Vila do zahrady na předměstí Prahy krásně zapadla

Patrovou bílou vilku minimalistického tvaru s plochou střechou ozvláštňuje modřínovým dřevem obložený box umístěný na jejím boku v přízemí. Je v něm uložena jak část interiéru, tak krytá terasa. Toto zajímavé řešení podtrhující myšlenku propojení interiéru s přírodou na zahradě není ovšem jediným hezkým nápadem, který architekti při návrhu rodinného domku uplatnili.

Stavba s užitnou plochou 180 m² je umístěna na mírně svažitém terénu parcely o výměře 680 m². Její autoři vycházeli v návrhu z tradice českého funkcionalismu, a tak hosta po vstupu dovnitř mile překvapí velmi šikovně a prakticky uspořádaný interiér.

Autoři se například vyhnuli v současnosti tolik používanému konceptu sloučení funkce obývacího pokoje, kuchyně a jídelny do jednoho prostoru obdélníkového tvaru, v němž jsou jednotlivé zóny odděleny jen chabě, pokud vůbec. Výsledkem při takovémto řešení bývá rodina shromážděná během dne na jednom místě, ale bez možnosti většího soustředění na vlastní činnosti.

V tomto domě host ze zádveří vstoupí do chodby, která jej posuvnými dveřmi uvede do hlavní obytné místnosti, ta má ovšem natolik členitý půdorys, že každá z funkcí – kuchyň, jídelna a obývací pokoj – má svůj vlastní prostor. Rodina tak může být v jeden čas pohromadě, byť se každý právě věnuje něčemu jinému, a zároveň se navzájem neruší.

Příjemně působí posezení v jídelně, jež do zahrady hledí velikým oknem a myšlenku hosta, že by v teplém dni bylo milé posedět přímo venku, umožňuje pak realizovat veliké posuvné prosklení v těsném sousedství, naproti stylovému rohovému krbu. Tudy se vychází na již zmiňovanou terasu, jíž obložení dřevěnými palubkami dodává až chatový šmrnc.

Vedle schodiště nalezne host vstup do prvního z pokojů, další dva jsou v patře, stejně jako ložnice rodičů. Pro ně bylo velmi důležité, aby mohli místnost důkladně zastínit i během dne. To, když se potřebují prospat po náročné noční službě.

Dům je řešen jako cihlová stavba, a to v přirozeném pasivním standardu, kterého architekti dosáhli jen díky dodržení všech základních stavebních pravidel a požadavků zvoleného konstrukčního systému.

Zdrojem tepla v domě je plynový kotel, v přízemí je podlahové vytápění, v patře jsou topná tělesa. Toto řešení opět vychází vstříc přání klientů, kteří chtěli mít možnost regulovat tepotu v ložnicích s větší rychlostí.

Hezkým nápadem v interiéru je odlišení obou podlaží rozdílným typem krytiny. V přízemí je použita velkoformátová keramická dlažba, jež se dobře udržuje, a navíc i kombinuje s podlahovým topením. V patře ji pak vystřídaly dřevěné parkety, které navozují pocit tepla a útulnosti.