Větrný mlýn žije svůj druhý život jako moderní rodinný dům

Jak píší architekti, vše začalo jako návrh zaslaný do mezinárodní soutěže Současný dům 2014 – Vesnický dům. Tehdy pod ním byli podepsáni jako autoři Tomasz Padło a Michał Kucharsky. Projekt nazvaný Dom Wiatrak získal ocenění, ale zůstal jen na papíře. O několik let později si však jejich projektu všiml majitel starého mlýna z lublinského kraje.

Původní koncepci bylo třeba samozřejmě upravit tak, aby odpovídala technickým možnostem mlýna, místním podmínkám a představám majitelů. Stavbu navrhli tak, aby zapadala do venkovské krajiny. Výchozím bodem je větrný mlýn, který je tradičním prvkem nejen polského venkova.

Polští architekti se rozhodli zachovat základní formu a tvar původního mlýna a začlenit do něj obytné prostory vytvářející moderní domov.

Původní stavba stála na půdorysu 6,5 x 6,5 metru. Proto architekti rozmístili obytné místnosti do tří nadzemních podlaží a mezipatra. V přízemí je kuchyň s čítárnou, jež se do zahrady otevírá velkoplošným prosklením. Menší okno pak umožňuje výhled na vstupní prostor.

Horní dvě podlaží pak zabírají ložnice s vlastními koupelnami. Do mezaninu v nejvyšším podlaží je uložena pracovna s impozantním výhledem na okolní pole.

Zbylo zde rovněž dost místa pro uložení historického brzdového kola, další části z historického mechanismu mlýna jsou uloženy v přízemí.

Aby architekti zvětšili užitnou plochu stavby, přidali jí podzemní část, která je ukryta pod úrovní okolního terénu. Sem umístili garáž, technickou místnost a prostorný obývací pokoj.

Konstrukce podzemní části, na níž spočívá těleso stavby, je z železobetonu, její vršek pokrývá zemina. Na vršku rozšířené části suterénu pak vznikla venkovní terasa.

Jak upozorňují architekti, nová funkce stavby si vyžádala zcela novou konstrukci, ovšem veškeré části, které bylo možné znovu použít, byly nejprve pečlivě vyčištěny a restaurovány.

Podzemní část má tak nové železobetonové podlahy, stěny i strop, čtveřice sloupů v přízemí pak podpírá horní patra budovy. Staré trámy z mlýna našly uplatnění v podobě hrázdění v obvodových zdech.

Obklady fasád jsou z prken pocházejících rovněž z původního mlýna. Stavba je uzavřena sedlovou střechou s dřevěným trámovým krovem a pokrytou dřevěnými šindeli.

Při plánování pohledových materiálů se architekti rozhodli pro trojici tvořenou dřevem, železobetonem a sklem.

Architekti si na práci velmi pochvalovali přístup svého klienta, jeho odvahu a nápaditost, neboť bez nich by nebylo možné takto zkombinovat historickou stavbu s moderními prvky a technologickými postupy.