Hygiena na krmítku je stejně důležitá jako to, čím ptáky přikrmujete. Víte, čeho se vyvarovat?

„Pozorování ptáků na krmítku je skvělá možnost zjistit, jak se jednotlivé druhy ptáků chovají, jak vypadají a kolik jich na krmítko létá. Pokud se rozhodneme přikrmovat a budeme se držet několika zásad, můžeme ptákům navštěvujícím krmítka přikrmováním pomoci. Musíme mít ale na paměti, že umístěním krmítka na svou zahradu, balkon či parapet na sebe bereme zodpovědnost a ptákům můžeme v případě nesprávného krmení paradoxně ublížit. Zároveň se teprve postupně dozvídáme i o dalších možných rizicích spojených s intenzivním krmením,“ upozorňuje Ondřej Belfín z České Společnosti Ornitologické (ČSO).

Ti, kteří přikrmují ptáky pravidelně, si jistě už všimli, že každý ptačí druh má trochu jiný způsob „stolování“. Například sýkora koňadra, ta štěbetalka se žlutým bříškem rozčísnutým černým pruhem, připomíná trochu žáky ve školní jídelně. Dorazí ke krmítku jako k okénku, vezmi si semínko slunečnice a odletí si s ním na větvičku jako ke stolu, kde si je roztluče.

Brhlík lesní si zase počíná trochu jako křeček. Ve svém šedém fráčku a se skořicovým bříškem si to přifrčí na krmítko, kde si do zobáčku naloží tolik semínek, kolik jen unese, a odletí si je schovat do spíže.

A zcela jinak to dělá zvonek. Veselý žlutozelený chlapík připomíná hosta v restauraci. Usadí se pěkně na krmítku a loupe jedno semínko za druhým.

Převážná většina ptáků, kteří v našich podmínkách zalétají na krmítka, ocení především rostlinnou potravu, kterou budou tvořit nejrůznější semena, ale třeba i bobule a jiné plody, například nakrájená jablka.

„Osvědčenou potravou na krmítku jsou slunečnicová semena. Vrabci nebo hrdličky uvítají také obilná zrna jako oves, proso a pšenici. Když ponecháme několik jablek na stromě, budou nám vděční kosi a kvíčaly, a budeme-li mít štěstí, dočkáme se i pestrých severských návštěvníků – brkoslavů severních. Strakapoudy, sýkory či brhlíky nejlépe pohostíme tukovou směsí, kterou můžeme zakoupit v podobě lojových koulí. Lojové koule umisťujeme do krmítek bez sítěk, které jsou zbytečný jednorázový plast a po spadnutí je mohou sežrat psi nebo ježci,“ vysvětluje Dita Hořáková z ČSO.

Co ovšem do krmítka v žádném případě nepatří, jsou nejrůznější kuchyňské zbytky.

„Krmítko není popelnice. Proto do něj nedávejme slaná, sladká, kořeněná, přepálená, uzená nebo zkažená jídla. Ptákům způsobují těžké zažívací potíže a leckdy i smrt. Z kuchyně ale můžeme použít ovesné vločky, strouhanku z nesoleného pečiva, strouhanou mrkev, vařenou rýži či vařené brambory,“ doporučuje Hořáková.

Krmítko ovšem nestačí pouze pravidelně doplňovat. Před každým novým dosypáním je potřeba nejprve pečlivě odstranit trus ptáků a zbytky potravy, která podléhá zkáze. Důkladně vyčistit bychom pak měli celé krmítko jednou týdně. Předejdeme tak tomu, aby se mezi ptáky, kteří na ně zalétají, šířily choroby.

Hodně si tuto práci můžeme usnadnit už jen vhodně vybraným krmítkem.

Krmítko pořizujeme nejenom pro svou potěchu, ale také jako pomoc ptákům v zimních měsících, kdy mají většinu potravy ukrytou pod sněhem. Tuto pomoc můžeme rozšířit ještě o něco dál, a to pravidelným sledováním krmítka a především chování jeho návštěvníků.

„Můžeme tak už v zárodku odhalit, že máme na krmítku nemocného ptáka. Poznáme ho podle toho, že je načepýřený, malátný, apaticky posedává v blízkosti krmítka i několik minut a vypadá, jako by spal či ztratil plachost. V takovém případě je potřeba ihned reagovat a zabránit dalšímu šíření choroby. Okamžitě odstraníme krmítka ze všech míst. Vydrhneme je a vydezinfikujeme slabým roztokem sava, důkladně opláchneme a necháme vyschnout. Znovu začneme krmit nejdříve za 14 dní. Zároveň výskyt nemoci ohlásíme ČSO. O výskytu nakaženého ptáka je dobré informovat i sousedy v okolí nebo místní samosprávu,“ informuje Belfín.

Častou nemocí, která se šíří právě na krmítkách, je trichomonóza, postihující převážně zvonky. Na lidi není přenosná, ovšem pro zvonky, pěnkavy a další drobné ptactvo je smrtelná.

Koho baví pozorování ptáků, může se už popáté v lednu zapojit do akce nazvané Ptačí hodinka. Jejím cílem je sčítání ptáků na krmítkách a proběhne od pátku 6. do neděle 8. ledna 2023.

V tomto termínu si každý, kdo se chce zapojit, vyhradí jednu hodinu, po kterou sleduje krmítko. Je možné sedět u toho pěkně v teple domova a dívat se na krmítko za oknem, na balkoně či na zahradě.

Důležité je ovšem na ptáky dobře vidět a mít možnost je rozlišit (pro pozorování z větší dálky si proto nezapomene připravit dalekohled). Pro připomenutí, který druh jak vypadá, si můžete prohlédnout fotografie v naší galerii.

Při sčítání „bereme v úvahu všechny ptáky, které během své hodiny spatříme – není důležité, zda přímo přistáli na krmítku, nebo jen prolétli kolem. Pro správné vědecké výsledky je podstatné, abychom žádného ptáka nezapočítali dvakrát. Proto pro každý druh zaznamenáváme nejvyšší prokazatelný počet jedinců, který se objevil v našem zorném poli. Za každý druh hlásíme jen jedno číslo – počty samců, samic či mláďat nerozlišujeme“, uvádějí správný postup sčítání ornitologové.

Znamená to, že pokud pozorujeme například od celé do celé hodiny a ve čtvrt se na krmítku objevily dvě sýkorky modřinky, v půl čtyři a ve třičtvrtě byly na krmítku tři, zapíšeme si k modřince čtyřku, protože to je nejvyšší počet, který jsme u tohoto druhu zaznamenali.

Na stránkách Ptačí hodinky je možné opatřit si sčítací arch s vyobrazením ptáků, kteří se u nás na krmítkách objevují v zimě nejčastěji. Ke sčítání si připravíme tedy i tužku.

Ptačí hodinka je dlouhodobý program občanské vědy České společnosti ornitologické, pomocí kterého chtějí ornitologové zjistit více o chování a populacích ptáků přezimujících v České republice. Program je určený pro širokou veřejnost a je vhodný pro každého, i bez předchozích zkušeností se sčítáním ptáků.

Své výsledky pak účastníci ptačí hodinky mohu zaslat na adresu ČSO, případně přepsat do elektronického formuláře na stránkách Ptačí hodinky, jenž se ovšem otevře až v pátek 6. ledna 2023.

Může se vám hodit na Zboží.cz: Krmítka pro ptáky