Článek
Půvab rostlin vyzdvihneme, když je vysadíme na slunce, jak to mají rády, a na místo, kde si na ně netroufnou bujnější sousedé. Ideální pro ně je skalka. Kámen skýtá atraktivní kulisu, udržuje květy v čistotě, když se přižene déšť, a rychle osychá, takže nehrozí zahnívání.
Stejné kvality nabízí štěrk. Štěrkoviště pro kvetoucí drobotinu má neotřelou moderní jiskru, navíc se zakládá snáze a rychleji než tradiční alpínum. Také v borduře podél patia skalničky pěkně vynikají.
Chceme-li se jimi kochat, aniž bychom museli na všechny čtyři, můžeme je zasadit do květináče nebo stylového džbánku a postavit na stůl.
V huňatém kožíšku
Díky chloupkům všude po lodyhách, listech, ba dokonce i květech neprokřehne slunomilný koniklec obecný (Pulsatilla vulgaris) ani po závanu chladného vzduchu.
Nevšední temný sedoulek zpestří zahradu i balkon
Co mu však bývá osudným, to je dlouhodobé mokro a poškození kůlovitého kořenu při nešetrném přesazování. Jedovatost rostliny nebrání včelám ani čmelákům ve sbírání pylu. Po opylení se květy mění v krásné chmýřité bambulky s dlouhou trvanlivostí.
Pohárky ve velikosti mini
Skalkové tulipány, např. Bakerův (Tulipa bakeri), nízký (T. humilis) či pozdní (T. tarda), dosahují výšky pouhých 10 až 15 cm.
Zdrobněliny záhonových příbuzných ochotně kvetou každým rokem a tam, kde je hýčká sluníčko a netrpí v těžké mokré půdě, často zplaňují.
Nůžkami jim nehrozíme dřív, než listy zavadnou, jinak nebudou mít dost síly k množení. Báječně se hodí ke skalkovým floxům.
Modré hlásné trouby
Hořec bezlodyžný (Gentiana acaulis), trpasličí obyvatel vysokých hor a perla každé skalky, hlásí hmyzu, že má pro ně dostatek sladké šťávy.
V buňkách okvětních lístků kolují pigmenty zvané antokyany, proto dlouhé trubkovité květy, trčící kolmo vzhůru nad poduškou světle zelených přízemních lístků vypadají, jako by byly ušité z džínoviny nebo se napily inkoustu. Nesvědčí mu úpal, preferuje čerstvou půdu.
Džbánek s mléčnou pěnou
Když písečnice horská (Arenaria montana) vytasí zářivě bílý úsměv, neodolá jí ani ten, kdo nevlastní zahrádku.
Deseticentimetrová stálezelená trvalka s drobnými zašpičatělými lístky vytváří nadýchané, asi 30 cm široké polštáře poseté od dubna do června mléčnými pětičetnými květy.
Okouzluje mezi kameny i ve džbánku po babičce. Při pěstování v nádobě je důležitá pravidelná zálivka a občasné přihnojení.
Hejno žluťoučkých housátek
Jakmile ze zimního sna procitne hlaváček jarní (Adonis vernalis), vyšle nad zem střapatý bochánek teničkých lístků. Teprve pak slavnostně otevírá až 7 cm široké, leskem rozzářené žluté květy a celé to vypadá, jako by si housátka vyšla na pastvu.
Oblíbený posel jara vysoký okolo 20 cm má rád teplá, výhřevná, suchá místa nejlépe s vápnitým podkladem. Mravenci po odkvětu sbírají semena a pomáhají mu tak v šíření.
Kosatečky klepou na brány jara
Květy jako z cukrové vaty
Nad záplavou květů, jimiž se plamenka šídlovitá (Phlox subulata) zahaluje, oněmí každý úžasem, ať už jsou bílé, fialové, nebo sladce růžové.
Růžová se báječně hodí k zelenožluté barvě pryšců, s nimiž si plamenka rozumí po všech stránkách. Oba vyhledávají slunce, živnou propustnou půdu a dostatek prostoru.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
Patnáct centimetrů vysoká skalnička se tuze ráda rozpíná. Poleví-li v kvetení, ostříháme ji koncem jara a přihnojíme.