Víte, z jakých materiálů je vyroben koupelnový nábytek a vyznáte se v jejich zkratkách?

Základním stavebním kamenem koupelnového nábytku je deska. Ne ale ledajaká, nejčastěji se používají ty, které nesou označení DTD, LTD, HPL, MDF či spárovky.

Zkratkou DTD jsou označovány surové dřevotřískové desky bez povrchové vrstvy. Jsou tvořené slisovanými třískami spojenými pojivem na bázi pryskyřice. Použité třísky i pojivo jsou na povrchu dobře vidět, což nevadí, protože jde o tzv. nepohledový materiál.

„DTD desky jsou v nábytkářském průmyslu vyžívány zejména jako nosný materiál pro dekorativní povrch. Nejde však pouze o estetickou záležitost – DTD desky by samy o sobě nezvládly odolávat vlhkosti a dalším okolním vlivům, a to už vůbec ne v náročném prostředí koupelny,” vysvětluje Martin Dusík ze společnosti Trachea.

Svrchní vrstvu DTD desky může tvořit například akrylát, jenž vlhkému prostředí koupelny dokáže dobře odolávat. V případě použití na dvířka skříněk pak jejich zadní stranu může tvořit vrstva tvrzeného polystyrenu a hrany se lepí kvalitními PUR lepidly.

Zkratka LTD označuje laminovanou dřevotřískovou desku. Stejně jako v případě DTD tyto desky vznikají tak, že se tzv. nevýtěžové části stromu rozemelou na třísky, které se smíchají s lepidlem, slisují a obrousí. Na takto připravené desky se pak nanese několik vrstev papíru.

„Poslední vrstva papíru má dekor, a to buď různé barevné provedení, dřevodekor, mramor, kámen a další. Aby byla zajištěna odolnost proti vlhkosti a vodě, je povrch zalitý melaminovou pryskyřicí, což je laicky řečeno plast. Po nařezání se desky olepují ABS hranou,“ popisuje Petr Blažek ze společnosti Dřevojas.

LTD lamino se tak řadí mezi pevnější nábytkové materiály a v koupelnách je oceňováno zejména pro svoji mechanickou odolnost, nízkou cenu i jednoduchou údržbu.

Kvalita LTD laminovaných dvířek je do velké míry závislá na kvalitě pořezu a následném ohranění dvířek.

„Pokud například výrobce použije při výrobě LTD laminovaných dvířek tupý pilový kotouč, může dojít k nežádoucímu odštípnutí povrchového materiálu a přes vzniklé mikrotrhlinky poté může až do vnitřní plochy dvířek pronikat vlhkost, což je zejména v koupelně nežádoucí. Následkem je nabobtnání materiálu a znehodnocení celých dvířek,“ upozorňuje Martin Dusík z Trachey.

Zkratkou HPL označujeme vysokotlaký laminát. I jeho základem je výše zmiňovaná DTD deska, na kterou se laminát lisuje. Tvoří ho kraftový a dekorační papír se speciálními pryskyřicemi a průsvitnou ochrannou fólií (overlay), které jsou stlačené v lisu za vysokých teplot.

Díky tlaku a teplotě se všechny vrstvy propojí a propečou do jednolitého materiálu pyšnícího se vyšší mechanickou a chemickou odolností a zaručujícího vyšší odolnost vůči vodě a vzdušné vlhkosti. Tedy vlastnostmi, jež jsou pro koupelnový nábytek žádoucí.

„Vysokotlaký laminát doporučuji v koupelně použít na umyvadlové desky - ať už samostatné, tak i v rámci skříněk, u kterých je použité samostatně stojící umyvadlo. To jsou totiž místa, která jsou nejvíce vystavena působení vody a vlhkosti. Deska z povrchem z HPL odolá i rozlitému odlakovači či pádu flakonu s parfémem,“ radí Petr Blažek.

Není to ovšem jediné možné využití pro tento typ desek. „Unikátní nábytkový materiál s HPL povrchem představuje nanolaminát Fenix – vnitřní DTD deska je oboustranně opatřena vysokotlakým laminátem s vrstvami odolných pryskyřic nové generace zpracovaných za pomoci nanotechnologií. Díky tomu je tento materiál rezistentní nejen vůči mechanickému poškození, ale také vůči vysokým teplotám a vlhkosti, což právě v koupelně opravdu oceníte,“ dodává Martin Dusík z Trachey.

Dalším materiálem využívaným jako základ nejen koupelnového nábytku je polotvrdá dřevovláknitá deska označovaná MDF. Vyrábí se tak, že se dřevěné třísky rozemelou na jemný vláknitý materiál. Ten se smíchá s pojivem a vylisují se z něj desky.

Také MDF deska by sama o sobě v koupelně příliš dlouho neobstála, a proto je třeba ji zahalit do správného povrchu. Nejčastěji slouží jako základ pro lakovaný a fóliovaný nábytek.

„Výrobní proces fóliovaných dvířek probíhá ve vysokotlakém vakuovém zařízení, do kterého přichází nosná deska z MDF materiálu ideálně opracovaná do daného profilu a rozměrů. Povrchová fólie v podtlaku naprosto přesně obepne dvířka ze všech čtyř bočních stran, což zabraňuje pronikání vlhkosti do vnitřní MDF desky,“ popisuje Martin Dusík.

U lakovaného nábytku se na dokonale opracovanou MDF desku nanáší nejprve nástřik základového laku, který se po zaschnutí zbrousí, a poté se nanáší další vrstvy, přičemž každá se opětovně brousí.

„I přesto, že na koupelnový nábytek aplikujeme několik vrstev laku, je potřeba jej nanášet na zcela hladký povrch, aby na něm nevznikaly nerovnosti. Právě proto se pro lakovaný nábytek používají dřevovláknité MDF desky, nikoliv desky dřevotřískové. Výhodou jemných MDF desek oproti hrubším dřevotřískovým je navíc také to, že umožňují frézování do plochy nábytku,“ říká Petr Blažek.

Bývá běžné, že výrobce nábytek lakuje z přední strany a po hranách. Na trhu lze ovšem objevit i kusy, které jsou lakované uvnitř i vně.

Slovem spárovka se označuje opravdu dřevěný nábytek. Jedná se o materiál, který vznikne plošným slepením přířezu masivního dřeva.

„Spárovka obecně je nejblíž k tomu přírodnímu, co si na nábytku lze dopřát. Kvůli některým neduhům dřeva, jako je jeho hygroskopičnost (schopnost látky pohlcovat a udržovat vzdušnou vlhkost - pozn. red.), tedy schopnost nasávat vlhkost, však nelze pro výrobu nábytku použít jeden kus, tedy fošnu či dřevo, ale je potřeba zajistit, aby nedocházelo ke kroucení. Proto je dřevo rozřezáno na menší přířezy, které se k sobě lepí,“ vysvětluje Petr Blažek.

Na výrobu - nejen koupelnového - nábytku se ovšem nehodí každý typ dřeva. Například smrkové dřevo je sice levné, ale také měkké a není tak mechanicky odolné. Vhodnější je dřevo tvrdé, tedy například dubové, bukové či nějaké exotické, které je díky svému původu na vyšší vlhkost zvyklé.

Dřevěný povrch je pak možné mít ošetřený například olejovoskovou vrstvou, která zaručí odolnost i v prostředí koupelny. Pro její udržení je dobré pak nábytek čas od času přebrousit a natřít.

Aby masivní koupelnový nábytek vypadal dlouho pěkně, je také potřeba dodržovat určitá pravidla, jako například neumisťovat jej do bezprostřední blízkosti vany či sprchového koutu.

Obecně by se u masivu mělo zamezit přímému a dlouhodobému styku s vodou, neboť se pořád jedná o přírodní materiál. Jestliže se během běžného provozu dřevo vodou postříká a hned otře, tak to nábytek zvládne.

Překližka vzniká plošným slepením tenkých listů dřeva – dýhy. Jednotlivé vrstvy jsou na sebe nebo navzájem kolmé a jejich počet je lichý. Koupelnový nábytek se z něj zpravidla nevyrábí, využití ale najde například ve formě koupelnových organizérů.