Článek
V Americe, v Asii, v Evropě…lidé už se pomátli na celém světě a vrhají se do extrémních závodů, při nichž mohou účastníkům při nezvládnutí nástrah soutěže hrozit vážné zdravotní komplikace. Pojďme se jim podívat na zoubek, vlastně spíše na trať.
Závod smrti: Pokud jste si dosud život neužili, nechoďte na start!
Heslem v podtitulku varovali pořadatelé jednoho extrémního závodu potenciální účastníky, že už by se ničeho dalšího po skončení klání nemuseli dožít. Už sám původní název závodu zněl velmi poeticky „You May Die“, tedy „Můžete zemřít“. Přeháněli jen trochu. Vždyť při této akci se mezi extrémními sportovními výkony například oháníte sekerou, abyste rozštípali silná polena.
Celý závod trvá 24 hodin a koná se od roku 2005 v Pittsfieldu v americkém státě Vermont. Často ho vyhrávají příslušníci námořnictva či jiných složek armády USA. Jde v něm totiž především o fyzickou kondici. Závodníci šplhají po skalách, přes které se valí vodopád, nebo skládají sochu z lega. Že hraní si se stavebnicí není nic těžkého? Pokud se pro kostičky musíte proplazit pod ostnatým drátem a potopit se na dno jezírka, jako právě v případě PEAK Death Race, pak jde o pěkně náročné skládání.
Severovýchod USA. Jeho krajina prý uklidňuje nervy. Stovky bláznů si je tu ale raději napíná k prasknutí při extrémních závodech.
Severovýchod USA podruhé.
Ale existují tu i „měkčí“ disciplíny. Třeba přenášení hnoje z náklaďáku holýma rukama. To je snadné. Hlavně pro ty, kteří se během mezihry se sekerou praští do nosu. Každopádně Death Race patří v USA mezi ta úplně nejtvrdší klání tohoto druhu ve Spojených státech. Je ironií, že se akce odehrává v opěvované krajině Vermontu. Ta obvykle motivuje turisty k rozjímání a poetickým toulkám po barevných lesech.
| Adrenalin v Las Vegas | |
|---|---|
| Vsadíte sto dolarů na nulu a čekáte, co na ruletě padne, to je sice také akce plná adrenalinu, ale my máme na mysli něco trochu akčnějšího. Přesněji adrenalin na čtyřech kolech. V Las Vegas ho servírují na sto způsobů. Je například možné se v bugině projíždět dunami nevadských pouští či svištět rychlostí 240 km/h na okruhu s profesionálním jezdcem série NASCAR. |
Dále o Las Vegas:
Eco Challenge: Pláč a krvavá chodidla v přímém přenosu
Ještě větší ikonou než Death Race se v oboru stal Eco Challenge. V letech 1995 až 2002 se uskutečnilo vždy na jiném místě světa osm ročníků tohoto náročného závodu smíšených družstev. Sportovci při něm museli běhat, slézat hory, plavat nebo jezdit na kánoích a na raftech. Každý den závodu odvysílala americká televize (nejdříve MTV, později ESPN a Discovery Channel) sestřih z aktuálního dne. Dominovaly mu většinou hádky uvnitř týmů, řešení zdravotních problémů účastníků a další vypjaté okamžiky. Spíše než o sport tedy šlo o pořad s prvky reality show.
Závod díky tomu získal velkou popularitu a sledovanost. Vždy se do něj hlásil maximální možný počet účastníků z celé šíře výkonnostního spektra. Závodili aktivní sportovci i parta ruských amatérů, kteří do té doby údajně trávili volný čas hlavně poleháváním na gauči. Dalo by se tomu věřit, neboť v době, kdy vítězové měli pár metrů do cíle, nedostali se Rusové ani do čtvrtiny trati.
Jeden ročník ECO Challenge vedl přes kamenná pole na svazích novozélandských hor i k pobřeží ostrova plného ptáků kiwi.
Tough Guy: Předchůdce bahnitých Spartan Races
Ze širého světa se dostáváme na Britské ostrovy, pravlast většiny klání, která se odehrávají v bahně. Už léta vídáme v reportážích o zajímavostech z říše královny Alžběty II. obrázky ze závodů, při nichž se borci brodí po kolena či po pás v bahnité břečce. Billy Wilson, bývalá vysoká šarže armády Jejího Veličenstva, povýšil tyto kratochvíle na respektované a dosti sledované závody. Před 28 lety totiž naplánoval a postavil extrémně těžkou trať, na níž spolu s ostatními organizátory spustil akci Tough Guy. Ta se stala předobrazem dnes populárních Spartan Races pořádaných i v České republice.
V první části britského originálu postaveného v městečku Perton nedaleko dvousetpadesátitisícového Wolverhamptonu čeká na účastníky třináctikilometrový terénní běh. A potom přichází peklo (25 překážek). Zdání je perfektní, jelikož kolem občas něco hoří a „čerti“ v podobě pořadatelů na soutěžící pokřikují, jak jsou pomalí, k ničemu a zralí na odstoupení.
Přečtěte si také něco o USA:
Ti, kdo závodníky extrémních závodů (na obrázku Badwater Marathon popsaný v bočním sloupci) míjejí v autech většinou netuší, co všechno běžci dobrovolně podstupují.
Sahara Race: Běh, proti kterému je maratón jen procházkou po návsi
A teď se dostáváme k něčemu, co málokdo pochopí. Někteří sbírají známky či pivní tácky, leckdo maluje, vyšívá, chytá brouky. A existují i tací, co si naloží na záda batoh plný vody a vyběhnou do pouště na 250 kilometrů dlouhý závod. Ano, to je Sahara Race, který se zprvu konal na severu Afriky, poslední ročník se ovšem odehrál v Jordánsku.
| 4Deserts | |
|---|---|
| Sahara Race patří do skupiny čtyř nejtěžších běhů skrz pouště. V rámci této série lze zdolat rozpálený písek jihoamerické Atacamy nebo mongolské Gobi. Na čtvrté poušti písek nenajdete, jedná se o ledovou poušť na Antarktidě. I tam se běží 250 kilometrů za týden. Zatímco na Sahaře nosí atleti dlouhé rukávy jako ochranu před sluncem, tady si je navlékají ze zcela jiného důvodu. |
Pořadatelé měli evidentně zájem, aby si závodníci běh užili, proto jeho trasu zasadili do té nejpůvabnější krajiny země. Kurs vedl přes Wádí Rúm, místo historicky významně spojené s vývojem první světové války a geograficky s nedalekým vodopádem Al Wádí. Cíl čekal pochopitelně před perlou země – mistrně vytesaným jeskynním komplexem v Petře, který patří mezi sedm novodobých divů světa.
Skalní město Petra - cíl letošního Sahara Marathonu.
Ale dost už poetiky. Ta u běžců ustupuje snaze přežít. Potvrdil to i Brian Townsend, velká pokerová hvězda, která se rozhodla vstát od karetního stolu a po tvrdém tréninku akci absolvovat. Prý to bylo to nejtěžší ze všeho, co kdy zažil a ve zbytku života zažije.
Není se co divit. Vždyť závodníci po sedm dnů pobíhají po rozpálených píscích a v noci zase čelí velmi nízkým teplotám v teplých bundách, čepicích a rukavicích. Úplnost povinného vybavení, mezi nějž patří třeba solné tablety, oblečení do zimy a deště, vodní rezervoár, švýcarský nůž, spacák, čelovky, píšťalka, aspirin a další nezbytnosti, podléhá kontrole pořadatelů. On totiž na těchto věcech mnohdy závisí život běžce.
Láká vás vyzkoušet si některou z popsaných akcí? Vězte, že bez pořádného tréninku to nejde. Ale nevěšte hlavu, adrenalin může zvednout třeba už pohovor s úředníky na letišti, když do zmíněných lokalit letíte. Změřte s nimi síly!
Inzertní sdělení: Vydejte se za exotikou!
Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a Střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá z nabídky zájezdů:
Do skály vytesaný chrám v Petře, Wádí Rúm, kde kdysi řádil Lawrence z Arábie, nebo blahodárné účinky Mrtvého moře. Chcete to vše poznat? Neváhejte!
Zažijte svůj vlastní adrenalinový závod uprostřed vyprahlých pouští Nevady, třeba na motorce, bugině či při výletu na již 80 let tuhnoucí hráz Hooverovy přehrady.
Adrenalin si můžete do svalů napumpovat i při skalním lezení na stěnách mysu Phra Nang. Dovolená v Thajsku nemusí být jen o ležení na pláži.
Čtěte dále:
Přečtěte si také o top destinacích pro prodloužený víkend, dále o nejpředraženějších místech světa, ale také o luxusních destinacích na Krétě. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky
Autor: Jan Švestka & Tomáš Cikán
Anketa
Badwater Marathon
Běžet 217 kilometrů? Těžké. Běžet to z jednoho z nejteplejších míst světa (kolem 50°C)? Hodně těžké. Končit na 4421 metrů vysoké hoře (i když „jen“ ve výšce 2,5 kilometrů)? Tak tady už jakékoliv hodnocení pozbývá významu. Na tuhle pouť se každý rok vydávají běžci a chodci v americkém státě Kalifornie. Začínají sice v horkém Údolí smrti, záhy se však vydávají přes vrchol tři kilometry vysokého (což činí skoro tolik jako dvě Sněžky na sobě) Horseshoe Meadow.
Po cestě se pak borci podívají kupříkladu do opuštěného „města duchů“ Cerro Gordo. I to je pochopitelně ve výšce přesahující dvoukilometrovou hranici. A jestli jim cesty nahoru činí potíže, prudké seběhy dolů nejsou o moc snazší. Borci zkrátka neustále pendlují nahoru a dolů a střídají vyprahlé údolí s chladnými vrcholky hor.
Mnozí o kalifornském Badwater Marathonu hovoří jako o nejnáročnějším ultramaratonu světa. Obvykle v něm vítězí profesionální ultramaratonci nebo příslušníci americké armády.
Více reportáží o sportu v USA můžete najít také na stránkách Amerika.cz.
