Má smysl se pojistit na cesty? Kdy a jak?

To nejlepší, co musíme dělat především, pojištění-nepojištění, je prevence. Nedat malérům moc příležitosti – a dá se pro to udělat hodně. Ale ne vždy to stačí.

Určitě si o dovolené a na cestách hlídejte:

Cestovní pojištění zpravidla nabízí tyto složky:

Rozšířit je můžeme o pojištění pro případ storna zájezdu, případně o pojištění letenky, pojištění zpoždění zavazadel, náhradu za nevyužitou dovolenou z důvodu hospitalizace aj. V zásadě lze říct, že cena za základní cestovní pojištění představuje v cestovních výdajích  marginální částku, a tak stojí za to je uzavřít už proto, že zákon schválnosti funguje, a pak se nejspíš nic špatného nepřihodí. A pokud by došlo k nejhoršímu, bude uzavřená pojistka štěstím v neštěstí.

Zdravotní pojištění do zemí EU má automaticky každý, kdo má platnou kartičku naší zdravotní pojišťovny. Proč tedy uzavírat pro cestu do těchto zemí ještě jinou pojistku, zvlášť když se pojišťovny u nás řídí zásadou, že za jednu událost náleží jen jedno plnění (přestože platíte dvojí pojistné)?

Zaprvé proto, že běžné zdravotní pojištění sice kryje nutné náklady na ošetření, ale jen v tom rozsahu, jaký hradí místní pojistné svým občanům – a všude existuje spoluúčast. Ta je v některých zemích dost vysoká – a tu vám vaše zdravotní pojišťovna neuhradí.

Zadruhé proto, že cestovní pojištění hradí i asistenční službu, takže máte 24 hodin denně na telefonu k dispozici někoho, kdo pomůže zařídit potřebné a třeba i pomoci dohovořit se s lékařem. To není od věci ani v případě, že se v té zemi tak nějak domluvíte – málokdo ovládá všechny potřebné zdravotnické výrazy. Nespoléhejte se na asistenci delegáta cestovní kanceláře. Ten může pomoci jen v rámci svých možností – a ty jsou omezené, protože má na starosti desítky dalších turistů a povinností k nim.

Zatřetí proto, že ve zvlášť těžkých případech byste mohli potřebovat převoz domů a doprovod – a to je také jen v té cestovní pojistce. Pokud potřebujete další důvod, tak domácí zdravotní pojištění platí jen pro státní zdravotnická zařízení, zatímco cestovní pojištění má mnohem širší akční rádius, přičemž soukromá zařízení bývají často kvalitnější.

Pokud jedete do zemí mimo EU, potřebujete cestovní pojištění dvojnásob. Nejen, že byste jinak museli hradit sami úplně všechno, ale také proto, že v mnoha takových zemích hrozí větší riziko onemocnění (horší hygiena, nákazy, pro které nemáme přirozenou imunitu, reakce na klima atd.).

Než pojistku uzavřete, prostudujte si pečlivě podmínky, zvláště výluky a výši pojistných limitů. Četba nezáživná, ale navýsost potřebná. Pamatujte, že nejvýhodnější není opticky nejnižší cena, ale poměr cena x služby, které můžete potřebovat. Pozor zvláště na aktivity, které hodláte provozovat. Jinak se vystačí s výší pojištění při lenošení na pláži a u baru, než při aktivním sportu, cyklistických či vodáckých zájezdech atp. Jenže i u pobytů na pláži si předem rozmyslete, zda se nenecháte zlákat třeba na rogalo, bungee jumping, potápění a další adrenalinové zážitky. Jejich případné následky by pojišťovna z nejlevnějšího pojištění sotva uhradila a spoléhat se na pojištění provozovatele by mohlo být velmi ošidné.

Toto pojištění je tak trochu rodnou sestrou toho zdravotního. Máte-li je v jiné pojistce, jde o čistou nadstavbu a informujte se, jestli byste dostali plnění z obou pojišťoven nebo ne (u různých pojišťoven to může být různé!). Jinak je to čistě na vašem uvážení, resp. většinou  jako součást balíčku, stejně jako pojištění zavazadel. Abychom předešli zklamání, opět čtěte podmínky, kdy jsou zavazadla a jejich obsah chráněny pojištěním – a jak se o ně musíte starat sami.

Ve většině případů je součástí balíčku cestovního pojištění, a to součástí docela užitečnou. I když se budete chovat pozorně, stačí chvíle nepozornosti, průvan – a v hotelovém pokoji se něco rozbije. Úhrada by pak byla na vás – a místní ceny náhrady i za opotřebený inventář jsou často udivující. Jenže soudit se určitě nebudete. Ještě citelnější jsou situace, kdy dítě při hře na pláži např. někomu polije mobil nebo rozšlápne brýle a vůbec nejhorší je, když při lyžovaní na sjezdovce se s někým srazíte a zraníte ho/ji, zavinění bude na Vaší straně a  zraněná osoba bude požadovat odškodné. Dle informací pojišťoven tvoří právě tyto případy (odškodnění za zranění na sjezdovce) nejvíce pojistných případů odpovědnosti a jsou tam největší částky (vyplacená plnění).

Někteří lidé se stále mylně domnívají, že nemusí platit stornopoplatky, pokud účast na zájezdu stornují z vážných důvodů, které nezavinili. Nejčastěji nemoc či úmrtí v rodině – proč za ránu osudu mají být trestáni ještě v podobě výdajů navíc? Ale proč by měla nést následky cestovní kancelář? Právě pro tyto případy existuje pojištění. O možnosti pojištění pro případ storna zájezdu informuje klienty cestovní kancelář hned při koupi zájezdu. Pokud klient pojištění a priori neodmítá, je pro něj nejvýhodnější uzavřít pojištění přímo při koupi zájezdu, takže to má při jedné námaze. V každém případě však uzavírá pojistnou smlouvu s pojišťovnou; cestovní kancelář či agentura působí jen jako zprostředkovatel, a to i v tom případě, že je pojištění součástí ceny zájezdu. O tom, zda pojištění pro případ storna zakoupím, se obvykle nemohu rozhodovat příliš dlouho. Nápady typu, že si pojištění zaplatím, až když už vím, že na zájezd nebudu moci odjet, pojišťovny eliminují buď tím, že smlouvu lze uzavřít jen v časové návaznosti na koupi zájezdu, nebo mají ve smlouvě pro takové případy výluku.

Některé cestovní kanceláře to řeší prostě za klienta tím, že pojištění zařadí přímo do balíčku služeb. Zákazník tak nemůže na pojištění zapomenout, maximálně si může eventuálně vybrat, jaké připojištění si ještě přikoupí. Někteří klienti na to žehrají, protože mají trvalé pojištění k platební kartě, pro celoroční cestování atp. Z jejich hlediska mají pravdu, proč mít ještě jedno pojištění?! Jenže pravdu má i cestovní kancelář. Představte si situaci nějakého hromadného maléru: havárie autobusu, přírodní katastrofa či jenom infekce v místě pobytu, která postihne větší počet klientů najednou. Každý bude mít pojištění u jiné pojišťovny, s jinou asistenční službou a jinými podmínkami (a někdo nedejbože žádné). A každý bude chtít, aby mu byl průvodce nebo delegát nápomocen. Kam by měl volat dřív? Nejspíš tam, kde vyřídí největší počet akutně zasažených najednou. Půjde-li pak do nemocnice na návštěvu, půjde zase do té, kde bude více potřebných. Takže budete-li striktně po cestovní kanceláři požadovat, aby vás nepojišťovala, že se pojistíte sami, tak se zaprvé ujistěte, že máte opravdu dostatečné pojištění a za druhé si rozmyslete, jestli vám ta částka pojistného za to riziko stojí. A pokud se rozhodnete vůbec se nepojistit, tak nechtějte, aby vám v případě případů někdo věnoval více péče než ostatním, které má na starosti, natož za vás něco platil.

Mimochodem, cena pojistného i pojistné podmínky jsou samozřejmě naprosto totožné, jestli jednáte s pojišťovnou přímo nebo prostřednictvím cestovní kanceláře.

Hned v cizině:

Po návratu domů vyplňte příslušné formuláře pojišťovny, pořiďte si kopie všech dokladů a přiložte je a obraťte se přímo na pojišťovnu. Cestovní kancelář byla jen zprostředkovatel pojištění, takže byste se jednáním s ní zbytečně zdržovali.