Jak vznikal rodinný dům na severním úpatí hory Kleť v Blanském lese

„Dům je naší první reálnou zakázkou, na které jsme pracovali ještě během studií. Vznikal postupnými kroky v širokém kruhu rodiny, přátel a místních řemeslníků. V průběhu stavby jsme sami několikrát přiložili ruku k dílu.

Prováděcí detaily vznikaly často během nedělního oběda. I díky tomu se podařilo stlačit náklady pod dva miliony korun,” poznamenávají architekti Tomáš Zdvihal a členky Ateliéru Bárka Barbora Jandová, Karolína Röschl.

Přírodní rámec je doplněn starými ovocnými stromy a dalekými výhledy do údolí Křemežského potoka.

Zadáním mladé dvojice stavebníků byl jednoduchý a levný dům, který poskytne komfortní životní prostor čtyřčlenné rodině, přičemž jej bude možné stavět postupně a svépomocí.

Na samém počátku byly úvahy o analogii k tradičnímu jihočeskému stavení. Z něho architekti nakonec převzali pouze sedlovou střechu a snahu o maximálně účelnou dispozici a úsporné tvarosloví.

„Kompaktní hmota na obdélníkovém půdorysu 6,9x10 m umožnila zachovat co největší plochu zahrady nezastavěnou. Pozednici sedlové střechy jsme posunuli co nejvýše pro plnohodnotné využití podkroví. Komín není uprostřed dispozice, ale je netypicky vystavěn před fasádou, aby nezabíral prostor uvnitř domu.

Vcelku tradičním fasádám dominuje jedno velké čtvercové okno ve štítu s výhledem do zahrady. Na vesnici nezbytný sklep stojí zcela samostatně a využívá většího terénního zlomu. Přístup k domu je z jihovýchodu – z nejvyšší části pozemku,” informují architekti.

Architekti zvažovali různé typy konstrukcí, včetně dřevostavby. Nakonec zvolili klasické jednovrstvé zdivo z cihelných bloků bez dodatečného zateplení, které bylo pro stavebníky dobře dostupné a bylo ho možné realizovat bez větší mechanizace svépomocí.

Pro co nejpřesnější hrubou stavbu veškeré rozměry včetně otvorů navrhli v modulu 250 mm. Díky malému rozpětí bylo možné použít jednoduchý a úsporný hambálkový krov. Vnější povrchy jsou tvořeny bílou omítkou a červenou pálenou taškou. Sklep je vystavěn z pohledových šalovacích bloků s vegetační střechou.

Energetická koncepce vychází z jednoduché úvahy, že nejúspornějším řešením je malý kompaktní dům. Vystačí si proto s jednoduchým tepelným čerpadlem vzduch-voda. Doplňkovým zdrojem tepla je lokální topeniště na dřevo, kterého je v okolí dostatek.

Nízkoteplotní rozvody tepla jsou vedeny v podlahách, čímž byl uspořen prostor, který běžně zabírají radiátory. Uvnitř domu jsou připraveny rozvody na nucenou výměnu vzduchu.

Kompaktnost domu určila podobu interiéru. Omezené prostorové možnosti byly hlavním motivem pro volbu na míru navrženého nábytku. Zpravidla jsou využity neutrální světlé odstíny či přirozené zbarvení nábytkářské překližky.

Další vybavení, jako jsou sedací souprava, stoly, židle aj. zase ctí pravidla severského stylu. Otevřenost a útulnost mají být hlavními přívlastky interiéru.

Celkovou atmosféru prostoru výrazně doplňují solitérní sběratelské kusy majitelů. Industriální svítidla, staré vývěsní cedule či nádražní hodiny jsou jen krátkým výčtem rozrůstající se sbírky.

„Náš ateliér má dvoučlennou posádku. Potkaly jsme se při studiích na vysoké škole, kde začala naše spolupráce na společných projektech a svůj jednotný takt využíváme dál po ukončení studií. Obě máme vystudovanou Fakultu umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci.

Společně navrhujeme od roku 2015 - zaměřujeme se převážně na menší měřítka architektury, jako jsou rekonstrukce, interiéry a rodinné domy, a po dokončení rozšiřujícího oboru zahradní architektury navrhujeme k domům i zahrady, spolupracujeme i s jinými architekty na urbanistických zadáních v podobě územních studií nebo městských parků. Vždy navrhujeme se stejnou důležitostí, komplexností a zodpovědností.”