Domy zvládnou šetřit náklady na vlastní provoz

Požadované standardy dnes splňují hlavně tzv. pasivní a nízkoenergetické stavby s velmi nízkou spotřebou energie na vytápění a ohřev vody, chlazení, na úpravu vzduchu větráním, klimatizací i na osvětlení apod. Tím v porovnání s běžnými stavbami šetří náklady na vlastní provoz.

Chytré technologie a moderní ekologická řešení umožňují vznik soběstačných domů s nulovou energetickou náročností, které mohou vlastní nespotřebovanou energii dokonce prodávat.

Nízkoenergetické bydlení vyžaduje vyšší počáteční investici do kvalitního zateplení včetně oken s trojskly, hlavním zdrojem tepelných ztrát v rodinných domech totiž bývá plášť budovy.

Hotové stavbě pomůže dodatečné zateplení, které sníží úniky tepla až o desítky procent.

Výjimečné není dnes ani pořízení tepelného čerpadla jako zdroje tepla, díky fotovoltaice si energii vyrobíme sami a jsme alespoň zčásti energeticky soběstační. Fotovoltaiku nabízejí i některé přídavné produkty či stavební prvky, které tak řeší vlastní spotřebu nebo výrobu dodatečné energie. Třeba kombinované světlovody vybavené solárními panely využívají přes den ke svícení přirozené sluneční světlo.

„A navíc ze slunce vyrábějí elektřinu, kterou skladují, čímž umožňují svítit pomocí žárovek instalovaných v tubusech světlovodů i za tmy,“ říká Jakub Brandalík, ředitel společnosti Lightway.

Cena stavby nového domu se volbou prozatím stále spíše alternativních řešení samozřejmě navýší, avšak v dlouhodobém horizontu a v konečném součtu uspoříme. Díky těmto opatřením lze počítat s nižšími náklady na provoz domácnosti a ročně ušetříme až desítky tisíc.

Pasivní dům ročně protopí max. 15 kWh/m2, proti běžným stavbám uspoří až 90 % energie. Obvykle nemá klasickou otopnou soustavu, vytápí ho slunce a zpětně získané vnitřní teplo.

„Dalším požadavkem na pasivní dům je neprůvzdušnost budovy související s rychlostí výměny vzduchu v budově,“ říká Jiří Bonk ze stavební společnosti Wirtuuu. Má rekuperační jednotku, tedy mechanické větrací zařízení s vysoce účinným zpětným získáváním tepla.

Hlavní fasáda včetně oken je kvůli solárním ziskům orientovaná k jihu, obvodovým pláštěm neuniká téměř žádné teplo. Okna mají trojité tepelně izolační zasklení s plynovou výplní mezi skly.

Nízkoenergetický dům splňuje v menší míře podobné nároky. Vytápí ho otopná soustava o nižším výkonu, využívá obnovitelné zdroje energie. Téměř nulové, nízkoenergetické domy ročně neprotopí více než 50 kWh/m2.

Okna hlavních místností jsou na jižní straně, mají dvojité či trojité zasklení. Řízené větrání zajišťuje dostatečnou výměnu vzduchu při minimální ztrátě tepla.

Energeticky úsporné domy ročně spotřebují méně než 75 kWh/m2 tepla na vytápění. Energetickou spotřebou vyplňují mezeru mezi běžnou výstavbou a nízkoenergetickými domy.

Ve srovnání s běžnými stavbami ušetří 30 % energie. Vytápí je klasická otopná soustava na plynná, tuhá či kapalná paliva. Větrá se přirozeně okny.

Nulový dům energii vyrábí z obnovitelných zdrojů, tj. ze slunce, země, z větru a vody. Tepelná čerpadla nebo solární panely pomáhají domu vyrobit dostatek energie na pokrytí vlastní potřeby. Roční spotřeba tepla pro vytápění je menší než 5 kWh/m2.

S pasivním domem pojí tento typ energeticky výhodné zasazení do krajiny, orientace ke slunci, konstrukční systém a volba materiálů, dokonalé zateplení, větrání rekuperací.

Dům s energetickým přebytkem nebo energeticky nezávislý dům je speciální podkategorie domů, které jsou vybaveny systémem na výrobu energie v dostatečné kapacitě na zajištění vlastního provozu. Jeho roční spotřeba tepla pro vytápění činí 0 kWh/m2.

Případné přebytky může pak distribuovat do sítě. Příkladem je zamýšlený projekt 50 až 80 ostrovních domů u Stříbrné Skalice, za nímž stojí mladí architekti. Objekty mají mít rozlohu zhruba po 350 m2.

Celkový koncept ostrovního bydlení pak počítá i se společnou produkcí potravin, malým chovem zvířat a sdílením přebytků elektřiny s obcí.