Parky a veřejná zeleň hrají u nové pražské výstavby podstatnou roli

„Zeleň je dnes v platném územním plánu pevně zakotvena tzv. koeficientem zeleně, který je velmi přísný a určuje maximální poměr zastavěných ploch ve vztahu k zeleni. Investoři velmi dobře vědí, že koeficient zeleně je mnohdy mnohem přísnějším kritériem než například obecně známý koeficient podlažních ploch. Zářijové zastupitelstvo přitom schválilo změnu 2832, díky které je tento koeficient závazný,” říká náměstkyně pražské primátorky Petra Kolínská (Zelení).

K začleňování hezky řešených zelených ploch ale tlačí developery často i zájem klientů. Dotazy na vzhled okolí, dostupnost různých prvků občanské vybavenosti, ale třeba i relaxačních zón a hlavně přírodní prvky v okolí patří mezi první, jež lidé při výběru bytu vznášejí.

„Blízkost vzrostlé zeleně nebo parku je pro řadu klientů důležitým faktorem při výběr domu či bytu, hodně se na to ptají," potvrzuje Jan Koubík, manažer developerské společnosti Bemett a dodává:

„V každém z našich projektů počítáme s prostory pro park, dětské hřiště, nebo se alespoň snažíme naši výstavbu situovat do blízkosti místní zeleně. Součástí každé naší nové výstavby je pak projekt sadových úprav v dané lokalitě."

Velkou výhodou je, pokud se mohou na přípravě nových zelených ploch a dalších prvků občanské vybavenosti podílet i sami obyvatelé. Příkladem je park Botanica, jenž letos v září předala společnost Skanska Reality zástupcům MČ Praha 5. Nese název podle blízkého rezidenčního projektu.

„U jeho zrodu stáli obyvatelé lokality Vidoule a projektu Botanica, kteří si pro volné prostranství zvolili vybudování parkové relaxační zóny. Společně s týmem kreativců společnosti Czechdevelop jsme vytvořili park s herními prvky, relaxačními zónami i množstvím zeleně, kterému dominují tři trvalé instalace znázorňující přírodní živly z dílny akademických umělců Františka Svátka, Roberta Bučka a Pavla Baxy,” říká Petr Dušta, senior projektový manažer Skanska Reality, který stojí za vývojem a realizací celého projektu.

„Mám radost, že v naší městské části vzniká další nový ostrůvek živého města. Vážíme si přístupu odpovědných investorů, kteří chápou potřebu investic do veřejného prostoru a citlivě zohledňují přání lidí. O tom jsme se přesvědčili i v tomto případě. Díky spojení místních obyvatel s týmem odborníků byl vybudován nádherný park. I my připravujeme další možnosti, jak mít pohodlné bydlení ve městě v blízkosti přírody – rádi bychom se zasadili o vznik volnočasového místa na Vidouli,” uvedl při příležitosti slavnostního otevření parku starosta MČ Praha 5 Pavel Richter.

Na Praze 5, ovšem ve Stodůlkách, ostatně vyrostla v minulých letech i celá nová rezidenční čtvrť, nazývaná Britská. Pod jejím projektem je podepsaná společnost Finep. Čtvrť patří mezi nejzelenější části hlavního města. Travnaté a další přírodní plochy zde pokrývají přes 30 tisíc čtverečních metrů, což jsou takřka tři čtvrtiny rozlohy Václavského náměstí.

Součástí těchto ploch je velké dětské hřiště a od října letošního roku i sportovní hřiště s venkovní posilovnou.

Investice developerů do zelených ploch či parků se netýká ovšem zdaleka jen rezidenční výstavby, jak by se na první pohled mohlo zdát. Příkladem může být v centru hlavního města vybudovaný palác Florentinum u Masarykova nádraží, které je hodnoceno velmi dobře i v zahraničí.

Ve východní části developer, Penta Investments, vybudoval Desfourskou zahradu, která je příjemným odpočinkovým místem jak pro zaměstnance firem, tak obyvatele Nového Města.

Velmi specifickým příkladem pak může být i unikátní pětipodlažní kancelářská budova AFI Karlín developera AFI Europe. Její fasáda je pokryta zelení a tvoří nejrozsáhlejší systém vertikálních zahrad ve střední Evropě. Autoři na ni umístili na 40 tisíc živých rostlin.

Kromě vertikálně umístěné zeleně je součástí projektu i veřejný park s původní barokní kapličkou a vodními prvky.

Množství zeleně, které developeři v rámci svých projektů nabízejí, hraje tedy velkou roli. Není-li dost místa na ploše, kterou investor zastavuje, může jako návdavek městu pomoci tím, že revitalizuje park či jinou zelenou plochu v blízkém okolí.

Příkladem může být projekt Suomi Hloubětín v Praze 9, kde na devíti hektarech plochy vytváří společnost YIT zcela novou rezidenční čtvrť s kompletní občanskou vybaveností a velkým zázemím pro volný čas nových obyvatel.

Vzniknou zde nejenom obchody, restaurace či kavárny, ale také dětská hřiště a sportoviště, cyklostezka, plochy pro volnočasové aktivity a relaxační zóny.

Součástí plánu je i rekultivace potoku Rokytka a přilehlých svahů a vytvoření vlastního systému nakládání s dešťovou vodou. Protože celé území bývalo v minulosti zahrádkářskou kolonií, uvažuje v současné době developer o tom, že na určité části plochy vyhradí prostor pro zahrádkáře a eventuálně vytvoří i tzv. psí park.

Právě na komunitní zahrádky určené ke společnému pěstování zeleniny a bylinek se budou moci těšit i obyvatelé rezidence Ecocity Malešice, pod níž je podepsána společnost JRD.

Divoká zeleň pokrývající nejenom terasy a balkóny bytů, ale i střechy a fasády domů bude pak charakteristickým rysem dalšího rezidenčního projektu s přiléhavým názvem Sakura, který je dílem skupiny T.E a architektonického studia Jestico + Whiles. Vzniká na ploše bývalého brownfieldu v pražských Košířích, na místě vyhořelého plaveckého bazénu.

Na domech bude vysazeno dohromady na 32 tisíc rozličných rostlin. Dominantou se má stát přilehlý soukromý park se sakurovým hájem.

Soukromý park je ale spíše výjimkou, mnohem častější je, že developer po vybudování zelenou plochu předá městu k dalšímu užívání a správě.

Na téma, zda je takový postup pro město zajímavý, se závěrem zamýšlí Petra Kolínská: „Záleží vždy na kontextu. Nicméně, klíčové prostory by si město mělo řešit samo a mít je pod svou kontrolou a odpovědností. Vybrané lokální prostory naopak lze dobře provázat s novou výstavbou. Město ale vždy musí aktivně ovlivňovat kvalitu budoucích čtvrtí a prosazovat dostatek občanské vybavenosti a zeleně v jednání s investorem.”

Může se Vám hodit na službě Firmy.cz: