Volkswagen testoval Škodu Favorit už v roce 1987

Koncem roku 1987 byly vývojové práce na modelu s interním označením Š 781, tedy Favoritu hatchback, ukončeny. Málo známou skutečností je, že v rámci hledání licenčního motoru pro chystanou modernizovanou verzi jednali zástupci Škody i s koncernem Volkswagen.

Koncem roku 1987 se šéf vývoje favoritu Petr Hrdlička obrátil na Volkwagen s dotazem, zda by bylo možné vyzkoušet motory řady EA 111 a EA 827 ve favoritu. Litinovou benzínovou jedenáctistovku mimochodem později licenčně koupil Wartburg. Šestnáctistovka o výkonu 55 kW (74 k) se nakonec do favoritu nedostala, ale v jeho následovníku - tedy - felicii - už zabudována byla.

Co je podstatnější: Volkswagen dostal k testům dva favority, do nichž si svépomocí zabudoval oba agregáty. A třebaže v tu chvíli ze spolupráce sešlo, německá automobilka si favorit důkladně otestovala, v interní zprávě pro tehdejšího předsedu představenstva Carla Hahna hodnotí favorit z hlediska jízdních vlastností pozitivně. Mizerně na tom byla kvalita zpracování, kterou audit VW v roce 1990 ohodnotil známkou 4,8 z pěti, přičemž tehdejší průměr mezi koncernovými vozy byl 2.

Mimochodem, kvůli špatné kvalitě byl v roce 1988 dočasně pozastaven export favoritu. Zajímavé také je, že od premiéry vozu v září 1987 se za prvních dvanáct měsíců vyrobilo pouhých 170 kusů. A smutné je, že v rámci zemí RVHP se favorit vyvážel směnou za jablka (Maďarsko), do Jugoslávie pak favority putovaly výměnou za chladničky.

Podle Hrdličky i Barčáka vozu z hlediska prodejů na západních trzích uškodilo i to, že se ve světové premiéře ukázal o rok dříve na strojírenském veletrhu v Brně (kam přišlo neuvěřitelných 750 000 návštěvníků), pozdější premiéra na autosalonu v Amsterodamu už nepřitáhla tolik mediální pozornosti. Ale bylo potřeba splnit vládní usnesení z roku 1982, které nařídilo, že do roku 1987 musí začít sériová výroba.

Škoda koncem osmdesátých let jednala o licenčních motorech i s Peugeotem a Citroënem (motory 1,3 a 1,6 l) a Nissanem, respektive Isuzu, které by dodávalo vznětové motory o objemu 1,8 a 2,0 litru. V roce 1987 si Škoda pod kapotu favoritu tyto motory zastavěla, Nissan měl dokonce připravené i financování licence, z nákupu ale nakonec sešlo.