Článek
Zahradu si vysnila, do detailu naplánovala a pak vlastnoručně osázela její majitelka Monika Köhler.
Drobná, ale nesmírně energická žena vložila do proměny nudlovité parcely celé své srdce, neslevila z nároků na kvalitu a již tři desetiletí svědomitě dodržuje pravidla definující její oblíbený venkovský ráz.
Šťastná volba
Plošné ornamenty vystříhané z buxusu, historické žardiniéry, úhledné trávníky křižované lehce omšelými cihlovými pěšinami i neomítnuté zdi z pálených cihel napovídají, odkud pramenila inspirace.
„Uvažovala jsem o japonské zahradě,“ prozrazuje majitelka, „pak jsem ale v časopise zahlédla obrázky ze zahrady Sissinghurst, kterou vytvořila proslulá anglická básnířka a novelistka Vita Sackville-West, a bylo rozhodnuto.“
Pod korunou myrobalánu. Statný strom zastřešuje lavičku s výhledem na vodní ráj plný užitečných živočichů.
Po večerech strávených v knihách a na internetu Monika postupně pronikala do tajů tradičního anglického stylu ve snaze proměnit svůj sen o poetické venkovské zahradě ve skutečnost. Byla to šťastná volba.
Nad dokonalým souladem mezi bujnými záhony a selským domem po rodičích jiskří oči úžasem a domácká pohoda magického prostoru hladí po duši.
Důraz na originalitu
Precizně tvarované živé ploty z tisu a habru, v nichž se zabydleli rehci a konopky, vypiplala majitelka z řízků. Za ušetřené peníze nechala postavit krásné cihlové zdi.
Necelé 2 m vysoké vertikály člení pozemek na několik různě velkých částí, z nichž každá zaujme odlišnou strukturou osázení, dekoračními prvky, vůní.
Zajímavé kontrasty. Přebujelé záhony kostivalu si protiřečí s přísně stříhaným živým plotem z habru.
Jediné, co formální dvůr, komnatu růží, stinný kout s altánem, bylinkoviště a vodní ráj pojí, je inspirativní atmosféra nevšednosti a tajemna. Slova inspirativní a nevšednost odkazují k Moničině úsilí vtisknout místu originalitu pomocí barev. A jakým barvám nejvíc fandí?
Modrá s fialovou a vínovou se objevuje na květech, listech, doplňcích, na vratech i zahradních stavbách či nábytku. Že na venkově působí okatě a rebelantsky? Přesně to byl Moničin záměr!
Na návštěvě v zahradě s hrnečkovým stromem
K jejím nejoblíbenějším rostlinám patří fialově kvetoucí česneky a měsíčnice, modrokvěté kostivaly, které se tu společně s pomněnkami dravě vysemeňují, a vínová lebeda (Atriplex hortensis var. rubra), jejíž mladé listy můžete v kuchyni využít podobně jako špenát.
Nepřehlédnutelný originál. I domek na nářadí prozrazuje, jakým barvám tvůrkyně zahrady nejvíc fandí.
Do vínového kabátku se každé jaro obléká také myrobalán. Ten dlouhými větvemi zastřešuje lavičku na břehu jezírka a část nářaďového domku s treláží prokvetlou šplhavým plaménkem.
Oáza pro všechny
Jedním z vrcholů Moničina zahradního umu je kruhový ornamentální parter se složitým vzorem vytvarovaným z krušpánku.
Dominantu slunečného dvora, lemovanou chodníčkem ze žulových kostek, obklopují čtyři stejně velké záhony s růžemi, tulipány, orlíčky, rozrazily a zvonky.
Smaragdový klenot. Vznikl z precizně stříhaného krušpánku. Obklopují ho květinové záhony s převahou čistce vlnatého.
O to, aby nikde neprosvítala ani píď holé hlíny, se spolehlivě stará rozrůstavý, celoročně atraktivní čistec vlnatý (Stachys byzantina), který když rozkvete, přitahuje mračna včel včetně vzácné drvodělky.
Živočichové se tu mají jako v ráji. Stačí chvilku posedět u zarostlých břehů jezírka a dozvíte se víc o životě vážek, žab či vzácných užovek. Pohled na třpytivou vodní hladinu je návykový, proto majitelka umístila na dřevěné molo stylový plážový koš. V jeho přívětivé náruči si člověk nejlépe uvědomuje téměř zenový klid, který tu panuje od jara do zimy.
Oáza klidu a pohody. Plážový koš na dřevěném molu u jezírka navozuje atmosféru věčných prázdnin.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
