Článek
Listnáče i jehličnany jsou kouzelným spojovacím článkem mezi zahradou a okolní divokou přírodou. Velkým pozemkům sluší stromy s impozantní výškou a rozpětím.
Ovšem spižírna pro opeřené štěbetálky, rejdivé veverky či pozoruhodný hmyz se může košatit i na flíčku půdy, když místo základních druhů zvolíme kompaktní, sloupovité či roubované odrůdy. Pak už stačí jen vyhrnout rukávy a dát se do práce. Sázet můžeme, dokud půda nepromrzne.
Cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium)
Kdo touží po smaragdu blyštivém od jara do zimy, pozve do zahrady až desetimetrovou cesmínu. Výborně snáší stín i občasné přísušky a tvarovat ji můžeme podle libosti. Krásy pobraly vrchovatě jak zelené, tak strakaté odrůdy.
K výměně starých listů za nové dochází ve vší nenápadnosti. Ty úplně mlaďounké jsou měkké k pomazlení. Časem však tuhnou a bolestivě píchají. Na kompost se nehodí. V bezpečnostních plotech však stálezelená cesmína exceluje.
Elegantní cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium)
| Přidaná hodnota |
|---|
| Peckovičky. Červenými korálky se s gustem ládují holubi hřivnáči, kosi, červenky i vzácní brkoslavi. Aby se plody na samičí rostlině vůbec urodily, musíme k ní obvykle vysadit samčí odrůdu. |
Smrk ztepilý (Picea abies)
Bez smrků by příroda nejspíš zchudla o barvy našich lesních papoušků – křivek obecných. Červení a zelení ptáčci hnízdí už od ledna ve větvích ověnčených šiškami, z nichž zobákem s překříženými špičkami louskají výživná semena.
Bohatě plodí také odrůda Acrocona. Ta se s výškou okolo 5 m a poloviční šířkou hodí i na malé pozemky. Mohutnost původního druhu lze usměrnit řezem. Jediné, co citronově vonící smrk ztepilý nesnese, je vytrvalé půdní a vzdušné sucho.
| Přidaná hodnota |
|---|
| Semena. Ukrytá jsou pod dřevnatými šupinami v dlouze válcovitých šiškách. Energii z nich získávají nejen křivky, ale i strakapoudi, sýkory, veverky a myši. |
Dřín obecný (Cornus mas)
Strom tolerantní k řezu, horku, větru i městskému vzduchu výškou nepřesahuje obvyklých 3 až 6 m a krátký kmen snadno obejmeme paží. Roste v našich hájích, takže ani nesrší exotickým temperamentem.
Přesto má tenhle prostý chasníček vrátka do okrasné zahrady otevřená, poněvadž na konci zimy, dlouho před vypučením listů, rozsvěcuje okrouhlou korunu tisíci kvítky jako prskavka. V létě do ní zavěšuje trpkosladkou úrodu a na podzim připomíná odlitek z mědi.
Skromný dřín obecný (Cornus mas)
| Přidaná hodnota |
|---|
| Květy a dřínky. Žluté svazečky květů nabízejí první pastvu pro včely a čmeláčí královny. Rudé válcovité plody (dřínky) chutnají kosům, drozdům i špačkům. Nám zachutnají jak syrové, tak v povidlech či sirupu. |
Bříza bělokorá (Betula pendula)
Kvapem rostoucí bříze může být klidně šedesát a stejně se bude tvářit jako spanilá nevěsta v bílých šatech se zelenou vlečkou. Na podzim kosočtverečky listů žloutnou, opadávají z výšky 10 až 25 m a odhalují dlouhé třásnité proutky. Mrskat jimi bříza dovede jako bičem, proto jí dopřejeme prostor, aby při bouřce nemrzačila rostliny kolem sebe.
Řídká koruna ve větru tiše ševelí, což zejména ve spojení s vodní hladinou působí až terapeuticky.
| Přidaná hodnota |
|---|
| Listy. Živí se jimi housenky nádherných nočních motýlů, jako jsou hřbetozubec březový, strakáč březový či srpokřídlec březový. Nám popíjení výluhu z mladých listů pomáhá při jarní očistě. |
