Dům uprostřed vinice přebírá principy jejího uspořádání

Rodinná vila zasazená doprostřed vinařské krajiny je vidět z dálky, její nesymetrické střechy, z nichž jedna je plochá, zatím druhá se svažuje v mírném, 17stupňovém úhlu, dávají tušit, že její vnitřní rozčlenění bude jistě neobvyklé. A je to správný předpoklad.

Sicilští architekti vzali vzdálenost 2,5 metru mezi jednotlivými řadami révy jako základní mustr a vytvořili mřížku, na níž pak vykreslili půdorys stavby o celkové ploše 1500 čtverečních metrů.

Vzhledem k teplému středomořskému prostředí nechali mezi sebou pravidelně střídat interiérové prostory s exteriéry tak, aby se často takřka neviditelně prolínaly a rodina se společně se svými hosty mohla volně přesouvat přesně podle toho, kde je v kterou denní dobu nejpříjemněji. K tomu slouží nejrůznější stinná zákoutí, vytvářená bělostnými zdmi a nejrůznějšími stínicími prvky.

Stavba je rozdělena do dvou objemů v podobě kvádrů, kde jeden slouží jako denní zóna a je zde především kuchyň propojená s jídelnou a obývacím pokojem. Lze ji snadno rozpoznat podle již zmíněné šikmé střechy.

Ta dodává vnitřnímu prostoru na vzdušnosti a zároveň umožnila vytvořit nad obývací zónou galerii přístupnou po velice subtilní kovové variantě mlynářských schodů.

Druhá část domu pak slouží jako typická klidová zóna, v níž jsou umístěné dvě ložnice dělící se o společnou koupelnu se sprchovým koutem.

Oba hlavní objemy propojuje prosklená chodba, u níž je po jedné straně opalovací terasa a bazén. Na druhé straně lze pak objevit hlavní nádvoří domu. Jeho ústředním prvkem je citronovník, posezení nabízí sokl po obvodu sloužící jako lavice dekorovaná na sedací ploše modrou majolikou (tj. keramickými dlaždicemi s bílou glazuru a modrou kresbou), jež je nepřehlédnutelnou součástí sicilské lidové kultury a tradice.