Článek
Fóliovníky
Konstrukce se staví nejčastěji z pozinkovaných profilů, které se spojují pozinkovanými kovovými úhelníky, díky nimž je montáž snadná. Může být i dřevěná, ale vysoká vlhkost ve fóliovníku dřevu nesvědčí.
K dostání jsou typové fóliovníky v různých šířkách a délkách. Nejmenší fóliovníky s policemi (rozměr např. 50 × 70 cm, výška 130 cm), které se hodí pro předpěstování rostlin v květináčích, pořídíte je za zhruba 600 Kč. Fóliovník s rozměrem 3 × 2 m, s výškou 2 m se dá pořídit od 2000 Kč. Samozřejmě si můžeme nechat udělat fóliovník na míru nebo se do jeho výroby pustit svépomocí.
Pařeniště
Pařeniště je v podstatě krytým záhonem. Snadno si ho vyrobíme sami, dříve se k tomu často používala např. kastlová okna. Běžně se také sestavuje z dřevěných prken a okna se stloukají z latěk, kdy sklo nahrazuje fólie.
K dostání jsou i hotová pařeniště, která jen sestavíte. Nejčastěji bývají z hliníkových profilů s polykarbonátovou výplní. Mívají odklápěcí vrchní desku/desky pro pohodlný přístup a ventilaci. Ceny se liší podle velikosti, začínají na 900 Kč.
Skleník
Kdo uvažuje o dlouhodobém řešení, pořídí si skleník. Jeho výplně jsou buď ze silného skla, nebo dnes častěji z polykarbonátových desek. Výhodou je, že jsou lehké, dostatečně pevné a na rozdíl od skla i lépe tepelně izolují. Kvalitní polykarbonátové desky jsou navíc potažené UV fólií. Ta chrání nejen polykarbonát, ale i rostliny před účinky UV záření. Polykarbonát vystavený dlouhodobě UV záření totiž může ztrácet průhlednost a postupně zbělá, takže ochranná vrstva na deskách přináší jen výhody.
Důležitá je rovněž konstrukce skleníku. Nejlepší variantou je kvalitní pozinkovaná ocel, která zajistí pevnost a odolnost skleníku, ale i jeho bezúdržbovost. Jak kvalitu poznat? Do určité míry vám může napovědět délka záruky od výrobce. Např. společnost Penta poskytuje záruku 10 let na prorezivění. Obdobně se zajímejte také o záruku na polykarbonátové výplně. Na některé lze získat například záruku 10 let na nerozbitnost krupobitím. Takový typový skleník z polykarbonátu s rozměrem 2 × 2 m se dá pořídit za cenu kolem 10 000 Kč.
Čerstvý vzduch dokáže zázraky
Myslete na to, že skleník v parnech nesmí být sauna! Skleník by měl mít střešní okno, které lze otevírat, aby odvedlo nežádoucí teplo a přebytečnou vlhkost. Pohodlnější je okno s automatickým otevíračem, které si samo nastaví větrání podle vnější teploty.
Nezapomeňte také na zavlažování. Mějte u skleníku prostor pro sud na dešťovou vodu, abyste měli blízko zdroj zalévání. Dáváte-li přednost komfortu, sáhněte po automatickém zavlažování. V tom případě mějte v dosahu zavedenou vodu a elektřinu.
Kdy a co pěstovat ve skleníku
- Březen: zaséváme celer, fenykl, brokolici, ředkvičky, kedlubny a saláty. Také je nejvyšší čas k předpěstování paprik, rajčat, lilků a melounů. Do hlíny se těší i mrkev, hrách, kopr, špenát.
- Duben: okurky, cukety, dýně, řepa a fazolky potřebují ke klíčení docela vysoké teploty. Zaséváme také bylinky, např. majoránku, mátu, šalvěj, kopr, levanduli, oregano, tymián, rozmarýn.
- Květen: rajčata, papriky, okurky a předpěstované bylinky lze po ledových mužích přesunout do venkovních záhonků. A můžete znovu zasévat – letní ředkvičky a ředkve, letní špenát, řapíkatý celer, kukuřici nebo čekanku.
- Červen: vyséváme mrkev, ředkev, fazolky, kedlubny, zelí, růžičkovou kapustu, pórek a bylinky.
- Červenec a srpen: zaséváme špenát a květák pro podzimní sklizeň, sázíme listové saláty, mangold, čínské zelí nebo fenykl. V srpnu sejeme ozimou cibuli, kapustu a jahodník, který usadíme do prázdných záhonků po salátu a kedlubnách.
- Září: vyséváme ředkvičky, špenát a cibulky.
ZDROJ: WEIKI