Kvalitní zateplení pomůže s úsporou při vytápění i chlazení domácnosti

Přínosem správně zateplené obálky domu je snížení rizika kondenzace vodních par a následného růstu plísní. Navíc zlepšíme celoroční tepelný komfort v interiéru. V zimě v něm bude příjemné teplo, v létě se tolik nepřehřívá, takže např. klimatizace nebo tepelné čerpadlo fungují efektivněji.

„Lidé často chtějí ušetřit a při izolaci sahají po různorodých izolačních materiálech, které se snaží zkombinovat. Každý z nich má ale naprosto odlišné vlastnosti a jejich spojením si spíše uškodí,“ varuje Štěpán Lášek, aplikační manažer Knauf Insulation.

Pověstným zlatým českým ručičkám by proto doporučil přenechat práci profesionálům.

„Napojování různých izolací je technicky komplikované. Jednotlivé materiály mají odlišné fyzikální vlastnosti, teplotní roztažnost i tuhost. Snižuje se i požární bezpečnost stavby - a ta je pro všechny klíčová,“ vysvětluje.

Používají se při zateplení vnějších i vnitřních stěn, šikmých a plochých střech, podlah, stropů a vnitřních dělicích stěn. Mají velmi dobré tepelné, protipožární a zvukové izolační vlastnosti.

Vata je odolná vůči plísním, houbám a hnilobě, je paropropustná. Pozor ale na vlákna, která se z ní uvolňují!

„Oba druhy vaty mají efektivní izolační vlastnosti, ale také zásadní nevýhodu spojenou s prašností. Proto je stavební vata naprosto nevyhovující pro otevřené použití v interiéru. Uvolněná vlákna se usazují na předmětech, zabodávají se do lidské pokožky, jsou nebezpečná pro oči a dýchací cesty,“ upozorňuje Tomáš Sysel z Institutu zdravého bydlení (IZB). Po instalaci je tedy třeba vatu dokonale zakrýt.

Využívá se parozábrana a většinou i další opláštění, jako jsou sádrokartonové desky nebo vrstva omítky.

V praxi jsou nejběžnějšími expandovaný pěnový polystyren EPS a jeho „šedá“ verze, která umožní docílit požadované úrovně tepelné izolace s menší tloušťkou a menším množstvím materiálu.

Dále je to velmi pevný a nenasákavý extrudovaný pěnový polystyren XPS vhodný do vlhkého prostředí.

Polystyren slouží k vnější izolaci. I když jej v rámci izolací vnitřních stěn nenajdeme, měli bychom být obezřetní.

„Dříve polystyren obsahoval zpomalovač hoření HBCD, který má negativní vliv na lidské zdraví. Jeho použití je dnes již zakázané, avšak při rekonstrukci domů, které jsou jím už zatepleny, se při manipulaci s tímto materiálem můžeme HBCD nadýchat,“ konstatuje Tomáš Sysel z IZB.

Nové polystyreny bez obsahu HBCD by měly být označeny „HBCD free“.

Celulóza, dřevovláknité izolační materiály, konopí, ovčí vlna, sláma a len jsou dnes trendem.

„Konopí je přirozeně obnovitelná surovina, má pozitivní bilanci oxidu uhličitého díky nízké potřebě primární energie při výrobě. Vysoký podíl oxidu křemičitého zmenšuje náchylnost k napadení hmyzem, hlodavci či jinými škůdci,“ popisuje Tomáš Sysel.

Odolnost proti plísním a schopnost vázat na sebe škodlivé látky v sobě skýtá přírodní ovčí vlna, která se hodí jako izolace dutin ve střeše. Aby materiál nepodléhal škůdcům, přidávají se do vlny látky, které mohou být diskutabilní z pohledu na lidské zdraví.

Přírodní izolací je i celulóza složená z recyklovaného papíru. „Často se do ní přidávají přísady jako zpomalovače hoření, které mohou výrazně snížit její nezávadnost,“ uvádí Tomáš Sysel.

Dřevovláknité izolační materiály mají pozitivní vliv na klima v místnosti a zároveň dobré protipožární vlastnosti.

„Často se jako pojivo do rohoží z dřevěných vláken přidávají syntetické pryskyřice. Syntetická vlákna v materiálu zvyšují stabilitu, ale ztěžují recyklaci,“ doplňuje.

Špatně usazenými a nekvalitními okny může z interiéru uniknout až 60 % tepla. Chladný venkovní vzduch proniká dovnitř a začne se srážet. Na správnou montáž myslíme i v případě vchodových, posuvných a balkonových dveří.

V prahové části, která není dostatečně odizolovaná, může docházet k prochlazování a tvorbě tepelných mostů způsobujících únik tepla i pocitově nepříjemné prochládání podlahy.

„K zajištění kvalitní tepelné izolace u prahové části otvorových výplní je vhodné nechat je osadit izolačním podkladovým profilem, který se montuje pod spodní část rámu už ve výrobě. Používá se pro vchodové dveře a posuvné systémy, kdy přesahuje přes celou výšku podlahové konstrukce,“ doporučuje Pavel Kašpar, manažer montáží značky Vekra.

Podkladový profil se aplikuje rovněž i pod velkoformátová okna, která sahají téměř až k podlaze, kde zamezuje prochládání parapetního zdiva.