Článek
Klasická kachlová kamna nezahřívají vzduch, ale stěny a okolní předměty. Na jejich roztopení obvykle potřebujeme delší čas. Odmění se však dlouhodobým udržením tepla, kterého dosahují jímáním tepelné energie spalin do hmoty kamen.
Typy kachlových kamen
Při výběru rozhoduje, zda mají kachlová kamna plnit funkci zásadního zdroje tepla, či nikoli.
Chceme-li, aby nás těšila jen pohledem na mihotavé plameny a doplňkovou výhřevností, vybereme si jednodušší kachlový krb.
Kachlová kamna s teplovodním výměníkem vytápějí místnost, v níž jsou umístěna, dlouho sálajícími kachli. Moderní rozvody se pak postarají o prohřátí vzdálenějších prostorů, minimálně polovinu energie předávají do vody pro ústřední vytápění.
V kamnech bez výměníku se akumuluje teplo v keramickém obkladu a ve hmotě jádra kamen. Po vyhasnutí ohně kamna sálají ještě několik hodin.
Kachlová kamna si můžeme nechat navrhnout a postavit na míru. Jejich typ a odpovídající stavební připravenost bychom ale měli plánovat s kamnářem. Na základě příslušných výpočtů i zkušeností z realizovaných staveb kamnář určí, zda použít např. stavěné šamotové topeniště a akumulační tahy, nebo litinošamotovou kamnovou vložku a tahy z prefabrikovaných kusů. Design je možné dohodnout.
Čištění kamen
Nejvhodnější doba pro čištění je na konci topné sezóny, někteří uživatelé kamna vyčistí až před následující zimou.
Kromě občasného vybírání popela v průběhu topení v kachlových akumulačních kamnech je nutné po sezóně vyčistit akumulační tahy od pevných usazenin, sazí a dehtu.
Očistu kachlových akumulačních kamen může provést i kamnář, který je projektoval a stavěl. Akumulační tahy jsou přístupné skrz čisticí kachle (otvory) v kachlovém nebo omítaném plášti nebo samostatnými víčky. Jejich otevření někdy vyžaduje speciální nářadí či přípravek, občas je nutná speciální čisticí štětka, která nepoškodí materiál tahů.
Jindy je třeba řemeslného fíglu, který zajistí, aby nedošlo k nenávratnému propadnutí demontovaného víčka do dutiny kamen.
Chladné plochy teplovodních výměníků se zanášejí rychleji než ohřívající se plochy šamotu. Správné dávkování dřeva a ovládání regulačních prvků jejich znečištění minimalizují, s regulací pomůže tzv. automatická elektronická řídicí jednotka spalování.
K běžné údržbě patří také přespárování kachlů, jde však spíše o estetickou záležitost než funkční.
Kachlové kuchyňské sporáky odpopelňujeme mnohem častěji než pokojová akumulační kamna. Vnitřní části topeniště i šamotové cesty spalin čistíme nejlépe jednou ročně po topné sezóně (resp. do začátku té další), vymažeme šamotovou výmazovou hmotou nebo speciálním tmelem s vysokou tepelnou odolností.
Od sazí je potřeba vyčistit nejen topeniště, ale i celý tahový systém vedoucí ve sporáku pod plotnou k troubě, případně ke kamnovci na teplou vodu a dále do kouřovodu. Čistíme také nánosy na samotném těle trouby a kamnovce.
Péče o sklo a těsnění
Sklo pohledových dvířek je dobré omývat hned, jakmile se nečistoty objeví. Nemají tak čas vytvořit silné vrstvy, které se těžko odstraňují.
Se stékavými přípravky na čištění skel kamen zacházíme opatrně. Může se stát, že přípravek zateče do mezery mezi rámem dvířek a po vyschnutí vytvoří spolu se sazemi tvrdou hmotu, která zabrání tepelné dilataci skla, a to pak praskne.
K běžné údržbě patří také výměna těsnicích provazců (šňůr) v rámu dvířek a pod jejich sklem, které v horizontu 3–5 let ztrácejí pružnost, a neplní tak těsnicí funkci.
Může se vám hodit na službě Zboží.cz:
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.