Vana je výsostným územím relaxace. Jak vybrat správně?

Rekonstrukce koupelny je podle statistik ta nejméně častá ze všech bytových úprav. Pokud si tedy vanu jednou špatně zvolíte, s vysokou pravděpodobností zůstanete v nevyhovujícím řešení další desítky let. Na jaká kritéria se tedy zaměřit, abychom byli s vanou spokojeni co nejdéle?

Základním určujícím faktorem je prostor, respektive jeho dispozice. Ve velké koupelně se fantazii meze nekladou.

Když jsou ale podmínky stísněné, je vhodné uvažovat pouze o sprchování. To je skvělé na rychlou očistu. Ovšem relaxace se svíčkami a otevřenou knížkou se ve sprchovém koutě realizuje těžko. Variantou pak může být koupání se sprchováním v jednom.

Při všech těchto úvahách nezapomeňte na to, že před vanou musí zůstat v koupelně dostatek místa pro pohyb. Uvádí se, že by měl mít tvar obdélníku o hranách nejméně 850 × 750 mm. A zůstat by mělo také dostatečné místo pro umyvadlo, koupelnový nábytek a jiné doplňky.

Vany mohou být vyrobeny ze smaltované oceli, akrylátu, litého mramoru, dřeva, kamene nebo i skla. Některé tyto materiály jsou ovšem vzhledem k jejich ceně výhradně designovou záležitostí.

Nejběžnějším materiálem je smaltovaná ocel a různé varianty akrylátu. Každé z těchto řešení má své plusy i minusy.

Smaltovaná ocel, v minulosti nejrozšířenější, se v průběhu času transformovala do uznávaného, trendového i funkčního materiálu. Výhodou je její bytelnost a tuhost. Určitou nevýhodou je pak její hlučnost. Materiál totiž rezonuje. A také odebírá teplo. Vana se tak pocitově může jevit jako studená. Tuto vlastnost převrací v opak vana akrylátová.

Akrylát se při napouštění vany rychle zahřívá a udržuje teplo, vana tak zůstává dlouho příjemná. Moderní akrylát si také dlouhodobě zachovává svůj tvar, nekřiví se ani nepraská. Povrch vany je lesklý, příjemný na dotek a snadno se čistí. V minulosti byla problémem tuhost, to už ale dnes neplatí. S požadavkem na tuhost si akrylát poradil např. vyztužováním polyuretanovou technologií.

Preferovaný materiál vás nasměruje k výběru dostupných tvarů. Zatímco u smaltované oceli jsou obvyklá tradiční řešení (výroba nového tvaru je cenově hodně náročná), akrylát patří mezi cenově nejdostupnější a nejflexibilnější materiály na trhu. Jaké tvary akrylátových van se tedy nabízejí?

Rohová dvoumístná vana – díky rozměrům se v ní pohodlně vykoupete i ve dvou. Ovšem za cenu větší spotřeby vody, což se dnes už tolik „nenosí“. Navíc vana zabere opravdu hodně místa.

Jednomístné vany – jsou vhodné pro ty, kteří dávají přednost soukromé lázni ve velké pohodlné vaně.

Vany asymetrické – šetří místo, mají ploché, širší dno, které umožní i běžné sprchování, a jejich vnitřní uhlopříčka je průměrně až o 20 cm delší než úhlopříčka klasické obdélníkové vany. Poskytují tak překvapivě velký prostor pro koupání a doplněné vanovou zástěnou vyřeší i sprchování bez potopy.

Vany obdélníkové – jsou častým řešením v malých koupelnách. I u této vany si ale všimněte, zda má ploché a co možná nejširší dno pro případné pohodlné sprchování či zda má rovný boční lem, na který lze umístit vanovou zástěnu nebo vanové dveře.

Vanové zástěny – mohou být buď z bezpečnostního skla, nebo, dnes již méně často, z plastu. Skleněné zástěny se pro dodržení intimní zóny často prodávají s elegantním vzorem, který vzniká pískováním. Ideální je koupit zástěnu již s vanou jako set. Vanové zástěny jsou kotvené na zeď a mohou být jak skládací, tak pevné.

Vanu pořizujete jednou za desetiletí, proto se nenechte nachytat na extrémně nízkou cenu. Příliš levné vany, což se týká akrylátových, jsou mnohdy opatřeny nedostatečnou vrstvou akrylátu, jsou příliš křehké a vypovědí vám službu dříve, než vás nová koupelna začne nudit. Orientujte se proto raději na prověřené výrobce s dlouhou tradicí na trhu.