Jak pěstovat melouny i v českých podmínkách? Chce to slunce a hodně vody

Melouny rozlišujeme na vodní a cukrové. Známější je vodní, se zelenou kůrou a sytě červenou dužinou s černými peckami. Oproti tomu meloun cukrový je menší, slupku má žlutou nebo zelenou a žlutou dužinu s mnoha malými jadérky. Obsahuje asi o 10 % méně vody než meloun vodní.

Z hlediska pěstování se však od sebe příliš neliší. Jen meloun cukrový má zhruba o dvacet dní delší vegetační období. Doporučuje se využít sazenice roubované pro jejich delší vegetační dobu.

Melouny jsou náročné na teplo, ve středních a vyšších polohách s nižšími teplotami proto pěstování melounů venku není vhodné. Úspěchů v takových podmínkách dosáhneme pouze ve skleníku, případně fóliovníku.

Pokud se rozhodneme pěstovat melouny venku na zahradě, vybíráme slunné místo chráněné před větrem. S výsevem začínáme na jaře, příprava pozemku ale musí začít již na podzim. Půdu je třeba zrýt a zapravit do ní organický hnůj, přidat lze i kompost.

Melouny se dají pěstovat i přímo na kompostu. Počítejme také s tím, že melounům se listy značně rozrostou, je tedy třeba si na ně vyhradit dostatek místa.

Aby melouny dobře rostly, je třeba si je nejprve předpěstovat. Lze zakoupit již hotové sazeničky, nebo si je můžeme vypěstovat sami ze semínka. V tom případě semínka zasazujeme do květináčů, kelímků nebo sadbovačů po asi 1 až 2 kusech, do hloubky jednoho centimetru pod povrch zeminy.

Čas pro výsadbu semínek se určuje na konec března až dubna. Hlavní je, aby semínka řádně naklíčila a vytvořily se sazeničky předtím, než je přesadíme na záhon. K tomuto kroku přistupujeme zhruba v půli května, stěžejní je, aby již nepanovaly mrazíky.

I v době klíčení je třeba dbát na dostatečnou teplotu, ideální je nad 20 °C a více. Pravidelně zaléváme, ale pozor, aby se semínka nepřemokřila. Pomoci semínkům v klíčením můžeme i tak, že květináč zakryjeme igelitovým pytlíkem a vytvoříme tak pro něj teplé a vlhké prostředí. Do dvou týdnů by měla semínka začít klíčit.

Předpěstované sazeničky se přemisťují na záhon na jaře nejdříve v půli května. Pokud však přetrvávají mrazíky a není ještě dostatečné teplo, je lepší raději vytrvat. Záhon, který jsme si předpřipravili už na podzim, zryjeme. Jámu vyhloubíme rýčem, na dno je dobré nastlat bohatě kompostu nebo uzrálého organického hnoje.

Po vložení sazeničky do jámy ji zahrabeme zeminou. Do jedné jamky lze zasadit dvě až tři sazeničky. Pokud jsme se rozhodli pro roubované melouny, u nich je třeba zasypat pouze podnož. Pokud by roub nevyčníval na povrch, mohl by začít vytvářet kořínky, v tom případě se musí kořínky odstranit.

Pokud využijeme netkanou textilii, záhon jí celý pokryjeme, vytvoříme v ní otvor a skrze něj sazeničky zapravíme do záhonu. Netkaná textilie nebo folie je velmi užitečná, bude přitahovat sluneční paprsky a akumulovat teplo, které se uvolňuje i po setmění. V případě, že netkanou textilii nevyužijeme, měly by se melouny občas vyplet, okopat a prokypřit.

Do skleníku by se měla zasadit jedna sazenice na 150 cm. Jakmile rostlina vyžene delší olistěnou lodyhu, měla by se zaštípnout za třetím až čtvrtým listem, aby se rozvětvila. Na výhonech pak zanecháme jeden až dva listy a jeden květ pro jeden plod.

Melouny obsahují mnoho vody, a proto jí také spoustu potřebují. Zalévat je vhodné alespoň jednou týdně větším množstvím vody, zhruba 10 litrů na rostlinu.

Během horkých a suchých dní je dobré zálivku navýšit a vodu melounům dopřát i třikrát až čtyřikrát týdně.

Zalévat by se mělo vždy večer odstátou vodou, a to jak povrchovou, tak i podzemní zálivku. Někteří pěstitelé ale upřednostňují zálivku podzemní, která snižuje riziko výskytu a rozšiřování chorob. Nejvíce vody pak melouny potřebují v době květu a tvorby plodu.

Neméně důležité je při pěstování melounů také hnojení. S tím je třeba začít již při přípravě pozemku před samotnou výsadbou.

Na podzim je tedy nejvhodnější do půdy zarýt zralý kompost nebo organický hnůj, melouny můžeme umístit také přímo na kompost. Melounům totiž nejvíce vyhovuje půda bohatá na humus.

Po výsadbě s přihnojováním začínáme v době, kdy sazenice prokoření do půdy. Později, v době kvetení, lze také do zálivky naředit hnojivo na rajčata.

Poté, co melouny dorostou do optimální velikosti, je ještě třeba zhruba měsíc vyčkat, než plody dozrají. Úrodu tak můžeme čekat zhruba v polovině až na konci srpna.

Určit, zda je již meloun zralý, může být poněkud ošemetné. Odborníci uvádějí několik způsobů, jak zralost plodu určit, obecně podle stopky a poklepu.

Uvádí se, že zralost plodu vykazuje stopka, pokud je žlutá, zaschlá nebo podle toho, jak se kroutí. Zbarvení stopky do žluta ale může nastat už ve fázi, kdy meloun stále roste a zdaleka ještě není zralý, rovněž může zaschnout později a meloun může mezitím shnít.

Pravděpodobně nejpřesnější je tak věnovat pozornost tomu, jak se stopka kroutí do kulata. Při poklepu by měl meloun vydávat dutý zvuk, ten ale může být způsoben tím, že jsou uvnitř melounu praskliny a mylně tak naznačuje, že už je plod zralý.

Nejlépe se tedy lze orientovat jak zrakem (zakroucení stopky) a sluchem (dutý zvuk při poklepu).

Meloun lze pěstovat i bez velké zahrady nebo skleníku. Ve skutečnosti se nejedná přímo o meloun, ale o rostlinu, která plodí plody velmi podobné malým melounům.

Řeč je o rostlině pepino gold nebo také melounovém keříku. S pečlivým zaléváním a výběrem dostatečně slunného místa lze tuto rostlinku pěstovat na balkoně, terase i okenním parapetu v květináči.

Plody pepina sice vypadají jako menší verze melounu, avšak meloun to není. Řadí se mezi rostliny z čeledi lilkovitých. Někteří přirovnávají její chuť k cukrovému melounu, jiným chutná spíše jako velmi zralá hruška.

Plody jsou zpočátku zelené s fialovými pruhy, během dozrávání se zbarvují do žluta až oranžova, fialové pruhy zůstávají. Plody mohou vážit až půl kila.

Vegetační doba této rostliny je poměrně dlouhá, s výsevem semínek tedy můžeme začít již v lednu. Využijeme zahradnický substrát, do kterého přidáme hnojivo, případně perlit. Klíčit by měla semínka začít do dvou týdnů.

Po dvou měsících přesadíme sazeničky do většího květináče. Po celou dobu vyžadují pravidelnou zálivku (kromě období zimy, tehdy se zalévání omezuje) a hnojení.