Budovy mohou v budoucnu energii spíše vyrábět než spotřebovávat

Kvalitní energetické řešení vyžaduje komplexní přístup, který začíná již při prvních úvahách architekta o zasazení budovy do terénu a o jejím natočení směrem ke světovým stranám, počítá s kvalitou obálky domu, způsobem vytápění i chlazení či mírou zasklení a zastínění.

Shodli se na tom odborníci na přednášce Rethink Architecture: Energy, kterou v květnu uspořádala Česká rada pro šetrné budovy spolu s Centrem architektury a městského plánování.

Například Ondřej Hofmeister z ateliéru Projektil architekti ukázal, jaká přirozená řešení dnes může architekt využívat. Středisko ekologické výchovy Sluňákov v obci Horka nad Moravou je ze severní strany zahrnuto hlínou a plně se otevírá na jih, kam směřuje dvojitá fasáda dnes otevřená terasou a vytvářející živý veřejný prostor.

Zelená pobytová střecha v sobě kombinuje i funkci vyhlídkové terasy s pohledem do okolní krajiny, zároveň pomáhá budovu izolovat v létě i v zimě a zadržuje dešťovou vodu.

„Domy by v budoucnu neměly spotřebovávat energii, ale vyrábět ji. Město by pak mohlo svou samotnou existencí přispívat krajině,“ vysvětlil svůj pohled na věc architekt.

Vrcholnou ukázkou nezávislosti je soběstačný dům, který není napojen na sítě. V českých podmínkách ho buduje organizace Český soběstačný dům a jeho možnosti představil Pavel Podruh, který za projektem stojí.

Jde podle něho o laboratoř, jejímž cílem je v praxi ověřit teoretické náměty a nabídnout šetrná řešení dále do praxe. Výroba energie je založená na solárním systému, který pokrývá celou jižní stranu budovy.

„Integrovat solární panely s akumulací by do budoucna měl být standard u všech staveb,“ poznamenal Podruh.

Jak ale upozornil energetický auditor CEVRE Consultants Jiří Cihlář, energetika má nyní v komplexu hodnoticích kritérií certifikačních systémů jen 18procentní váhu.

„Skutečně šetrné budovy musí řešit celou řadu dalších kritérií, jako je hospodaření s vodou, materiály nebo odpady,“ řekl. Zpravidla tedy nestačí jedno opatření, například umístit na budovu solární panely, a myslet si, že se tím z projektu stane šetrná budova.

Jeden z těch nejpropracovanějších příkladů šetrné budovy v ČR představili ředitel facility managementu budov ČSOB Daniel Rubricius a ekoložka banky Soňa Štětková. Jde o centrálu ČSOB v Radlické ulici v Praze. Už původní budova z roku 2008, kterou navrhl Josef Pleskot, byla z hlediska šetrnosti převratná, nová budova otevřená loni pak šla ještě dále.

Kromě opatření uplatněných již na původní severní budově, jako je orientace objektu ke světovým stranám, šetrné LED osvětlení a hojný přísun denního světla, přirozené denní větrání a noční předchlazování, či retence vody a zelené střechy, nová budova navíc využívá k topení a chlazení geotermální sondy ve spojení s aktivovanými betony a řadu dalších moderních opatření.

„Po roce fungování se ukazuje, že spotřeba elektřiny je zatím asi o 20 procent nižší, než se očekávalo,“ řekla Štětková.

Řešit energetiku budov je z hlediska udržitelnosti i emisí skleníkových plynů velmi zásadní. Stavby a jejich provoz způsobují třetinu emisí skleníkových plynů na světě.

„V EU jsou budovy zodpovědné za 40 procent veškeré spotřebované energie. Je tedy nejvyšší čas přehodnotit, co znamená dobrá architektura. Vláda by si měla uvědomit, jak důležité je do budoucna stavět energeticky úsporně a podporovat technologie ve stavebnictví, které jsou šetrné k životnímu prostředí,“ řekla k tématu výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.