Hlavní obsah

Pražský klenot české secesní architektury slaví 110 let

Novinky, Jana Nesvadbová

V Praze ji stavěli od roku 1901 do roku 1909 podle návrhu architekta Josefa Fanty. O svou původní funkci přišla na konci 70. let minulého století. Přesto k hlavnímu městu už 110 let neodmyslitelně patří a pro mnohé návštěvníky je tím prvním, co v metropoli uvidí. Řeč je o budově pražského hlavního nádraží, jež je největší dochovanou secesní stavbou u nás.

Fantova budovaVideo: Novinky

Článek

Historie tzv. Fantovy budovy je zajímavá hned z několika důvodů. Mezi návrhy se ve veřejné soutěži vypsané v roce 1899 objevila díla zvučných jmen, z nichž porota vybrala návrh slavného architekta a profesora české techniky Josefa Fanty.

Foto: Novinky

Pražské hlavní nádraží je považováno za jednu z nejkrásnějších secesních budov v Praze a za druhé nejkrásnější secesní nádraží v Evropě.

Stavba nevyrostla ovšem na zelené louce. „Už někdy od 70. let 19. století stála na tom místě jiná budova, kterou navrhl významný český architekt Antonín Barvitius, ale ta potom už kapacitně nestačila,“ vysvětluje historik architektury Zdeněk Lukeš.

Tak jak starou novorenesanční budovu postupně rozebírali, stavěli rovnou novou, secesní. To vše za plného provozu nádraží, které se tehdy jmenovalo nádraží Františka Josefa I., později pak Wilsonovo.

Původní podoba nádraží

Kvůli drastickým změnám v bezprostředním okolí Fantovy budovy, jimiž byla stavba magistrály a přístavba nové odbavovací haly v roce 1977, je pro dnešního návštěvníka možná trochu obtížné si představit, jak tehdejší nádraží vypadalo.

Foto: Jana Nesvadbová, Novinky

Velká oblouková okna v sobě mají dosud zakomponovaná okénka někdejších přepážek, kde se prodávaly jízdenky.

Přicházelo se k němu skrz Vrchlického sady a vstupovalo se vchodem, který nyní používají cestující z dálkových autobusových linek (na úrovni magistrály). Prostor dnešní Fantovy kavárny byl tedy vstupní halou s pokladnami.

Dodnes je ostatně možné vidět velká oblouková okna po obvodu, v nichž jsou zachována charakteristická okna přepážek.

Foto: Jana Nesvadbová, Novinky

Štuková výzdoba v sobě často ukrývá železniční motivy.

Komu nejel vlak hned, mohl čekat v prostorných čekárnách s vysokými stropy, význační hosté pak v luxusních saloncích. K občerstvení zde sloužily hned dvě restaurace. S budovou byly nově propojeny podchody, jimiž cestující přicházeli k vlakům. Do té doby se na jednotlivá nástupiště chodilo přes koleje.

Národní kulturní památka

Secesní budova pražského hlavního nádraží byla už v roce 1976 prohlášena za kulturní památku, později, v roce 1993, se stala součástí městské památkové zóny Vinohrady, Žižkov a Vršovice.

„Na budově jsou nejkrásnější její secesní dekorace. Je tam krásný motiv dvojvěží, který ukončují takové krystaly, a mezi nimi je velký oblouk okna. Říká se, že tohle je vedle Helsinek druhé nejkrásnější secesní nádraží v Evropě. Na jeho výzdobě se podíleli významní umělci, jako například sochaři Hanuš Folkmann, Čeněk Vosmík nebo bratři Suchardové. Rád bych ale zmínil i jednu technickou zajímavost. Na budovu navazuje prosklená ocelová konstrukce nad kolejištěm, což je samo o sobě nádherné technické dílo, jehož autorem byl inženýr Jaroslav Marjanko,“ upozorňuje Zdeněk Lukeš.

Foto: Jana Nesvadbová, Novinky

Nejnověji prošla rekonstrukcí prosklená ocelová hala nad nástupišti. (Sousoší na snímku je památník sira Nicholase Wintona od sochařky Flor Kentové) z roku 2009.)

Dárek k narozeninám

Fantova budova prošla v minulých letech částečnou, ale zato detailní rekonstrukcí. Ta se týkala centrální části (2012–2014), tam, kde je nyní Fantova kavárna.

Návštěvníci tak mohou nově obdivovat vitrážová okna, nádhernou štukovou výzdobu s četnými železničními motivy atd. Velice pečlivě bylo rekonstruováno rovněž ocelové zastřešení nástupiště (2014–2017).

Foto: Jana Nesvadbová, Novinky

Interiér centrální části byl rekonstruován v letech 2012-2014.

Jako pomyslný dárek k narozeninám přichystala budově Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), jež je jejím vlastníkem, další rekonstrukci, tentokrát čelní fasády a střechy, na niž počítá vynaložit 170 milionů korun. S pracemi hodlá začít zhruba v polovině letošního roku.

Foto: Novinky

Při rekonstrukci fasády plánuje majitel úzce spolupracovat s památkáři. Obsahuje spoustu uměleckých prvků, ať již jde o štukatérské práce nebo skulpturální výzdobu.

„V současné době probíhá výběrové řízení na zhotovitele. Součástí opravy bude úzká spolupráce s památkáři. Bude se opravovat jednak fasáda, samozřejmě všechny štukatérské prvky, budou se vyměňovat okna, bude se rovněž opravovat střecha, a to i z toho důvodu, aby do budovy nijak nezatékalo. To předpokládáme, že bude trvat zhruba dva a půl roku,“ říká tisková mluvčí SŽDC Radka Pistoriusová.

Zamýšlenou součástí opravy fasády je rovněž úprava prostoru přímo před Fantovou kavárnou, kde má být povrch chodníku vedle magistrály snížen na původní výšku. Díky tomu z interiéru budovy zmizí nehezké kovové rampy.

Foto: Novinky

Při rekonstrukci fasády se má snížit i úroveň chodníku přímo před budovou na původní úroveň. Z interiéru pak zmizí nevzhledné kovové rampy.

Na tuto rekonstrukci naváže v roce 2021 rekonstrukce interiérů obou křídel, která si vyžádá investici ve výši minimálně 500 milionů korun. Součástí tohoto projektu bude nejenom samotná rekonstrukce, ale také návrh na budoucí využívání budovy.

Majitel by ji rád viděl jako reprezentativní objekt těžící ze své polohy a skvělé dostupnosti nejenom na úrovni republiky, ale celé Evropy.

Může se vám hodit na Firmy.cz:
Kulturní památky

Související články

Jak se žije ve Vertikálním lese

Vertikální lesy italského architekta Stefana Boeriho nejsou pro nikoho, kdo se zajímá o moderní architekturu, překvapením. Většina lidí je ovšem zná pouze...

Výběr článků

Načítám