Článek
Navrhnout moderní dům do prostředí horské vesničky může být pro architekty oříškem. Většina obcí má totiž striktní pravidla určující, jaké prvky, tvary a velikosti smějí stavebníci na svém díle použít a co už ne.
K nejběžnějším podmínkám pro novou výstavbu patří v rustikálním prostředí požadavek sedlové střechy, mnohde i s upřesněním minimálního sklonu. Vymyslet pak ovšem stavbu, která by přesto byla něčím výjimečná a nepůsobila jako prostoduchá kopie svého okolí, není snadné.
Dům vyhlíží do okolí asymetrickou štítovou stranou, jíž pokrývají tašky a otvírá velké okno obývacího pokoje.
Rozetnout tento gordický uzel se švýcarským architektům podařilo právě zdánlivým podetnutím jedné z dlouhých stran domu.
Při pohledu ze strany si ale návštěvník hned uvědomí, že dům má ve skutečnosti tuto stěnu klasicky svislou, a že onen asymetrický dojem vytvářejí pouze přesahy štítových stran domu.
Do domu se vstupuje zadní, téměř zcela uzavřenou stranou.
Stavba díky tomu získala vzhled, jako když si člověk stáhne kapuci hluboko do očí, což je v podmínkách horské vesničky vcelku pochopitelný příměr a také i funkční řešení.
Přesah stran a střechy chrání totiž nejotevřenější fasádu domu, která má nejvíce oken. V létě ji tak stíní, v zimě chrání před nepříznivým počasím.
Menší stavba za domem slouží jako stodola.
Dům je navržen jako dvoupodlažní, nad přízemím je obytné podkroví, jež však nezasahuje přes celou plochu půdorysu stavby.
Interiér je navržen tak, aby umožňoval velkou variabilitu využívání. Vstupuje se dveřmi zasazenými do zadní dlouhé zdi, a protože je zde terén vyvýšený, je podobně uvnitř vyvýšeno i zádveří.
Hned za domem, oddělena úzkým betonovým schodištěm, stojí stodola.
Přístupová cesta vede k domu ze strany od stodoly.
Z něj se na obě strany sestupuje po pár schodech do dalších částí domu. Na levé straně jsou tři obytné místnosti, na pravé je to pak velký obývací pokoj propojený s jídelnou a kuchyní.
Horní patro zasahuje v této místnosti pouze nad kuchyň, nad obývacím pokojem je volný prostor protažený až pod střechu. V centrálním boxu je schováno schodiště vedoucí vzhůru do podkroví, ale také komora s úložnými prostory, nechybí ani koupelna s oddělenou toaletou.
Po několika schodech se od zádveří sestupuje do hlavní denní zóny, kterou tvoří obývací pokoj s kuchyní a jídelnou.
Návštěva, jež vystoupá po schodišti vzhůru, se ocitne v hale, jejíž postranní část podlahy chybí a nahrazuje ji síť. Díky tomuto řešení se dostává sluneční světlo přicházející dvojicí střešních oken i do přízemí.
S halou z obou stran sousedí pokoje plánované jako ložnice. Druhá koupelna v domě je umístěna hned vedle ložnice, která je blíže schodům.
Část podlahy v horní hale nahrazuje síť, která propouští do přízemí denní světlo přicházející skrz střešní okna.
K domu je za úzkým betonovým schodištěm připojen menší domek, který slouží jako stodola.
Půdorys přízemí (dole) a podkroví
Může se vám hodit na Seznamu:
Anketa
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
