Článek
Růžím vyhovuje dostatek slunce, ne však výsušná místa a úpal. Ve stínu rostliny málo kvetou, trpí více chorobami a škůdci. Květy se nejlépe rozvíjejí při teplotách +15 až +22 °C. Důležité pro správný vývin je i mírné proudění vzduchu. Růžím nejlépe vyhovují hluboké, hlinitopísčité až hlinité půdy, s dostatkem humusu a přiměřeným obsahem živin.
Za déletrvajícího většího sucha nebo na extrémně výsušných místech jsou i růže vděčné za vydatnou zálivku. Povrchové kropení, které nezasáhne kořeny, není účinné. Půda pro růže by měla být slabě kyselá, od 5,5 do 6,5 pH.
.: Bassino- pokryvná růže.foto: Právo/archiv Jaga group
Výsadba krok za krokem
Růže vysazujeme od poloviny března do konce dubna. Rostliny skladované v chladírně lze vysazovat až do konce května. Při výsadbě kontejnerovaných sazenic (s balem) lze sázet prakticky celoročně.
Jsou-li prostokořenné sazenice delší dobu na cestě nebo jeví-li příznaky určitého přischnutí, nebo nevíme, zda s nimi bylo šetrně zacházeno, namočíme je před výsadbou na 12 až 24 hodin do vody. Kůra výhonů nesmí být scvrklá, kořeny na lomu musí zůstat čerstvé.
Těsně před výsadbou odstraníme poškozené, zaschlé nebo zlomené části výhonů. Kořeny upravujeme minimálně - na šíři rozevřené dlaně, tj. na 20 cm až 25 cm.
.: Porost kvetoucích mnohokvětých růží ve školce.foto: Právo/archiv Jaga group
Velikost výsadbové jámy je 30x30 cm. Kořenový krček vysazené růže by měl být asi o 5 centimetrů hlouběji, než tomu bylo ve školce (místo očkování by nemělo být vidět). Příliš mělce (čili vysoko) vysazené růže jsou při silných mrazech poškozovány. Sazenicí při vlastní výsadbě potřásáme, aby se kyprá zemina dostala ke všem kořínkům a nevznikaly vzduchové bubliny (tzv. kapsy), které způsobují šíření plísní a horší růst.
Podle odrůdy řešíme vzdálenost
Vzdálenost keřů při výsadbě je různá podle jednotlivých skupin růží a intenzitě růstu odrůd. Miniaturní růže jsou vhodné i do skalek a vysazujeme je na vzdálenost 20 až 30 cm, mnohokvěté a velkokvěté růže na 40 až 50 cm (8 až 10 rostlin na metr čtvereční), pokryvné na 50 cm, sadové od 1 do 3 m podle vzrůstnosti, pnoucí na 1,2 až 2 m (jako volně rostoucí na pyramidách i přes 3 m) a stromkové růže na vzdálenost okolo 1 m (u miniatur s nízkými kmínky 50 až 60 cm).
.: Hiroshima spirit- čajohybrid.foto: Právo/archiv Jaga group
Extrémní zahuštění sponu výsadby může podpořit šíření houbových chorob za vlhka a u záhonových růží ztěžuje potřebné nahrnování zeminy ke keřům na zimu.
Stromkovým a pnoucím růžím zajistíme vhodnou opěru (konstrukci). Jarní výsadbou této skupiny růží si ušetříme práci s přezimováním v prvním roce.
Korunku nakláníme již v roce výsadby tak, abychom usnadnili její zazimování v půdě. V následných letech se na zimu kmínek ohýbá k zemi vždy směrem k řezné ráně u paty kmenu. Opěrný kůl musí svým koncem sahat až do korunky. Stromek se vyvazuje důkladně především v místě očkování (těsně pod korunkou).Řez růží po výsadbě
Růže z podzimní výsadby řežeme zásadně až na jaře, růže z jarní výsadby současně se sázením.
Keřové i stromkové růže vysazené na podzim zkracujeme v prvním roce po výsadbě ostrými zahradnickými nůžkami v předjaří na 2 až 4 pupeny, a to tak, že řez je veden jen mírně šikmo, asi 5 milimetrů nad pupenem.
.: Tříletá plodová růže Karpatia před řezem (vlevo), a po jarním řezu (vpravo).foto: Právo/archiv Jaga group
Pnoucí a sadové růže ošetříme zjara řezem tak, aby na výhonech zůstalo 6 až 8 pupenů. Silné výhony zkracujeme méně, slabé naopak více. Nemá význam ponechávat u nových výsadeb dlouhé výhony, protože musí nejprve vytvořit kořeny, které mohou pokrýt potřebu vody nadzemních částí.
Zůstanouli výhony nezkráceny, rezervní látky se sice spotřebují na vyrašení pupenů, ale ty brzy začnou prosychat.
Zůstanouli výhony nezkráceny, rezervní látky se sice spotřebují na vyrašení pupenů, ale ty brzy začnou prosychat.
Pozor! Nikdy nedáváme do výsadbové jámy přímo ke kořenům růží čerstvý chlévský hnůj ani průmyslová hnojiva! Nezapomínáme na důkladnou zálivku.
