Článek
Ačkoli se jí říká šedá voda, není ve skutečnosti nijak špinavá, jak by se podle názvu mohlo zdát. Jen už není možné ji označit za pitnou.
Řeč je o vodě, kterou dnes a denně necháváme odtékat ze svých umyvadel, van, myček a praček, přestože bychom ji mohli ještě znovu použít právě ke splachování v toaletách. Ročně lze takto uspořit veliké množství pitné vody, kterou jinak většina českých domácností prostě znehodnotí v toaletě.
| Víte, co je voda černá? |
|---|
| Kromě pojmu šedá voda se lze setkat i s názvem černá voda. Někdy se jí pak méně barvitě říká prostě voda fekální. Jde totiž o vodu z toalet. Ta se ale z hygienických důvodů do domácností již nevrací. |
Jak pracují bytové domy s šedou vodou
Zjednodušeně řečeno, bytové domy pracují s šedou vodou obdobným způsobem jako rodinné domky. Znamená to, že odpadní vodu (nikoli černou) zachycují nádrže v technické místnosti zázemí budov, kde prochází čištěním, aby mohla být znovu vrácena do oběhu.
Vyčištěná šedá voda se nazývá bílá a kvalitou se velmi blíží čisté vodě dešťové. Rozvádí se ke splachování toalet a lze ji využít i k zalévání. Pokud by šedé vody byl nedostatek, doplní se zachycenou vodou dešťovou nebo z rozvodů vody pitné. Použitá šedá (ačkoli přesněji už bílá) voda se už nerecykluje, systém ji odvádí jako běžnou vodu odpadní.
Technologie systému šedé vody v technické místnosti bytového domu Botanica K.
„Bytový dům Botanica K byl pro nás v mnoha ohledech přelomový, protože jsme jej od počátku připravovali tak, aby jako první bytový dům v Česku získal hodnocení environmentální certifikace BREEAM na úrovni Excellent. Součástí bylo také promyšlené hospodaření s pitnou vodou, jejíž spotřebu se nám podařilo snížit celkem až o 40 procent dvěma způsoby.
Instalací úsporných armatur pokleslo množství odebírané pitné vody cca o 14 procent. Část odpadních vod z umyvadel, van a sprch jsme recyklovali na tzv. šedou vodu, kterou jsme následně využili především ke splachování toalet. Tak jsme snížili spotřebu pitné vody o dalších 26 procent,“ uvádí Petr Dušta ze společnosti Skanska Reality.
Využívat k úspoře lze i vodu dešťovou
Dalším zdrojem vody, který zvláště na úrovni rodinných domů bývá zvykem pravidelně používat, je voda dešťová. Tu majitelé zachycují v retenčních nádržích a čerpají ji pak ať již při zavlažování pozemku, anebo třeba ve sprše.
Doporučována bývá rovněž k využívání v pračkách, kam se hodí lépe než tvrdá voda, s níž se potýká mnoho domácností. (Nedostatkem může někdy být specifický zápach dešťové vody způsobený látkami, které se v daném místě dostanou do ovzduší, případně nečistotami ze střechy, jestliže ji majitel pravidelně nečistí.)
Dešťová voda se uplatní i v bytových domech, kde ji lze přidávat do oběhu k šedé vodě, tedy k přečištěné vodě odpadní.
Dešťové zahrady
„Na projektu Sakura (rezidenční objekt v Praze - pozn. red.) instalujeme zemní vrt využívající podzemní vodu, který bude hlavním zdrojem závlahy pro veškerou zeleň, a také retenční nádrže na dešťovou vodu. Abychom dešťovou vodu maximálně zužitkovali, pracujeme s principem tzv. dešťových zahrad, jež zachytávají a akumulují povrchovou vodu ze všech zpevněných ploch v blízkosti budovy. Jedná se o jednoduchou soustavu zahloubených rigolů osázených rostlinami se schopností reagovat na kolísavou hladinu vody,” říká Martin Hubinger, majitel skupiny T.E.
Projekt Sakura počítá s důmyslným zacházení s dešťovou vodou a doplní jej vrt.
Dešťová voda do připravených struh protéká otvory v obrubnících, aby mohla postupně prosakovat do podloží. Důležitou roli hrají v projektu i rostliny, které samy o sobě pojmou velké množství vody, jíž postupně zase uvolňují do ovzduší, které ochlazují a zpříjemňují.
V případě přívalových dešťů nadbytečná voda z přeplněných rigolů odtéká do kanalizace.
Zpomalení toku říčky jako součást developerského projektu
Snížení spotřeby vody může sekundárně do určité míry napomoci i ochlazení teploty ovzduší v bezprostřední blízkosti nově budovaných bytových domů.
Toho lze kromě vytváření zelených ploch dosáhnout například i proměnou okolních vodních toků. Příkladem může být známý projekt Suomi Hloubětín (v Praze).
„Zahrnuje i revitalizaci blízké říčky Rokytky včetně zpomalení jejího průtoku. V celém areálu o rozloze 9 ha realizujeme ucelený systém nakládání s dešťovými vodami s cílem přinést zdejší lokalitě maximální užitek.
Vycházíme z koncepce tzv. Low Impact Development (LID) – moderního systému zadržování dešťových vod v krajině, který je v zahraničí již vyzkoušený a běžně realizovaný. Místo tradičního standardního potrubí vytváříme komplexní řešení s přírodními průlehy, meandry a rigoly propojenými přes rozličné retenční louky, využitelné pro veřejnost,” slibuje Marek Lokaj ze společnosti YIT Stavo.
Revitalizace a zpomalení toku pražské říčky Rokytky je součástí projektu Suomi Hloubětín.
Celý systém pak dle něj bude s minimálními odtoky ústit do řady romantických lagun v rámci plánovaného rozšíření rekreační zóny v nivě nově meandrované Rokytky.
Zacházení s šedou vodou bude u staveb získávat na důležitosti
O tom, že právě způsob, jakým budovy dovedou zacházet a hospodařit s vodou, je důležitý, mluví i zvyšující se zájem developerů a dalších organizací zabývajících se u nás výstavbou.
„Centrum pasivního domu neřeší pouze energetickou náročnost stavby, ale obecněji udržitelnost staveb, do které zacházení s dešťovými a odpadními vodami bezesporu patří. Již dnes je to velmi důležitá disciplína a s rostoucím suchem a klimatickými změnami bude ještě nabývat na důležitosti,“ uzavírá Tomáš Vanický z Centra pasivního domu.
Může se vám hodit na Zboží.cz:
Dodatečné úpravy již existujících domů
V souvislosti s prvními domy se systémem pro recyklaci šedé vody se nabízí otázka, zda existuje možnost upravit dodatečně vodovodní systémy v již existujících stavbách.
„Trend využívání šedé vody je beze sporu správný. Naopak si myslím, že v současnosti běžné splachování na toaletách pitnou vodou je v podstatě nemravné. V nejbližší době bych však na masové využívání šedé vody v bytových domech ale nevsázel. Vyžaduje to totiž vybudovat ještě jeden nezávislý systém vodního potrubí, sběrnou nádrž a čisticí zařízení. Což především v dnes už stojících domech považuji za ekonomicky neúnosné. Situaci by možná pomohla změnit státní nebo obecní podpora využívání šedé vody,” říká Tomáš Kaláb z developerské společnosti Kaláb.
