Článek
Vzpomenete si? V bytě vládla v ložnici jarní zeleň a růžové odstíny, v kuchyni se do béžových tónů vloudila letní modrá, záchůdek se rděl starorůžovou. [celá zpráva]
V časném mládí je prostě svět barevný. Naše hostitelka zase tak moc nezestárla, ale prošla životním úsekem, kdy „mládě“ dozrává a na rozdíl od osmnáctiletých doopravdy dospívá.
Co se dělalo poprvé
Denisa měla byt po původních majitelích, kteří s ním moc nenadělali, prostě v něm zestárli a byt stárnul s nimi. První rekonstrukce, kterou jsme před časem zachytili, řešila nejnutnější úpravy. Musely se všude strhnout tapety, vyrovnat stropy, udělat nové podlahy.
Štuk a nová omítka jsou finančně náročné, proto se tehdy některé stěny řešily bílou tapetou, která se pak vymalovala. Důležitější investicí byla z pohledu majitelky nová dlažba do kuchyně a koupelny a laminátová podlaha do ostatních prostor.
I při pečlivém počítání nákladů dosáhla tehdy maxima, vytvořila útulný byt s drobnými detaily, které jí připomínaly dětství a domov.
Proč se rekonstruuje dál
Při prvních úpravách získal byt spíš venkovní zásah, úprava, která zpříjemňovala bydlení, ale nešla do hloubky. Ta současná rekonstrukce bytu proto musela přijít, byla nutná. Po prvních majitelích pořád zůstávala původní koupelna, WC i kuchyň, a navíc začaly dosluhovat elektrické rozvody. A tak se Denisa rozhodla, že tentokrát to vezme z gruntu.
Připravovala se na vše velmi pečlivě. Oslovila několik doporučených firem, kterým předložila zcela jasný podklad zobrazující její požadavky.
Protože ji design a zařizování interiérů opravdu hodně zajímají, absolvovala před časem odborné kurzy. Nyní si tedy nakreslila byt v programu Sketch-up a pohrála si s barevností, rozmístěním nábytku apod. „Sepsala jsem podrobný seznam pro jednotlivé místnosti,“ líčí svůj postup, „zanesla jsem co a jak tam chci upravit a přidala vzorky barevnosti a materiálů“.
Šla ještě dál, za bod, u kterého velká část investorů zaváhá: „Podle mého názoru k dobré přípravě patřilo i oslovení akreditovaného inženýra. Podařilo se mi ho najít a pozvat, seznámil se s mými představami, zakreslil stávající stav a změnu dispozice jádra.“
Původně Denisa uvažovala o tom, že spojí dohromady WC a koupelnu, ale nakonec je z praktických důvodů nechala oddělené. Dispozice těchto důležitých místností se ale přesto zvětšila – sebralo se 15 cm z předsíně a 10 cm z kuchyně. „To byl můj nápad, který mi inža odsouhlasil,“ vysvětluje investorka, „a také jsem se rozhodla zcela zrušit dveře do kuchyně – tím se dostalo do předsíně víc světla.“
Zrušené jsou rovněž zárubně dveří do pokojů. Denisa do budoucna plánovala závěsné skleněné dveře na stěnu (se závěsem je počítáno ze strany předsíně). Zatím ale k realizaci nedošlo.
Jak se byt proměnil
Proti původnímu stavu jsou teď v bytě o něco níž stropy. V získaném prostoru jsou tažené nové elektrické rozvody, Denisa si přála rozdvojit vedení stropních světel, protože se jí jedno stropní světlo na místnost zdálo málo.
Lehké snížení má ještě jeden kladný bod. Konečně totálně zmizela nerovnost panelákového stropu.
Firma, kterou si nakonec pro realizaci zvolila, si moc pochvalovala, že bylo vše včetně technického nákresu pečlivě připravené. Počítali totiž původně s tím, že rekonstrukce si vyžádá asi 6 týdnů práce, ale s dobře zpracovanými podklady nemuseli nijak ztrácet čas a měli nakonec všechno hotové za měsíc.
„Investice do akreditovaného inženýra nebyla velká,“ podotýká Denisa, „platila jsem mu něco kolem 3000 korun a myslím, že se opravdu vyplatí někoho takového si pozvat.“
Průběh úprav se odehrál celkem klasicky – vybouralo se jádro, natáhly nové elektrorozvody, upravil strop, zdi, položila se nová podlaha. „Firma byla skvělá,“ nešetří investorka chválou, „všechno konzultovali, já jsem na nic dohlížet nemusela.“
Mohla na nich nechat i výběr některých materiálů. Majitel firmy měl například kontakt na dodavatele podlah, investorka si pouze zvolila barevnost a cenovou hladinu, a on ostatní zařídil. Podobně to probíhalo při kupování dveří pro WC a koupelnu a veškeré sanity do koupelny, kde si jako požadavek pouze zadala, že WC má být závěsné.
Sama si naopak vybrala koupelnový nábytek, skříňky Lillången jsou z IKEA. Obklady a dlažby vybrala investorka konkrétně už ve fázi vytváření programu rekonstrukce, zvolila RAKO Galileo pro podlahu ve formátu 33 x 33 a na stěny rovněž RAKO ze série Textile 20 x 40.
Kuchyň navrhl pan Kocúr z Ostravy, kontakt na něj získala Denisa od známé, která si ho moc chválila. Dneska ho vychvalují obě. Rozčlenění kuchyňské sestavy si určila majitelka sama, pan Kocúr přidal vlastní nápad, který kuchyni prospěl: „Vložil mi chladničku do skříně – v horní části tak mám další úložný prostor, který používám jako špajzku, a jídlo je tak pohromadě,“ líčí velmi spokojeně.
Barevnost je volena pocitově a vychází ze základní skutečnosti, že byt je malý a svědčí mu proto spíš světlé barvy, které zejména ve středu bytové jednotky – to je tam, kde se stýká koupelna, předsíň a WC –, vyvolávají opticky pocit většího a volnějšího prostoru.
Proti první realizaci je možná v bytě o trochu méně barev, ale určitě je v něm o něco víc elegance. I on se svojí majitelkou dospěl.