučuje mít s sebou fotokopii pasu, kterou nosíte odděleně od originálu, anebo pas naskenovat a uložit na místě přístupném po internetu. Originální pas nechávejte v hotelu v trezoru a noste jej s sebou jen tehdy, když je to opravdu potřeba; při pochůzkách v rekreačním středisku vystačíte s kartičkou hotelu nebo s fotokopií pasu. Ztrátu nebo odcizení dokladů je třeba hlásit policii a zastupitelskému úřadu.

Pokud cestujete s cestovní kanceláří, máte jistotu, že budete mít potřebné informace, že se o vás ví a že se máte na koho obrátit. Pokud cestujete sami, vřele doporučujeme zaregistrovat se do systému DROZD na MZV. Pokud tak učiníte, obdržíte v případě nepředvídatelných událostí, ať už je způsobí příroda nebo konflikty, informace, co se děje a jak se zachovat. A ocitnete-li se v nouzi, Ministerstvo zahraničních věcí poskytuje občanům v takových případech pomoc – ale musí o nich vědět.

Základní pravidla zná každý: opatrnost, cennosti nechávat na bezpečném místě, nenosit ani zbytečně moc peněz, ani všechno na jednom místě a už vůbec ne na snadno dosažitelném místě.

Co už každý neví, je, že pro případ, že zůstanete v cizině zcela bez prostředků, je třeba se zabezpečit sám, a to nejlépe už před cestou, když si dohodnete, kdo z vašich blízkých by vám  mohl pomoci.

Nepočítejte s tím, že by vám peníze opatřil konzulát ze svého, resp. z eráru. Zastupitelský úřad pouze zprostředkuje pomoc, zejména kontaktováním vašich příbuzných či známých, kteří mohou zaslat finanční prostředky, např. prostřednictvím služby Western Union, nebo zakoupit elektronickou jízdenku či letenku.

Pokud jedete někam, kde to neznáte, informujte se! Informační schůzka s delegátem cestovní kanceláře není ztráta času – a pokud by delegát neřekl vše, ptejte se. Když jedete na vlastní pěst, informujte se ještě před cestou a pak znovu v místě: na letišti, u řidiče taxíku (ti jsou zpravidla schopni se dorozumět anglicky) či v recepci.

Na tyto informace místních samozřejmě musíte pohlížet filtrem, nakolik je za nimi osobní zájem, ale v obecných věcech bývají relevantní. Sledujte místní lidi. Napoví to mnohé o zvycích – a třeba i o tom, která restaurace je oblíbená. Musíte samozřejmě vždy počítat s tím, že na rozdíl od vás jsou tito lidé rezistentní vůči místním bakteriím. Takže nepijte vodu z neprověřených zdrojů a buďte ostražití na hygienu.

Respektujte místní zvyky. Oblečením, které místní pokládají za pohoršující, byste vyvolali v lepším případě nevraživost, v tom horším by mohlo dojít k přímé agresi. To samé platí o zvycích a zlozvycích. Jsou místa a období, kdy není radno pít alkohol, kdy a kde není radno kouřit – a už vůbec ne poškozovat nebo znečišťovat prostředí (viz tvrdé tresty v Singapuru).

A také existují místa, kam není radno chodit sám, natož sama. O nedotknutelnosti čehokoliv, co je posvátné, by měl vědět každý – a tím prakticky posvátným může být i osobnost vládce (např. v Thajsku) a prakticky všude armáda a policie.

Informujte se předem o dopravních předpisech, a to v přiměřené míře i tehdy, když budete jenom chodit pěšky. Je důležité vědět, jak je to s předností na přechodech (a spoléhat na ni obezřetně, tj. na přechodech bez semaforů sice udělat krůček do vozovky, ale jen takový, abyste nepřišli k úrazu, když vás řidič nebude respektovat).

O tom, že ve Velké Británii a některých bývalých državách se jezdí vlevo, ví kdekdo. Teoreticky. Jenže zvyk je železná košile – takže před každým přechodem silnice si musíte znovu a znovu uvědomit, že se musíte rozhlédnout přesně opačně než doma.

Před cestou si zjistěte, jaká očkování jsou do země a míst v ní, která hodláte navštívit, povinná a která doporučená. Poraďte se s lékařem, respektive hygienickou stanicí (pozor na rady pracovišť motivované prodejem vakcín). Souhrnné informace najdete například zde.

Ochrana před sluncem je v každé jižní zemi samozřejmostí. Světlá plátěná košile vyřeší i teplotní komfort lépe než odhalené tělo. Čím exotičtější zemi navštívíte, tím více musíte dbát obezřetnosti a zapomenout na zvyky v ČR.

O neprověřených nápojích, ovoci a zelenině nemyté v nezávadné vodě a pochybných pokrmech u stánků jste jistě četli mnohé. Méně se upozorňuje na další nebezpečí: nekoupejte se v neznámé vodě, a to ani nohy, nechoďte bosky, neprolézejte houštím. I komár bývá nebezpečný, natož jiný hmyz, plazi apod.

Nebezpečná je i mořská fauna – i ta, co se tváří jako rostliny. Toulaví psi rozhodně nejsou domácí mazlíčci, a potkat lze i nebezpečnější zvíře. Vně turistických areálů choďte buď podle doporučení, nebo ještě lépe s průvodcem. Úspora by mohla přijít draho. A pro chůzi divočejší přírodou po setmění (i kdyby jen za účelem hygieny) se vyplatí mít dobrou baterku.

Ani při vší opatrnosti nemáte zaručeno, že se nic nepřihodí. Vezměte si s sebou obvyklé léky, příp. chorobopis. Mimo země EU, resp. další země, se kterými má ČR smlouvu o poskytování zdravotní péče, vás nikde zdarma neošetří. Asistenční služba pojišťovny na telefonu a proplacení náhrady za léčebné výdaje po návratu domů stojí rozhodně za víc, než dáte za cestovní pojištění. [celá zpráva]

Skautská Krabička Poslední Záchrany se hodí vždycky. Pro zahraniční cesty k ní před cestou přidejte důležité adresy a čísla: