Zdravé domy ušetří energie, poskytnou i příjemné prostředí k bydlení

V současnosti existují nejrůznější způsoby certifikace budov podle toho, jak moc jsou šetrné k životnímu prostředí, i jak moc šetrné jsou ke zdraví svých obyvatel.

Podněty k těmto certifikacím vznikaly zpočátku na národní úrovni jednotlivých států, a tak existuje hned několik certifikačních systémů, které mají ale obdobný účel a smysl.

V USA je to LEED (Leadership in Energy and Environmental Design), ve Velké Británii BREEAM (Building Research Establishment Environmental Assessment Method), v Japonsku například CASBEE (Comprehensive Assessment System for Built Environment Efficiency) anebo mezinárodní systém WELL (zaměřený především na zdraví a spokojenost obyvatel).

V sousedním Německu se šetrnosti, ale zejména pak energetické úspornosti budov věnuje Passivhaus Institut.

V České republice zaštiťuje certifikaci šetrnosti budov Česká rada pro šetrné budovy, zatímco přímo na energetickou úspornost budov se zaměřuje Centrum pasivního domu.

Proces certifikace konkrétní budovy není úplně snadnou a jednoduchou záležitostí. Proto o certifikátech bylo možné ještě donedávna slyšet téměř výhradně v souvislosti s administrativními stavbami, případně s objekty se smíšeným účelem.

V posledních letech začínají o certifikaci uvažovat ale i developeři rezidenčních objektů a na realitním trhu se tak objevují první oceněné bytové domy.

„Certifikace probíhá v různých fázích přípravy i samotné realizace projektu a hodnotí způsob řízení stavby, úspory energie, hospodaření s vodou, požadavky na kvalitu vnitřního prostředí (zdraví a tepelné pohody), znečištění okolí vlivem provozu budovy, dopravy uživatelů do budovy, použití stavebních materiálů, nakládání s odpady a mnoho dalšího. Po dokončení stavby proběhne kontrola a teprve po ní se vydává certifikát,” popisuje proces Eva Neudertová ze společnosti Skanska Reality.

I v České republice je možné objevit rezidenční projekty pyšnící se certifikáty různých systémů. Ocenění LEED, a to na nejvyšší možné úrovni Platinum, má například bytový dům na pražské Pankráci V Tower, Prague, za jehož realizací je developerská společnost PSJ Invest.

Certifikát BREEAM, a to na nejvyšší úrovni Excellent, získala rezidence Botanica K (1,2) v pražských Jinonicích společnosti Skanska, stejný certifikát na úrovni Very Good získala rovněž věž Modřanka na Praze 4 společnosti Horizon.

V Česku budované bytové domy získávají i první certifikáty a ocenění zaměřené především na energetickou úspornost. Příkladem může být například Budova F projektu Hyacint Modřany, jež získala certifikát „Certifikovaný pasivní dům”.

„Kvalitně provedené domy a byty v energeticky úsporném standardu nabízejí svým majitelům zdravé vnitřní prostředí, nízké náklady na provoz a minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Při jejich výstavbě se využívají moderní technologie a konstrukční materiály, jako jsou kvalitní izolace, automatický systém řízeného větrání s rekuperací tepla či speciální prachové a pylové filtry.

V bytech je proto stabilní teplota a vlhkost a čerstvý vzduch bez průvanu, ve kterém se nehromadí oxid uhličitý. Nevyskytují se v nich plísně, roztoči, prach ani hluk z venkovního prostředí. Obyvatelé proto zbytečně netrpí alergiemi, vysoušením sliznic ani bolestmi hlavy z nezdravého prostředí,” vyjmenovává vlastnosti kvalitních moderních bytových domů Roman Havlíček ze společnosti JRD.

Snaha developerů stavět co nejšetrnějším způsobem jak vůči životnímu prostředí, tak vůči budoucím obyvatelům domů, se prokazuje i při případných nezávislých kontrolách, například před končící záruční lhůtou staveb.

Inspektoři nemovitostí tak získávají přehled o tom, jak zdravé prostředí nové domy obyvatelům opravdu nabízejí.

„Nesetkáváme se v novostavbách v zásadě s ničím, co by bylo nevyhovující. Druhou věcí je spíš následné dodělávání nábytku apod. nebo stavby a stavební úpravy svépomocí, když někdy lidé obvykle z důvodu financí použijí něco staršího nebo nevhodného," říká Tomáš Zima ze společnosti Nemoinspekt.