Do kuchyně dejte nadčasový a odolný nábytek

Nenosí se nefunkční prvoplánové ozdoby, kuchyň má být hlavně praktická. Ozvláštní ji nanejvýš zajímavé obklady nebo vodě odolné tapety za kuchyňskou linkou, retro spotřebiče na pracovní ploše, servírovací pojízdný stolek či originální barové stoličky u ostrůvku nebo pultu.

Do neobvyklých prostor umístíme ideálně kuchyňskou linku na míru. Finance i čas se sháněním řemeslníka ušetříme, když vybereme ze široké škály kuchyňských modulů, které nabízejí bezpočet realizací celé kuchyně.

Kuchyně složené z modulů (sektorové kuchyně) mají hodně výhod. Jsou vhodné do menších prostor, např. panelových bytů nebo garsonek, ale také do velkých místností.

Skládáme je jako stavebnici z neměnných dílů, takže nemusíme věnovat velkou pozornost každé polici či skříňce a jejich uspořádání. Naší představivosti pomohou 3D návrhy v katalogu prodejce či výrobce.

Ačkoli jsou sektorové kuchyně o něco méně nákladné než kuchyně na míru, jejich zpracování je na vysoké úrovni, materiály jsou hygienicky nezávadné a odolné. Významným plusem je také snadná montáž a rychlá doba dodání.

Když při sestavování kuchyně nechceme dumat nad tím, jak poskládat ergonomickou kuchyni s potřebnými zónami (skladování, příprava, vaření), vsadíme na hotový set, tzv. blokovou kuchyni.

Stačí si vybrat linku, která rozměrem a orientací sedí do našeho kuchyňského prostoru.

Blokové kuchyně patří k levnějším, jsou přizpůsobené i menším bytům, najdeme mezi nimi také atypické sestavy bez horních skříněk, určené hlavně do podkrovních bytů se zkosenou střechou.

Zda blokovou kuchyni skutečně sestavil odborník, zjistíme, když zkontrolujeme maximální využití skříněk a úložných prostor i plynulé navázání zón.

Nejrozšířenější jsou kuchyňská dvířka z MDF desky, na jejímž povrchu může být vrstva laminátu nebo dřevěná dýha, fólie v matu či lesku, která imituje různé materiály.

Pozor však na kvalitní zpracování, aby vlivem vlhkosti a střídání teplot v kuchyni dvířka neztratila tvar, nezkroutila se! Spolehnout se můžeme na kompaktní laminát s vyšší hustotou a téměř nulovou pórovitostí, který nábytkáři využívají i na pracovní desky. Ty mohou být také z dřevotřísky potažené odolným HPL laminátem.

Z hlediska odolnosti, údržby a hygienické nezávadnosti se vyplatí umělý kámen (Corian, Silgranit) z přírodních minerálů a čistého akrylového polymeru nebo méně tvárný technický kámen (Silestone), který z 90 % tvoří přírodní surovina a speciální pojivová pryskyřice.

Dražší a stále žádanou klasikou jsou kuchyňská dvířka z povrchově upraveného masivu. Netradičním, zato exkluzivním materiálem pro kuchyni je sklo v různých dezénových a bezpečných úpravách. K inovacím patří třeba materiál Vetrixx, akrylát smíšený se skleněným prachem, který věrně imituje vzhled lesklého i matného lakovaného skla.

Nanolaminát Softixx zase slibuje vedle luxusního vzhledu a sametového povrchu odolnost vůči vodě, nárazům, běžným domácím chemikáliím i zanechaným otiskům prstů.

Kuchyni sluší neutrální barvy, a to v matném i lesklém provedení. Kromě bílé a šedé doporučují architekti a designéři přírodní dekory, nejlépe dub. V módě je také antracitová, která se může promítnout do skříněk nebo pracovních desek s moderním dekorem betonu.

Kuchyňská linka nemusí být celá v jedné barvě. Zajímavě vypadá, když odstín horních skříněk kontrastuje s dolními.

V případě nízkého stropu by měly být horní skříňky světlejší, chceme-li naopak strop opticky snížit, vsadíme u nich na syté tmavší tóny. Měly by být však pouze o jeden odstín tmavší než odstín spodních skříněk, jinak kuchyňská linka pohledově vzbuzuje dojem, že se na nás kácí.