Článek
Nejdříve se pusťte do trávníku. Na jaře musí být čistý, bez listí a mechu. K uhrabání přijdou vhod vějířovité hrábě, které šetrně odstraní veškeré nečistoty.
Dalším krokem je posečení trávníku na co nejkratší délku. Trávník v tomto stavu má odpočívat zhruba dva týdny.
Následně se provádí vertikutace, tedy provzdušnění půdy. Nezapomeňte ani na jarní trávníkové hnojivo, které dodá živiny.
Dobrým tipem je posypávání trávníku dřevěným popelem. Obsahuje větší množství draslíku a vápníku, což jsou prvky, které jsou nevyhnutelné pro zdravý růst rostlin.
V době vegetačního klidu se provádí i předjarní postřik proti přezimujícím škůdcům. Tím se zničí dospělí jedinci i vajíčka, postřik aplikujte i na starší kůru.
Stromy a údržba
Řezy odborníci doporučují v době, kdy už nás opustily velké mrazy. Jestliže je teplota pod 10 °C, je lepší práci odložit.
„Dřeviny prořežte tak, že odstraníte postranní výhony, stopy po řezu by měly být co nejmenší,“ říká David Benda z Hornbachu.
Ořezy větví provádějte s maximální bezpečností, zvláště když prorostly až k elektrickým drátům.
Při ořezávání stromů se člověk nikdy nesmí přiblížit vodičům blíž, než je stanovená minimální bezpečná vzdálenost. A to ani nářadím, vybavením nebo větví stromu, kterou držíte v ruce.
„V případě nízkého napětí je bezpečná vzdálenost pro práci minimálně jeden metr, u vysokého nejméně dva metry a u velmi vysokého přinejmenším tři metry. Pokud se větve při úpravách nečekaně přiblíží k vodičům nebo na ně dokonce spadnou, okamžitě přerušíme práci,“ vysvětluje odbornice Martina Slavíková ze společnosti E.ON.
Brzy zjara je možné pustit se i do kácení starých a nemocných stromů. Vysázení nových lze odložit na podzim, ale i na zimu.
Před výsadbou si zjistěte místní půdní a klimatické podmínky. Jde o to, vybrat správný druh. Náročné a choulostivé jsou zejména meruňky, broskvoně. Otužilejší jsou jabloně, hrušky a švestky. Nenáročné jsou třešně, červené a černé jeřabiny.
Rýč do ruky
Když půda povolí a rozmrzne, je dobré se chopit rýče a zrýt všechny záhony, které jsme zanedbali na podzim. Třeba se rozhodnete zvětšit pěstební plochu a obhospodařit dosud nevysázenou část zahrady.
„Zkypřováním slehlé či zhutnělé půdy se zlepšuje její provzdušnění i odvodnění. Během rytí přidáme do půdy trochu hnojiva a doplníme chybějící vápník,“ vysvětluje Benda.
Začít lze i s výsevem prvních kvetoucích květin do skleníku. Jde hlavně o petúnie či begonie, které potřebují delší pěstební dobu. Rajčata a papriky si můžete předpěstovat doma.
„Velkým pomocníkem jsou pěstební květináče z bílé rašeliny, které zajišťují rychlý růst výsadby,“ říká odborník z Hornbachu.
Do záhonu sázejte pouze silné jedince, neporušujte jejich kořenový obal. Rašící rostliny vysaďte včetně rašelinového květináče. Dodržujte správnou vzdálenost i hloubku.
Po vysazení rostlinky dobře zalijte, můžete přidat trochu vyzrálého kompostu.
Do poloviny května jsou sem tam přízemní mrazíky, proto rostlinky v prvních týdnech a na noc chraňte netkanou textilií.
Může se vám hodit na Seznamu:
Ohlídejte si:
Pečlivě kontrolujte, zda nejsou rostliny napadené houbami, plísněmi. Jestli ano, ihned je zlikvidujte!
Sledujte, zda vysazené rostliny předčasně neklíčí. Pučící výhonek cibuloviny raději zakryjte před možným mrazem nebo ho přestěhujte na sušší místo.
Jaro je nevyzpytatelné, mrazy se mohou kdykoliv vrátit. Mladé rostliny česneku, jahod a bylinek chraňte chvojím nebo mulčovací kůrou.