Jak se starat o růže, aby dlouho vydržely

Růžím vyhovuje dostatek slunce, ne však výsušná místa a úpal. Ve stínu rostliny málo kvetou, trpí více chorobami a škůdci. Květy se nejlépe rozvíjejí při teplotách +15 až +22 °C.

Za déletrvajícího většího sucha nebo na extrémně výsušných místech jsou i růže vděčné za vydatnou zálivku. Povrchové kropení, které nezasáhne kořeny, není účinné. Půda pro růže by měla být slabě kyselá, od 5,5 do 6,5 pH.

Následující zásady platí pro řez takových růží, u kterých se počítá s tím, že na svém stanovišti ještě nějakou dobu zůstanou.U přestárlých růží pilkou seřízneme tlusté větve asi 20 cm nad úrovní půdy.

Zvláště u jednou kvetoucích pnoucích růží se osvědčil řez bezprostředně po odkvětu. Mladé výhony lépe do podzimu vyzrávají a lze takto odstranit odkvetlé hnědnoucí části.

Velkokvěté a mnohokvěté růže vysazené již dříve řežeme takto: Nejprve odstraníme slabé a suché dřevo, dále odumírající nebo neduživé výhony v místě očkování. Ponechané zdravé výhony zkracujeme na 3 až 6 pupenů.

Platí, že čím tlustší a delší je výhon, tím méně jej zkrátíme, slabé výhony řežeme naopak hlouběji. Také slaběji rostoucí odrůdy zkracujeme více. Mrazem poškozené (dohněda zbarvené) části seřízneme až do zdravého (zeleného) dřeva.

Hlubším zpětným řezem docílíme tvorbu silných, vitálních výhonů s krásnými velkými květy. U čajohybridů pro řez bývají tyto květy uspořádány zpravidla jednotlivě. Růže, které se ponechávají růst do větší výšky, každé tři až čtyři roky zmladíme, aby ve spodních částech výhony nevyholovaly.

.: Mnohokvětá růže - kultivar Coralli. foto: Právo/Josef Sus

Pnoucím růžím necháme při řezu mladší silné výhony, které zkrátíme, kdežto starší dřevo a namrzlou část výhonů odstraníme zcela. Jinak nepotřebují příliš řezat. Každé tři roky odřežeme staré dřevo až u spodního rozvětvení a tím podpoříme nový růst výhonů.

Sadové nebo plodové růže pokud možno neřežeme, nebo jen minimálně prosvětlujeme a udržujeme potřebný tvar, který odpovídá přirozenému růstu odrůdy. Teprve po několika letech obdobně jako pnoucí růže je silně zmladíme (větší část větví hluboko seřízneme, ze zbylých částí pak dobře obrostou).

Botanické (plané) druhy růží se mají nechat růst tak, jak se vyvíjejí na přirozeném stanovišti. Není ovšem na škodu, když za několik let keře prosvětlíme a odstraníme suché dřevo. Pracujeme pokud možno v kožených rukavicích (tak uchráníme ruce před silným otrněním) a s výhodou používáme dvouruční nůžky s dlouhou rukojetí (pákové).

Miniaturní růže řežeme v předjaří tak, že odstraňujeme proschlé, poškozené výhony na zdravý pupen nebo vhodný živý výhon. Zdravé části obvykle zkracujeme o polovinu. Prosvětlovat přehuštěné keříky je poměrně pracné, proto se snažíme, aby střed koruny zůstal po řezu poněkud prázdnější.

.:Kultivar Flamingo.foto: Právo/Josef Sus

Pokryvné růže na větší ploše řežeme radikálně jednou za tři až čtyři roky, jednotlivě vysazené růže řežeme obdobně jako záhonové růže (viz velkokvěté a mnohokvěté).

U stromkových růží se řídíme pravidly pro konkrétní naočkovanou odrůdu (může být z různých skupin - velkokvětá, mnohokvětá, pnoucí apod). Obecně volíme řez poněkud hlubší (silnější), aby koruny nepřerůstaly. U této skupiny zvlášť dbáme na to, aby poslední pupen směřoval ven z korunky a tím se dosáhlo jejího pěkného širšího rozložení.

Řezem odstraňujeme všechny slabé, nemocné, mrazem poškozené nebo nalomené výhony. I u růží vysazených na podzim následuje konečný řez vždy v předjaří. Nečekáme však příliš dlouho do jara - zkrácení silně narašených výhonů v horní části oslabuje keře a zároveň oddaluje kvetení.