Článek
Podle informací Organizace spojených národů žilo v Pekingu v roce 2000 asi 11 a půl miliónu obyvatel. V městě Ordos jen několik tisíc. Města duchů jsou výsledkem hospodářské krize, ale i chyb, kterých se dopustili manažeři při plánování nových staveb. Pojďme se do nich podívat!
Pod přehradní nádrží Tři soutěsky neleží zakázaná, ale pohřbená města. Zatopením mnoha vesnic a městeček se ale podařilo předejít záplavám, které si do té doby vyžádaly statisíce životů.
Ordos: Město divů? Nikoli - město duchů!
Projdete obrovským náměstím, ale nepotkáte ani živáčka. Minete několik restaurací a kaváren, ale v žádné nemají otevřeno, přestože je čas oběda. Tak vypadá realita města Ordos. Mělo se stát čínskou obdobou města divů Dubaje. Spíše se ale blíží osudu ztracené a polozapomenuté Atlantidy. Přitom se tu v roce 2012 konalo finále soutěže Miss World a ve městě stojí luxusní apartmány.
Široké několikaproudové silnice procházejí kolem moderních staveb a mrakodrapů, které měly ukázat vyspělost Číny ve vší parádě. Problém je, že ať investujete sebevíc, město bez lidí se žádné velké slávy nedočká.
Za malou obydleností stojí hospodářská krize. Nové byty skoupili spíše bohatší Číňané, které příliš netlačila otázka bydlení. Nákup brali jako investici do budoucna, nebo jako byt pro potomky. Chudší část obyvatelstva si nemovitosti nemohla dovolit, a tak se Ordos (a s ním několik dalších měst či městských čtvrtí) stal územím spekulantů.
V ordosu vyrostlo i špičkové automobilové závodiště. Trybuny však v žádném případě nepraskají ve švech, ani když se jedou atraktivní závody.
Mimochodem, podobnému osudu se brání sama nablýskaná Dubaj ve Spojených arabských emirátech. V době, kdy se tamním emírem stal šejk Al-Maktúm, zahájilo vedení emirátu celou řadu gigantických projektů, které měly znásobit ohromující dojem, jímž má město v poušti působit. Vlivem negativního dopadu hospodářské krize se ale výstavba zpomalila, někde i načas zastavila.
O zajímavostech v Číně se dočtete i v dalších článcích:
- Co ukrývají slavné městské parky? Venkovní eskalátory pro líné i okradeného Lennona
- Vlakem až na střechu světa: Jak vypadá cesta po nejvýše položené železnici světa?
- Jak vypadají největší gastroúlety světa: Dejte si vodní blechy s rýží nebo víno s hadí krví
- Voňavý přístav: Mají tu tisíce mrakodrapů i chodník slávy. Víte, které je to město?
Velký skluz nabírají například palmové ostrovy, jejichž budování by mělo spolknout částku rovnající se celoročnímu objemu ekonomiky některých menších evropských států (například Albánie).
Pokud dojdou peníze na nové ohromující projekty a především na boj s nepříznivými přírodními podmínkami, stane se mrtvé město i z Dubaje. Kdo ho chce navštívit, měl by si pospíšit.
Obchoďák duchů: Tisic obchodů, žádní zákazníci
Ale zpátky do Číny. Duchové nepoletují jenom mimo středobod dění v tisícileté říši, ale najdeme je i v samotném Pekingu. Hlavní město nejlidnatější země světa skrývá obchodní centra, která zejí prázdnotou. Nenajdeme v nich ani lidi, ani obchody.
Například v tom, jehož průčelí zdobí anglický nápis Golden Resources Mall. Jde o šestipatrové centrum s asi 1000 obchody. Tedy s prostorem pro obchody, plnou polovinu z nich si totiž nikdo nepronajímá ani 10 let po otevření.
Přitom se nachází poblíž velkých hotelů jako Ritz-Carlton a hojně navštěvovaných chrámů (Chrám nebes, Chrám slunce…), takže má strategicky výhodnou polohu v místech výskytu mnoha turistů. Ti jsou patrně dostatečně nasyceni prohlídkami Zakázaného města a dalších magických míst metropole, takže nemají chuť chodit po rozlehlých chodbách nákupního střediska.
Zakázané město už dávno nezeje prázdnotou. Díky dlouhodobé izolaci je z něj nyní jeden z nejzachovalejších chrámových komplexů světa.
Nejslavnější ze zádušních obchoďáků je ve světě známý pod anglickým názvem New South China Mall a plných 99 procent jeho plochy nikdo nevyužívá. Přitom se centrum nachází ve městě Tung-kuan, které má více než 8 miliónů obyvatel. Ani taková kupní síla ovšem nedokázala obchodní dům rozproudit, a tak ho od roku 2005, kdy byl slavnostně otevřen, navštěvují spíše zvědavci.
| New South China Mall na CNN | |
|---|---|
| V květnu 2013 proslavila televize CNN New South China Mall i ve Spojených státech. Reportér Ivan Watson v ní barvitě popisoval, jak to ve vnitřních prostorech centra páchne, jako by je někdo používal, ovšem nikoliv k nakupování. Po rozhovorech s manažery střediska dospěl k názoru, že čínská ekonomika roste příliš rychle a finanční situace obyvatel Tung-kuanu ještě nebyla na takové úrovni, aby dokázala uživit obchodní dům o rozloze více než půl miliónu m². |
Zábavní park, který nikoho nebaví
Poslední moderní stanoviště duchů v Číně najdeme u obce Chenzhuang. Měl tu vyrůst zábavní park plný atrakcí pro děti i dospělé. Stojí z něj však jen betonová kostra čehosi, co připomíná Sněhurčin zámek. Sněhurka by k němu asi pasovala, jen kdyby se převlékla do montérek a nahodila mu fasádu.
Kolem „zámku” se prohánějí hlodavci. Stavba se zasekla v hrubých základech kvůli sporům o pozemky. Kdo si tedy chce v Pekingu a jeho okolí užít zábavu s dětmi, měl by zavítat spíše do Shijingshanu, zábavního centra na hlavní trase pekingského metra. Návštěvníkům tam radost rozdávají například Shrek, drzý králík Bugs Bunny nebo Hello Kitty.
Čína vyrostla příliš rychle v ekonomickou velmoc a její vůdci nedokázali přijmout fakt, že kupní síla spousty občanů není vysoká, ba dokonce musí mnozí bojovat s existenčními potížemi. Proto v zemi vznikají zmíněná místa, vedle nich třeba město s architekturou viktoriánské Anglie (nedaleko Šanghaje) nebo obdoba amerického finančního centra Wall Street (Tchien-Ťin – východní soused Pekingu).
Takhle nějak měla vypadat dominanta zábavního parku.
Abychom ale nezískali dojem, že v Číně straší, musíme si připomenout, že například v kdysi opuštěném Zakázaném městě v Pekingu se nyní prochází spousta lidí a může obdivovat asi nejzachovalejší palácový komplex na světě.
Zdobené brány, chrámy, celkem asi 800 budov, zlaté ozdoby, tím vším se dá procházet, ačkoliv to v minulosti měli povolené jen členové císařského dvora.
Inzertní sdělení: Vydejte se na netradiční cesty za poznáním!
Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a Střední Ameriku, Tichomoří a Afriku, vybírá z nabídky pobytových a poznávacích zájezdů:
Vydejte se na velký okruh Čínou a poznejte nejkrásnější a nejznámější místa této země. Velká čínská zeď, Peking, Terakotová armáda. Maximum Číny ve dvou týdnech!
Vydejte se po stopách neklidné historie náměstí Nebeského klidu a poznejte ty největší hity Číny jako Terakotovou armádu, o níž se stále s určitostí neví, jak vznikla.
Poznejte ikony Ameriky: San Francisko, Los Angeles, Las Vegas. Přidejte Grand Canyon a další skvosty přírody amerického jihozápadu, například magický Bryce Canyon.
Čtěte dále:
Přečtěte si o unikátní přehradě Itaipú, o nejslavnější soše světa i o největším stromu planety. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky
Autor: Jan Švestka & Tomáš Cikán
Anketa
Olympijské hnízdo duchů
Na olympiádu v Číně, v zemi, která si nedělá žádné velké starosti s dodržováním lidských práv, měl leckdo velmi vyhraněný názor. Ať už byl jakýkoliv, všichni se v podstatě shodli na tom, že hlavní pekingský olympijský stadion, nebo jak se neoficiálně říká „Ptačí hnízdo“, patří k největším technickým zázrakům moderního designu a stavitelství. I když se jeho podoba oproti původním megalomanským plánům ještě trochu zeštíhlovala.
Nakonec se ho díky tomu podařilo postavit za polovinu peněz plánovaných v původní verzi rozpočtu. Stavba tedy spolkla zhruba osm a půl miliardy korun. Tím se ovšem účet neuzavírá.
Další finance, každoročně jich je v přepočtu něco kolem dvou stovek miliónů korun, vynakládá čínská vláda na provoz Ptačího hnízda. Oproti prosperujícímu plaveckému centru (přeměněnému ve vodní zábavní park) se stadion nedokáže sám uživit a potřebuje státní dotace. To, čeho se po každé velké sportovní akci obávají skeptici, se v případě pekingské dominanty stalo krutou realitou. Stavba nicméně láká do svého okolí řadu turistů, kteří si chátrající stadion chtějí vyfotit, dokud se ještě těší relativně dobré kondici. Nemusí to totiž už dlouho trvat.
Nicméně pořád je na co se v Ptačím hnízdě dívat. Tvoří ho dvě samostatné konstrukční části. Jednak stadion s tribunou, za druhé ono „hnízdo“, tedy střecha neobvyklé konstrukce. Sestává z ocelových prutů, které nese čtyřiadvacítka po obvodu rozmístěných tisícitunových sloupů taktéž z oceli. Pod ní se vejde i 91 tisíc diváků.
