Článek
Eiffelova věž, Stonehenge, Rudé náměstí v Moskvě, největší chrámový komplex Angkor Wat a sochy na Velikonočním ostrově, to jsou skutečně těžké kalibry. A zámek Neuschwanstein, socha Svobody či opera v Sydney jakbysmet. Tyto památky se, na rozdíl od českých konkurentů, dostaly do finálového výběru volby nových divů světa. Ale neuspěly. Následující sedmička naproti tomu ano.
Velká čínská zeď: legenda stojící na popelu z mrtvých
Z vybraných zázraků novodobé architektury je nejstarší. Na olympiádě po ní jeli nejlepší cyklisté světa. Před tím skrz ni prošel mág David Copperfield. Díky jinému kouzelníkovi sice víme, že byl na druhou stranu dopraven v konstrukci schodů, i tak to ovšem byla hodně sledovaná podívaná.
Velká čínská zeď, která se stavěla už před více než sedmadvaceti stoletími, totiž poutá velkou pozornost. Aby ne, vždyť dosahuje takové délky, že by naši republiku obehnala asi čtyřikrát. A těch legend, které se k ní vážou! Třeba že se nejdůležitější úsek valu měl skládat z 99 999 cihel, nebo ta, že stavitelé do základů přidali i popel z dělníků zahynulých při stavbě.
Nájezdy Mongolů zastavila, nájezdům turistů čelí nejdelší zeď světa dnes.
Ať už tyto pověsti vycházejí z pravdivého základu nebo ne, zeď k sobě stále láká spoustu lidí. Ona se totiž její návštěva se dá spojit s prohlídkou spousty dalších turistických magnetů v okolí. Především těch v hlavním městě Pekingu – třeba Zakázaného Města – čtvrti, do které se několik století směl podívat jen císař s nejbližšími dvořany. Procházet se po těchto impozantních a kdysi téměř liduprázdných prostorách, z toho naskakuje husí kůže.
Skalní město Petra: Nejsložitější hřbitov světa
Jen dva z nových divů světa vyrostly před rokem, od něhož křesťanská kultura počítá letopočet. Vedle dlouhatánského čínského valu to je i monumentální stavba v jordánské Petře. Jde o do skály vytesané město datované do čtvrtého století před naším letopočtem.
Neutrácejte za cihly. Pokud něco stavíte, vytesejte to do skály. V Petře vědí, že to jde.
K jeho perlám patří třeba soutěska Siq, široká v některých místech třeba jen dva metry. Ve filmu jí procházel i Indiana Jones, ten sem ale musel přijet přes půl světa. To turisté bydlí nedaleko, takže do téhle krajiny připomínající kulisy filmové pohádky mohou dojít z hotelu třeba pěšky. A na rozdíl od trvalých obyvatel Petry se potom zase vrátí zpět. Skalní komplex totiž slouží jako obrovské mauzolem.
| Pyramidy – div na druhou | |
|---|---|
| Egyptské pyramidy patří mezi původní zázraky. Oproti zbylým šesti se však jako jediné dochovaly do našich časů. Byly proto jako součást nekropole v Gíze jmenovány jako čestný osmý novodobý div světa. |
Pyramidy najdeme i jinde než v Egyptě a v Mexiku:
Koloseum v Římě: Amfiteátr velký jako dva a půl stadiónu
Dostáváme se k jedinému zvolenému zázraku stojícímu v Evropě. Ačkoliv komiksy o Asterixovi a Obelixovi schopnosti Římanů značně zlehčují, nejmocnější říše své doby po sobě zanechala spoustu úctyhodných staveb. Ta nejslavnější stojí v podobě obrovského amfiteátru na Piazza del Colosseo v Římě.
Koloseum v Římě by sneslo i porovnání s moderními fotbalovými stadióny, ba je v mnohém předčí. Vždyť hřiště standardních rozměrů by se sem vešlo asi dvaapůlkrát! A na jeho podobě se prý podílel i tehdejší císař Titus. Dovedete si představit, že by prezident Zeman projektoval stadión?
Pyramidy v Chichen Itzá: svědek drsného života
Z oválného kolosea nyní skočíme na ostroúhlé jehlany. Přestože egyptská nekropole zaujímá v novém seznamu jen čestné místo, pyramidu tu přece jen najdeme. Jednu mexickou. Nejslavnější mají v Chichén Itzá. Podle švýcarského „záhadologa“ Ericha von Dänikena v tomto městě zanechali stopy mimozemšťané. Nic takového se ale dosud nikomu nepodařilo dokázat. Cestovní kanceláře evidují mnoho výletníků, kteří se sem v rámci dovolené vydávají z Evropy, ovšem doposud nikoho z Marsu. Třeba budete mít štěstí právě vy a uskutečníte zde blízké rekreační setkání třetího druhu.
Ale z Marsu zpátky do Mexika. Ačkoli je poloostrov Yucatan obklopený mořem, sladká voda zde patří ke vzácným surovinám. Za vodu na zdejších oltářích padlo mnoho obětí (většinou malých chlapců), dokonce název samotného místa by se dal přeložit asi jako „V ústech studny s magickou vodou“.
Chichén Itza. Datum výroby: asi 600 n. l., made in Mexico.
Machu Picchu: Incké Beverly Hills
Ze Střední Ameriky se nyní přesuneme kousek na jih, konkrétně do Peru. Ve výšce 2430 metrů nad mořem se tam rozkládá monumentální a velmi málo porušené město Machu Picchu. Pravděpodobně sloužilo pro tamní obdobu „horních deseti tisíc“.
Incká smetánka si své indiánské Beverly Hills nechala postavit někdy kolem roku 1430, o něco později ho z ne zcela jasných důvodů úplně opustila. Město zarostlo a i díky tomu ho nikdy neobjevili, a tudíž ani nevyplenili španělští dobyvatelé. Sláva z objevení tak připadla až na začátku dvacátého století americkému profesoru Hiramu Binghamovi.
Tohle jste asi viděli pětasedmdesátkrát, ale pořád to stojí za to.
| Opera v Sydney: Nejoriginálnější poražený | |
|---|---|
| I dnes působí jako něco prudce moderního, co potom v roce 1956, kdy ji dánský architekt Jørn Utzon navrhl. A koneckonců i léta páně 1973, kdy dostala konečnou podobu. Málokoho napadlo, co vlastně představuje. Není divu – nepředstavuje totiž vůbec nic. Jedná se jen o abstraktní nápad autora. Přes velkou originalitu se ale do konečné sedmičky moderních divů opera nedostala. |
Tádž Mahal: Připomíná nehynoucí lásku
Oproti peruánskému Machu Picchu indický palác Tádž Mahal žádné velké otazníky neskrývá. Stojí za ním velká romance. Císař Šádžahán miloval svou manželku. Ta mu dala 14 dětí, nicméně už v 36 letech zemřela. Panovníkovi potom za jedinou noc zešedivěly vlasy. Poté nechal na památku ženy postavit monumentální palác, který dodnes najdeme v Agře, na seznamu sedmi divů moderní doby i ve všech průvodcích po Indii.
Rok 1632, to je datum zahájení stavby nejslavnější budovy Indie.
Socha Ježíše vykupitele v Riu: Kolos nad plážemi
Jelikož sydneyská opera neprošla do top sedmičky, do role benjamínka sestavy se dostala socha Ježíše vykupitele v brazilském městě Rio de Janeiro. Ta je na velkou slávu zvyklá, vždyť od postavení v roce 1931 do roku 2010 nosila primát nejvyšší sochy světa s křesťanskou symbolikou.
Po fotbalové katastrofě Brazílie v semifinále mistrovství světa ve fotbale se stala socha terčem karikatur. Její fotky jsou ale zajímavé i bez grafických vylepšení.
Z osm metrů vysokého podstavce skulptura shlíží na všechny krásy největšího města Jižní Ameriky – na přístav, pláže Copacabana nebo Ipanema, karneval, pouliční fotbalové bitvy budoucích hvězd světových trávníků… Rio je zkrátka Rio – nedá se popsat, to se musí vidět. Vlastně stejně jako ostatní ze sedmi divů moderního světa. Všechny mají svou těžko popsatelnou atmosféru. Chcete se o tom přesvědčit a jet přímo tam? Pak vám můžeme jen závidět.
Inzertní sdělení: Vydejte se do Maroka!
Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a Střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá z nabídky poznávacích zájezdů:
Můžete poznat Velkou zeď, památky Pekingu, přírodní divy Guilinu, moderní tváře Šanghaje a Hongkongu. Maximum Číny za pouhé dva týdny!
Projděte se po největším skalním mauzoleu světa v jordánské Petře. Také se vydejte k Mrtvému moři nebo po stopách legendárního Lawrence z Arábie.
Vydejte se na Yucatan a užijte si tequillu, čerstvé mexické speciality, originální indiánskou architekturu a prastaré pyramidy!
Čtěte dále:
Přečtěte si také o západu slunce na Santorini, o nejextrémnějších závodech planety, popřípadě také o zakázaných místech světa. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky
Autor: Jan Švestka & Tomáš Cikán
Anketa
Sedm divů starověku
Známe je ze školy. Také odkud jinudy, vždyť vyjma Velké (či chcete-li Cheopsovy) pyramidy už žádná z těchto úchvatných staveb nestojí. Ať už to způsobil požár, válka, či cokoliv jiného, vyskytují se už jenom v legendách. Co o nich tedy víme?
Visuté zahrady v Babylóně – říká se jim též Visuté zahrady Semiramidiny. Starověký lid ochromili jejich stavitelé především neobvyklými technickými vymoženostmi, vždyť zahrady stály v několika úrovních na sloupech a zavlažování z řeky Eufrat obstarávala čerpadla.
Diova socha v Olympii – na svou dobu mamutí třináctimetrová socha sedící v chrámu zasvěceném nejvyššímu z bohů. Jejím autorem byl Feidiás.
Artemidin chrám v Efesu – chrám z bílého mramoru ukrýval drahokamy obloženou sochu bohyně Artemis. Od postavení v šestém století před naším letopočtem všechny udivoval, přesto se našich dnů nedočkala ani původní stavba, ani rekonstrukce Alexandra Velikého.
Mauzoleum v Halikarnasu – gigantická hrobka pro Mausóla, krále perské Kárie. Ano, to podle jeho jména vzniklo pojmenování „mauzoleum“. Hrobka byla tak rozsáhlá, že ji dělníci nestačili do jeho smrti dokončit.
Kolos rhódský – dostáváme se do rekordního pásma. Kolos rhódský s odhadovanou výškou 30 metrů neměl ve starověku na celém světě konkurenci. Nic vyššího nebyl nikdo schopen postavit. O jeho podobě toho moc nevíme. Jisté je jen to, že rozšířená představa o rozkročené soše, které mezi nohama proplouvaly lodě, je mylná. Technicky to nešlo provést, přestože si stavitelé s dílem hráli celých 12 let.
Maják v Alexandrii – v našich končinách známý spíše jako Maják na ostrově Faru. Šlo pravděpodobně o nejvyšší stavbu starověkého světa. Podle nejvěrohodnějších teorií sahala do výšky kolem 117 metrů.
Cheopsova pyramida v Gíze – největší, nejsložitější, zkrátka královna všech egyptských pyramid. Jako jediná ze všech se dochovala do dneška, přestože je na světě přes 4500 let. Jde o skládačku sestavenou z více než 2.000.000 kusů.
