Užitečné pestřenky zafungují místo postřiků

Kdepak obyčejné mouchy! Polétavky s poetickým názvem se vydávají od brzkého jara do podzimu na baštu, a přitom opylují spoustu rostlin: stromy, zeleninu, kytky plané i záhonové.

Činí se i jejich nenápadné larvičky.

Život dospělých pestřenek příroda omezila na dny až týdny. Proto nelelkují a brázdí květy, aby získaly energii ze sladkých šťáv a bílkoviny obsažené v pylu a mohly tak splnit svůj úkol: naklást vajíčka. Z titěrných perlově bělavých oválků se dvoukřídlec líhne během pár dnů. Na svět ovšem přichází bez křídel.

Novorozeňata pestřenek jsou malinké larvičky s velkým apetitem. Oproti dospělcům vegetariánům má spousta z nich dravou povahu. Běda každé mšici, která se jim připlete do cesty – hbitě ji chňapnou a vysají. Loví neúnavně, dokud kolonii mšic, kam mazaná pestřenka vajíčka nakladla, nevyplení.

Řádí vám mšice ve skleníku na rajčatech? Nebo se do vašich pokojovek pustily třásněnky a vlnatky? Přeneste na ně jednu dvě larvičky ze zahrady a brzy budou zase jako ze škatulky.

Ne všichni potomci pestřenek se mění v krvežíznivé šelmičky. Druhy vyvíjející se na hnojišti, v bahně na dně jezírka nebo třeba ve vosím hnízdě si cpou bříška tlejícími zbytky rostlin či mrtvým hmyzem a tvoří tak výkonnou úklidovou četu. Po vypasení se larvičky kuklí a během několika týdnů až měsíců se mění ve vosičky, jak se pestřenkám říká lidově.

Z několika stovek druhů žijících v naší zemi patří k nejznámějším pestřenka pruhovaná, rybízová, hrušňová, trubcová, čmeláková, sršňová a také smrtihlavka či pohublá pestřenka psaná. Početný klan je stejně pestrý jako jejich tělíčka. Proč na sebe tak upozorňují?

Výraznými černožlutými pásky často ve tvaru knírků a fajfek se svým nepřátelům snaží namluvit, že nejsou k jídlu. Bojovné vosy a sršni, za které se mnohé pestřenky vydávají, jim však na lep neskáčou a pořádají na ně hony. I lejsci s vrabčáky prohlédli jejich lest a bez obav je zobají jako jednohubky.

Ani my si mírumilovné pestřenky s útočným hmyzem nespleteme, protože na rozdíl od včel, vos a sršní mají velikánská kukadla, kraťounká tykadla, postrádají kusadla i žihadla.

Existují druhy, které sázejí spíš na diskrétnost, ty se podobají mouchám. Výtečníky v mimikrové taktice jsou rovněž larvičky. Některé splývají s listy, jiné s kůrou, další bychom nerozeznali od ptačího trusu.

Pestřenky se cukavým letem tiše vznášejí ve vzduchu a často zůstanou nehybně trčet jako k něčemu přikované. Než usednou na květ, váhají chvilku, jako by se ujišťovaly, že je bezpečný. Nezřídka tam na ně totiž číhá pavouk běžník, nenasyta, který se umí maskovat podle barvy květu.

Opatrně se pestřenky pohybují i v naší blízkosti. Zvídavě nás pozorují a my se snažíme zachytit jejich průsvitná křídla, která kmitají s pravidelností metronomu, a tak hbitě, že se zdá, jako by vůbec nebyla. Stačí, abychom s sebou trhli, a hmyzí rarášek bleskurychle zmizí.

A stejně rychle se zase objeví. Zůstaneme-li v klidu a k pestřence pomalounku natáhneme dlaň, přiletí blíž.

Někdy dokonce přistane jako ochočená andulka a začne poklepávat sosáčkem po kůži, což příjemně studí a šimrá. Veškerou plachost pestřenky házejí za hlavu, když se ponoří do makových květů.

Jelikož pestřenky nemají dlouhé sosáčky, jsou pro ně ideální rostliny s mělkými otevřenými květy nebo s vyčnívajícími tyčinkami, jako jsou máky, krásenky, kakosty, kopretiny a hvězdnice, podzimní sasanky, denivky, sluncovky, krásnoočka, slunečnice, cínie a časně kvetoucí talovíny.

Celá hejna usedají na krajkovaná květenství morače, mrkve, kopru, fenyklu, anýzu, řebříčku, nevěstina závoje, anděliky, řebříčku. Jako v ráji se cítí na bylinkovém záhonu s měsíčkem, mátou, vratičem, kozlíkem a řepíkem lékařským. Na konci sezony je nasytí hvězdnice s jiřinkami a břečťanem.

Dravým larvičkám zajistíme potravu tak, že přestaneme hubit mšice. Ty, co se vyvíjejí ve vodě, potěšíme přírodním jezírkem, kádí s vodními rostlinami nebo aspoň soudkem, ve kterém necháme zetlít listí.

Jiné naleznou domov ve shnilém dřevě, v hromadě kompostu, listovky či hnoje. Odvážnější milovníci přírody neodstraňují hnízda vos a sršní, kde žijí např. larvy pestřenky sršňové. Čím pestřejší zahradu vytvoříme, tím více pestřenek do ní zavítá.