Pomozte sobě i hadům ve vašem okolí – postavte jim hadník

Pokazit radost z úrody ovoce a zeleniny i nepříjemné škody na zařízení chaty či chalupy nebo rodinného domu, to vše mohou způsobit hlodavci. Ať již to jsou hraboši, hryzci nebo myši.

Zatímco spousta lidí sáhne při jejich přemnožení po relativně spolehlivém, leč ne zcela bezpečném a už teprve ne ekologickém řešení v podobě jedu, existuje mnohem snazší a přírodě zcela vlastní cesta, jak se těchto tvorů zbavit.

Jde o to nalákat na zahradu hady, kteří jsou pro drobné hlodavce přirozenými nepřáteli. Stačí jim vytvořit příjemné a bezpečné místo, kde mohou přespávat, klást vajíčka a nechat líhnout své mladé. Postavit jim tzv. hadník.

Aby se hadům na zahradě líbilo, je potřeba nejprve pro jejich nový příbytek vyhledat vhodné místo. Nejenomže by mělo být v klidnější části zahrady, ale především by mělo být na slunném místě. Pokud není možné zvolit plochu, která je na slunci celodenně, je dobré, aby na hadník svítilo slunce alespoň část dne.

Celková plocha, kterou by měl hadník zabírat, je minimálně zhruba 2 x 2 metry, ideálně je dobré ale volit míry dvojnásobné.

Hadník svým vzhledem, skladbou i fyzikálním fungováním hodně připomíná kompost. Proto se jeho stavba bude stavbě kompostu podobat.

V hadníku se má uvolňovat teplo, které umožní líhnutí vajec a ochrání v zimě hady před mrazy.

Ač to není nezbytně nutné, je dobré část hadníku zahloubit. Zhruba půl metru. Do vzniklé prohlubně přijdou kameny, větve a jiný materiál organického původu, ovšem hrubého charakteru. Na jemnější materiál přijde řada později.

Okolo kameny zaplněné díry vytvořte ohrádku z libovolného, ideálně přírodního materiálu. Mohou to být opět větve, proutí, kulatiny apod.

Na kameny pak přijde zmiňovaný jemnější organický materiál, například zahradní odpad v podobě větví, listí, posečené trávy, některou z vrstev může být i hnůj, jinou zase mohou tvořit piliny. Cílem je vytvořit prostředí, kde začnou brzy probíhat přirozené rozkladné procesy, které vytvoří uvnitř hadníku teplo a vlhko, což jsou ideální podmínky pro líhnutí malých háďat z vajíček.

Materiál je dobré vršit vždy do výšky několika decimetrů a pak dané patro „ukončit” například vrstvou kartonu, nebo přírodní textilií.

Z hlediska stability je vhodnější umisťovat hrubější a těžší materiál do nižších pater, jemnější naopak do vyšších. Nejvyšší patro končící na úrovni vrchu ohrádky je pak třeba opět zakrýt. Ideálně se k tomu hodí starý koberec.

Při vyhlížení prvních nájemníků je potřeba se obrnit trpělivostí. Během prvního roku se patrně nebude vůbec nic dít. Alespoň zdánlivě.

Druhý rok by se ale už mohli začít líhnout první hadi. Kdo je příliš zvědavý, může se zkusit podívat pod maličko poodkrytý kartonový předěl mezi patry. Vše je ale potřeba pečlivě zase vrátit na místo!

Připomeňme si, že vajíčka hadů a ještěrek jsou kožovitá. Mají obvykle bílou barvu. Například užovka obojková, již lze očekávat mezi prvními uživateli hadníku, klade snůšku 2–40 vajíček, dlouhých zhruba 3 cm a širokých 1,3–2 cm.

Mnoho lidí se zdráhá postavit si na zahradě hadník kvůli obavě z toho, že se jim do něj nastěhují i zmije, což není šťastné zejména tam, kde jsou malé děti a domácí mazlíčci.

Na druhé straně, v kraji, kde zmije nežijí, nemají odkud se vzít ani v hadníku.