Článek
Skleník neskýtá střechu nad hlavou jen rajčatům a paprikám. Domov v něm nacházejí i další rostliny, které se s chladem nekamarádí.
Krom stálic našich obýváků a kanceláří jsou to třeba úchvatné palmy či vzácné šperky z říše skalniček, sukulentů, bromélií, kaktusů a orchidejí.
Chráněné proti vrtochům studené poloviny roku se zelenají i kvetou. Proto je mezi skleněnými stěnami neustále veselo a člověk se sem rád vrací, aby znovu viděl svět z té radostnější stránky.
Chci skleník. Ale jaký?
Má-li se stát perlou zahrady nebo stylovým doplňkem domu, měl by dělat dojem na první pohled. Běžný skleník získá osobitější ráz, když hliníkový rám přetřeme sytě modrou, červenou nebo třeba pistáciově zelenou barvou.
Kdo touží po luxusu, nechá se inspirovat oranžeriemi u šlechtických sídel nebo zvolí anglickou tradici: skleník ve viktoriánském stylu. Usazený je na podezdívce z pálených cihel a konstrukci má buď ze dřeva, či z hliníkových profilů s plastovým povrchem.
Nejméně finančně náročnou variantou je skleník s pultovou střechou, navazující ze strany na dům či zahradní zeď. Víc peněz stojí samostatně stojící celoprosklené pavilony ve tvaru polygonu a ty s křížovým půdorysem.
Jestli se něco vyplatí, tak investice do tvrzeného skla se speciální úpravou proti nečistotám.
Studený, nebo vytápěný?
Olivovník, fíkovník, oleandr, kamélie, citroník a fuchsie s kalokvětem se během zimování ve skleníku spokojí s teplotou těsně nad 0 °C. Zato háklivý ibišek, mračňák a banánovník se strelícií a šplhavou mučenkou se stejně jako většina pokojovek, sukulentů a bromélií cítí nejlíp při teplotě vyšší než 16 °C.
Unikátní rostliny zbaví záhon všednosti
Ve světlém vytápěném prostoru se s chutí zdržíme i my. Výpar substrátu smísený s vůní tropických květů je učiněným balzámem pro duši. Proč si tu tedy rovnou nezařídit koutek na čtení, psaní, malování či vyšívání?
Milovníci kávy ocení při ruce i kávovar. Ostatně kávová sedlina prospívá kytkám, obsahuje cenný draslík. Prostřeme ji po svrchní vrstvě zeminy nebo přimícháme do substrátu před výsadbou.
Praktické vybavení
Ve skleníku můžeme poskytnout útulek rostlinám z celé zeměkoule. Je jedno, jestli ho zasvětíme jedinému rodu, nebo zda se obklopíme vším, co nám padne do oka.
Důležité je, aby rostlinám vyhovovaly pěstební podmínky a bylo na ně dobře vidět, jelikož své půvaby často ukazují v detailech. Postarají se o to lavice, stolky a police, které vyzdvihnou květináče do několika pater, což prostor zpřehlední. Navíc nám usnadní péči o zelené svěřence, protože se k nim nemusíme ohýbat.
Existují speciální stoly se zvýšenými okraji, jež zabraňují stékání vody, a tak po zalévání nezůstávají na podlaze louže.
Láska na celý život
Kdo si neví rady, jaké rostliny vybrat, jak je zkombinovat a vystavit, nebo chce vidět, do jakých rozměrů se rozrůstají, vyrazí na výlet do sbírkových skleníků botanických zahrad. Tam vás magický svět pod skleněnou střechou úplně pohltí. A možná se i zamilujete.
Jak se paznehtík zapsal do dějin umění
Jednou do kamélií – noblesních zimních růží, podruhé do roztomilé primulky s kvítky ne o moc většími než nehet na malíčku, pak ještě do voňavé jasmínovky (Trachelospermum jasminoides), nebesky modré tořivky (Streptocarpus), šnekovitě zkroucené begonie nebo třeba do kristátní formy pryšce (Euphorbia lactea var. cristata), jehož masité výhony připomínají stříbřité vějíře lemované růžovou krajkou. Bezbřehá rozmanitost sukulentních pryšců svádí k založení sbírky.
Stejnou vášeň probouzejí skromné echeverie s úchvatnými rozetami listů, krásky z čeledi broméliovitých a spousty dalších exotických skvostů, díky kterým se i ten nejobyčejnější skleník promění v truhlu snových pokladů.