Díky rozšíření získal dům dva nové prostory plné slunce a vzduchu

Bungalov postavený v poválečném období patří, stejně jako ostatní domy v okolí, k architektonicky cenným stavbám. Proto se majitelé rozhodli oslovit studio, u nějž dopředu věděli, že se bude cítit vázáno odpovědností vůči původnímu objektu a jeho meziválečnému stylu.

Majitelé si přáli jej proměnit a hlavně zhruba o polovinu rozšířit, tak aby se z něj stal plnohodnotný rodinný dům s vyhlídkou na dlouhodobé využívání bez nutnosti jakýchkoli dalších změn a především plný světla.

Architekti si při vytváření návrhu museli poradit se dvěma velkými úkoly. Tím prvním bylo vymyslet, jak vytvořit pro dům dostatečně velké, vzdušné a světlé prostory, a přitom se vyhnout přístavbě, která by se okamžitě stala dominantou parcely silně kontrastující s původním domem. Druhou otázkou bylo, jak vytvořit prosluněné prostory k domu, jenž sám stíní velkou část zahrady?

Řešením se ukázalo opatrné „rozkrojení” domu napříč a vytvoření koridoru, jenž vede od vstupních dveří až k zadní přístavbě. Po stranách tohoto koridoru pak architekti zanechali jen velmi mírně upravené místnosti.

Jednou z nich je původní obývací pokoj s příhodně umístěným krbem. Architekti v místnosti mohli zachovat v plné kráse i osvětlení, okna, olištování a dřevěné kolejničky, na nichž jsou zavěšeny obrázky. Pokoj už ale není hlavním denním prostorem domova.

Tím se stala zmiňovaná zadní přístavba, která má nejenom otevřené stěny směrem k domu i dále do zahrady, ale má i prosklenou i kratší stranu asymetrické sedlové střechy. Do ní byla přesunuta kuchyň, na kterou navazuje prostorná jídelní zóna. Právě v ní si majitelé užívají ono slunce a vzduch a také společně tráví většinu dne.

Druhou přístavbu architekti situovali po straně původního domu a vložili do ní hlavní ložnici s koupelnou. Obě přístavby dohromady zabírají z nové rozlohy domu 233 metrů čtverečních zhruba třetinu.

Důležité bylo pro majitele i architekty, aby moderní přístavby svým vzhledem respektovaly styl původního domu. Prostředkem jim k tomu byla kombinace bíle natřených šindelů a soklu z režných cihel.

Bílé šindele vytvářejí na přístavbě vzhled hadích šupin. Každý z nich je ručně vyrobený i natíraný a pokrývají nejenom stěny, ale i střechu. Obrovská preciznost, s níž byly vytvořeny a seskládány, je ukázkou velké řemeslné dovednosti, pochvalují si architekti.

Zajímavý názor projevili architekti při návrhu parkovacích stání. Domnívají se, že do budoucna se bude počet automobilů mezi obyvateli snižovat, a tak parkovací stání zastřešené lehkou ocelovou konstrukcí navrhli rovnou tak, aby jednoho dne mohlo sloužit jako venkovní zastřešený prostor pro jakékoli další využití.

Jak autoři projektu upozorňují, Canberra má v rámci australských podmínek velké rozdíly mezi jednotlivými ročními obdobími. Je zde v zimě mnohem větší chladno než v jiných částech jižního světadílu. To museli ve své návrhu zohlednit. Pro přístavby proto volili dvojitá tepelně izolační okna. Na severní stranu pak umístili betonový panel, který zimní slunce přes den rozehřeje, aby pak mohl sálat teplo do interiéru během noci.

Interiér přístaveb je navržen tak, aby jimi přirozeně proudil vzduch a náklady na vytápění nebo naopak ochlazování byly co nejmenší.

Součástí úprav domu byla také instalace velké podzemní nádrže, do níž se zachycuje dešťová voda ze střechy, která pak slouží ke splachování toalet a zálivce zahrady, která má celkovou plochu 941 m². Střechu domu pak pokrývají solární panely.

Může se vám hodit na Seznamu: