Článek
Ačkoli se většině lidí při slově farma vybaví lány obilí, městské farmy tak úplně s lány nepracují. Nemají na to dost prostoru. V omezených podmínkách, v posledních letech čím dál častěji hlavně na střechách již existující městské zástavby, mohou ale docela dobře produkovat to ostatní. Tedy zeleninu a ovoce.
A právě na tyto plodiny se zaměřují i provozovatelé nejnověji otevřené střešní městské farmy v Paříži, jimiž je zhruba dvacítka zahradníků společnosti Agropolis.
Farma má plochu 14 tisíc čtverečních metrů. Kromě spousty záhonů a především stojanů s ovocem a zeleninou bude disponovat i vlastní malou restaurací, která svým hostům kromě nádherných výhledů na město nabídne jídla uvařená z právě dozrálých plodů.
Dalším odbytištěm produkce farmy (ve vrcholné sezoně by to mělo být okolo tuny denně) jsou okolní obchody a kuchyně restaurací a hotelů. Počítá se, že plodiny vypěstované na střeše výstaviště neurazí ke svým konečným spotřebitelům cestu delší než pět set metrů.
I vlastní malé zahrádky
Zajímavým doplněním služeb farmy je předpokládaná nabídka menších pěstebních ploch pro zájemce z řad místních obyvatel, kteří tak mohou mít i ve městě svou malou zahrádku. Jako samozřejmost se pak jeví plán provozovatelů farmy provozovat pro zájemce vzdělávací prohlídky, odborné semináře či workshopy.
„Cílem není přenést mechanizované zemědělství do městského prostředí. To ani nedává smysl. My se snažíme naučit se toho co nejvíce ze všeho, co se ve světě zemědělství a produkce jídla děje, abychom vytvořili nový, produktivní, lokální a zdravý model,“ řekl redaktorům agentury AP prezident společnosti Agropolis Pascal Hardy.
Metoda, kterou přitom ve společnosti vytvořili, umožňuje vyhnout se tomu, aby rostliny zachycovaly – a tudíž pak ukládaly do svých plodů – městské nečistoty.
„Náš systém je zcela uzavřený, díky čemuž nepřicházíme nikdy do kontaktu s částicemi obsaženými ve vzduchu. Rovněž tak nepoužíváme pesticidy či jiné chemikálie,“ dodává.
| Aeroponické pěstování |
|---|
| Plodiny jsou pěstované na principu aeroponie. To je systém hodně podobný hydroponii, a bývá proto někdy také označován jako jedna z jejích podob. Rozdíl, velmi volně řečeno, spočívá v tom, že při hydroponickém pěstování jsou rostliny umístěné do pevného materiálu, který slouží jako podpora pro kořeny. V aeroponickém systému jsou rostliny uchyceny za stonek a visí ve vzduchu. Jejich kořenový systém zůstává zcela obnažený, aby mohl volně dýchat, a zároveň je ostřikován rozprašovačem směsí vláhy a živin. Ty se ke kořenům tak dostávají v podobě mlhy. |
Farma se musí umět uživit
Důležitou roli, a to nejenom v podmínkách francouzského zemědělství, hraje cena takto vypěstovaných plodin. Ta musí být tržní a farma se musí umět sama uživit, zdůrazňuje Hardy. Nemělo by smysl spoléhat na dobrovolné příspěvky příznivců a podporu, řekl už loni britskému deníku The Guardian v době, kdy farma v Paříži teprve začínala.
„Jsme levnější než biologické zemědělství, ale dražší než konvenční zemědělství, protože mechanizaci si v našich podmínkách nemůžeme dovolit. U nás většinu péče představuje ruční práce,“ porovnává v současnosti.
Nyní je podle Hardyho v provozu zhruba třetina celkového rozsahu farmy. Do dvou let by měla být kompletní a pak bude největší městskou střešní farmou v Evropě.
Anketa
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
