Článek
„Předpovídání je obtížné - obzvlášť pokud se jedná o budoucnost,” řekl kdysi dánský fyzik Niels Bohr. Nejinak je tomu i v případě tak komplexních strojů, jakými jsou bezpochyby moderní automobily. Nyní se zdá nemyslitelné, aby neměly motor nebo čtyři kola, ale ve vzdálené budoucnosti je možné vlastně cokoliv.
Že by ale typické auto za 20 let nemělo volant, čtyři kola a klasický spalovací motor, na to bychom si rozhodně nevsadili, jakkoliv se automobilový průmysl nachází před mnoha novými výzvami - hovoří se o tzv. chytrých silnicích, autonomních vozidlech nebo alternativním pohonu.
„Spalovací motor s námi bude žít ještě dlouho, ale i on se bude muset vyvíjet a investovat se bude zejména do jeho regulace,” řekl konstruktér Martin Hrdlička, vedoucí vývoje podvozku a agregátu ve Škoda Auto.
Alternativní paliva: CNG
Pokud chcete v současné době jezdit na alternativní palivo, máte kromě LPG k dispozici stále více modelů spalujících CNG (stlačený zemní plyn). CNG má dvě obrovské výhody. Tou první je ekologický provoz. V porovnání s naftovým motorem má tento druh pohonu výrazně nižší emise a nejde tedy pouze o tolik propírané CO2. Kupříkladu oxid uhelnatý (CO). Auta na CNG jej proti dieselovým motorům produkují o polovinu méně, oxidy dusíku (NOx) jsou nižší dokonce o 80 procent. Zcela „chybí” oxid siřičitý (SO2) nebo částečky jako prach a popílek.
Druhou, pro běžně smýšlející spotřebitele největší a možná jedinou výhodou jsou nízké provozní náklady, zapříčiněné zejména nižší spotřební daní. Díky tomu stojí kilogram CNG 25,70 Kč (o zhruba 11 korun méně, než kolik dáte za litr nafty či benzínu), při spotřebě 4,5 - 5 litrů vychází jeden ujetý kilometr na 0,90 - 1 Kč. V případě naftového motoru vás kilometr přijde na 1,60 Kč a u benzínových motorů na zhruba dvě koruny, tedy jednou tolik než u stlačeného zemního plynu.
K nákladům na CNG také musíte připočítat kontrolu plnicího hrdla a uzávěru (co dva roky) a kontrolu tlakových nádob - každé čtyři roky, jejich celková životnost je třeba v případě Octavie G-Tec stanovena na 20 let. Nečekejte také výbušnost jako u dieselových turbo motorů.
Vodík: chybí infrastruktura, vodíkových aut jezdí extrémně málo
Vodík coby palivo pro automobily je zatím ve stadiu experimentů, své modely v minulých letech představila Honda, Daimler, BMW, Hyundai či Mazda. Auta na vodík jsou zatím hodně vzácná, třebaže jich po světě již několik jezdí. Důvodem jsou vysoké náklady na výrobu vodíkových článků i potřeba vybudovat dostatečnou síť čerpacích stanic. Bez infrastruktury však jde o začarovaný kruh – nejsou automobily na vodík, chybí infrastruktura čerpacích stanic, a tím pádem chybí i zákazníci.
Evropská unie sice připravila plán pro zavedení vodíku a podporuje výstavbu sítě vodíkových plnicích stanic, i selským rozumem si lze domyslet, že bude trvat desítky let, než se vodík v automobilových nádržích stane stejně běžným jako nyní benzín.
Vodík se vyrábí zejména ze zemního plynu, lze jej však získat také elektrolýzou vody za pomoci elektrické energie z obnovitelných zdrojů (sluneční, větrné nebo vodní elektrárny). Přečtěte si náš dřívější test hybridní Hondy FCX Clarity. [celá zpráva]
Elektromotory a hybridy
Počet elektrických osobních aut se předloni po celém světě více než zdvojnásobil na více než 400 000. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnilo Centrum pro výzkum solární a vodíkové energie v Bádensku-Württembersku (ZSW). Největší poptávka po elektrických vozech je v USA, Japonsku a v Číně.
Elektrické auto má sice při jízdě nulové emise, nesmrdí a nehlučí. Jenže pokud jej nabíjíte z běžné sítě, až tak ekologické to nebude. V Česku je totiž podle energetického mixu většina energie získávána spalováním uhlí. Ale to je vedle malé infrastruktury pro dobíjení a nízkého dojezdu jen jeden z mnoha problémů dnešních elektromobilů.
Zajímavou alternativou je hybridní motor kombinující klasický benzínový motor a elektromotor. Může jít buď o plug-in hybrid (dobíjí se z externího zdroje) nebo o hybrid, který se dobíjí rekuperací například při brzdění.
Jde o řešení, které ve verzi s externím dobíjením z běžné elektrické sítě nabízí passat osmé generace a zanedlouho i Škoda Superb III. Klasické benzínové čtyřválcové TSI naladěné na 156 koní (115 kW) totiž doplňuje elektromotor. Celkový točivý moment činí zajímavých 400 Nm, a přestože plug-in hybridní soustava sama o sobě váží nemálo kilogramů, sprint na 100 km/h se odehraje za osm sekund, auto jede nejméně 220 km/h.
Kombinovaná spotřeba v evropském cyklu NEDC (pro hybridní vozidla) činí rovné dva litry na sto ujetých kilometrů, po vybití baterií se hodnota zvýší na 5,2 l/100 km. Celkový dojezd dle výrobce činí 1000 km a plné dobití standardní dobíječkou připojenou do 230V sítě trvá dle Volkswagenu 4 hodiny a 15 minut. Jezdit lze i čistě na elektrický pohon, takže nemusíte platit poplatky za vjezd do některých center měst, týká se to například Londýna, Prahy zatím ne.