Rozdíl mezi vně a uvnitř se ve vile místy zcela stírá

Stavba zvaná Vila Lobos stojí na mírném kopci, který jí umožňuje výhled nejenom na výškovou zástavbu na západním okraji města, ale také na trochu až neprostupně vyhlížející zalesnění okolí řeky Pinheiros.

Poněkud nerovný terén pozemku se architekti rozhodli nesrovnávat, což by bylo i zbytečně nákladné, ale využít ve prospěch návrhu železobetonové stavby. Její výšku rozdělili do tří úrovní, přičemž nejnižší podlaží zanořili částečně do terénu tam, kde byl vyšší. Zde vytvořili menší studio, které získává většinu denního světla z užšího světlíku před okny.

Prostor, který obývá rodina, pak začíná na úrovni přízemí, kde je umístěna jídelna a kuchyně. Ty tvoří na sebe navazující prostory.

Po několika schodech vede z jídelny cesta do obývacího pokoje s terasou. Architekti se snažili pro terasu vyšetřit co nejvíce místa, proto podporu stavby v této části svěřili pouze dvojici ocelových sloupů. Jsou umístěné mimo střed betonových panelů a jejich cizorodý vzhled podpořili jejich spojením nad střechou prostřednictvím masivního 16,5 m dlouhého ocelového nosníku, na nějž je tíha domu rovněž zavěšena.

V nejvyšším podlaží je možné objevit hlavní ložnici rodičů i dva pokoje určené dětem. Každá z místností má svou vlastní koupelnu, pokoj rodičů pak doplňuje i průchozí šatna. I na tomto podlaží je rodinná místnost a také studovna.

Půdorys horního patra má tvar podkovy, která obíhá centrální zahradu a díky prosklení od země ke stropu nabízí celé podlaží zmiňované hezké výhledy.

Nejenom soukromí, ale především v horkých dnech tolik potřebný stín zaručují nejenom přesahy střechy, ale především posuvné panely s dřevěnými polohovatelnými lamelami tak, aby je bylo možné nastavit do potřebného úhlu.

Dům obklopuje zahrada rozdělená do tří částí. U vstupu návštěvník nemůže nepohlédnout na třešeň, která zde byla ještě před stavbou domu a majitelům i architektům přišlo samozřejmé, že na svém místě zůstane.

Centrální část zahrady je vložena mezi garáž a terasu. Zadní trakt zahrady pak může těžit z celé šířky pozemku, na němž vila stojí. Poskytuje nejvíce soukromí, a tak není divu, že architekti umístili podlouhlý bazén právě sem.