Zbavit se plynového kotle? Pečlivě to zvažte

Obecně platí, že zemní plyn na světových trzích nechybí. „Zástupci plynárenského byznysu i v úzké spolupráci se státem dělají vše pro to, aby ho byl na nadcházející topnou sezonu dostatek,” ujišťuje Pavel Grochál z innogy.

Spotřebitelé se podle Martina Havelky ze společnosti Viessmann začali více zajímat o alternativní zdroje energií. „Nicméně poptávka v segmentu plynových kondenzačních kotlů je konstantní,” dodává.

„Poslední měsíce se trh se zdroji vytápění vyvíjí velmi dynamicky. Plynové kotle jdou do ústraní zájmu, větší odbyt mají tepelná čerpadla, kotle na tuhá paliva, elektrokotle a další,“ přiznává Lukáš Ingr, produkt manažer pro vytápění a ohřev vody ze Stavebnin DEK.

Prodej plynových kotlů se ovšem podle něj nezastavil, firma má co dělat, aby pokryla dodávky dosud nejprodávanějších modelů. Zároveň poukazuje na pozitivní trend. Lidé ohledně zdroje vytápění nechávali rozhodnutí na topenáři, který kladl požadavky na zákazníka. Dnes však klienti kladou své nároky na topenáře a ti se s novou situací musí vypořádat.

„Stále platí, že je potřeba profesionál, který na místě instalace posoudí reálné možnosti různých zdrojů vytápění. Koncový zákazník ale nyní o tom diskutuje a přemýšlí více než kdy dříve,“ popisuje Lukáš Ingr.

Vlastníme-li atmosférický plynový kotel, zvážíme nákup o 20 až 30 % úspornějšího kondenzačního plynového kotle. Jeho výhodou je vysoká účinnost zaručující nízkou spotřebu. Na trhu jsou k dostání závěsné typy, v kompaktním a designovém provedení, které bez obav umístíme v kuchyni či v koupelně. Stacionární varianty postavíme třeba do chodby.

Cena kondenzačního kotle se liší podle typu a provozních parametrů. Nástěnný nízkoteplotní kotel stojí 30 000 Kč a více, stacionární verze pro rodinný dům až 80 000 Kč. Aktuálně je ve slevových akcích seženeme i levněji.

Vstupní náklady na pořízení plynového kotle jsou stále několikanásobně nižší proti tepelnému čerpadlu (TČ) nebo fotovoltaice. „Měřeno výší vstupní investice tak kotel na zemní plyn zůstává a ještě dlouho zůstane pro domácnosti nejdostupnějším komfortním zdrojem na vytápění a ohřev vody,“ tvrdí Pavel Grochál z innogy.

Při rozhodování o plynovém kotli je také třeba uvážit, že provozní náklady rostou kvůli historicky nejvyšším cenám elektřiny i uživatelům TČ a elektrického vytápění, ať je to elektrický kotel, přímotop, či akumulační kamna.

„Navíc kompletní změna systému vytápění je aktuálně kvůli obrovskému převisu poptávky např. u fotovoltaiky i tepelných čerpadel otázkou roku až dvou,“ podotýká Pavel Grochál.

Dosažení větších úspor napomůže bivalentní (přídavný) zdroj tepla, což může být teoreticky TČ, elektrokotel, fotovoltaický systém.

„Kombinace několika teplovodních zdrojů tepla je pro správné fungování otopné soustavy relativně složitá věc,“ připomíná Robert Bicek, specialista na TČ a kotle Bosch.

Jako zajímavá alternativa pro doplnění plynového kotle se mu jeví tepelné čerpadlo vzduch/vzduch (klimatizace), které v letních měsících chladí, na jaře a na podzim zajistí přitápění.

Plynový kotel pokryje jen teplotní špičky a zajistí přípravu teplé vody. Bonusem využití TČ vzduch/vzduch je cena a lehká instalace, nemusíme zasahovat do stávajícího topného systému. Umístění venkovní jednotky a vnitřních (kazetových) jednotek vyžaduje drobné stavební úpravy. Na nákup TČ se nadto dá čerpat dotace.

„U klimatizace je však potřeba pečlivěji promýšlet umístění a možnost řízení proudu vzduchu, aby nedošlo ke snížení uživatelského komfortu jeho prouděním,“ vysvětluje Martin Grygar, produktový ředitel DZ Dražice.

Atraktivní mohou být i krbová kamna. „Při nízké počáteční investici můžeme poměrně levně topit. Bohužel kamna potřebují komín a ten není všude. Vždy je tak potřeba posoudit daný objekt zvlášť a vyhodnotit, jaký zdroj vytápění je nejvhodnější,“ uzavírá Lukáš Ingr ze Stavebnin DEK.

Česko by mohlo jít ve stopách Francie, Rakouska, Itálie či Dánska v rozšířenějším využití biometanu, jehož základem je bioplyn vznikající během kontrolovaného rozkladu biologického odpadu. Lze jej vyrábět bez závislosti na počasí, produkci je možné skladovat. Podoba státní podpory biometanu v Česku se však zdrženlivě rýsuje již několik let.

Někteří majitelé plynových kotlů zvažují přechod na propan. Jeho spalování je ekologické a doporučuje se i do chráněných krajinných oblastí. Kapalný propan vzniká při rafinaci ropy, je závislý na jejích dodávkách do rafinérií a právě to ovlivňuje jeho cenu.

„Stoprocentní jistotu, že nedojde k ohrožení dodávek, ale také nikdo neslíbí. Zatím je však situace příznivější než u zemního plynu. Pokud by byly omezeny dodávky ropy, omezila by se i výroba ropných a jiných produktů, což je hodně nepravděpodobné,“ míní Ivan Sklenář z firmy Tomegas.

Zájem ze strany privátních zákazníků o propan se podle něj zvyšuje, na druhou stranu přecházet v současné době ze zemního plynu na kapalný propan, i když je to technicky možné, nemusí být vždy ekonomické.

„Je to vždy otázka konkrétní situace,“ upozorňuje. Při změně – přechodu – na propan je nutné vyměnit trysky hořáku, což není drahá záležitost. Běžný rodinný domek vystačí s jedním zásobníkem plynu o objemu 2,7, resp. 4,8 m3 během jedné sezony, záleží na provozu domácnosti a regulaci vytápění.

Samozřejmě, čím chytřejší regulace, tím nižší náklady. Zásobník plynu se instaluje jako nadzemní i podzemní, potřebujeme k tomu zhruba 50–60 m2 volného pozemku.