Článek
I přes řadu nevýhod mám rád velká auta. Bývají těžká, takže sice mají větší spotřebu paliva, ale na silnici při vyšších rychlostech jsou stabilní a svým způsobem impozantní. A taky v nich bývá dost místa ve všech směrech.
Proto jsem se na test Lexusu LS 500h opravdu těšil. Elegantní sedan, který na přídi nosí snad nejkrásnější verzi vřetenovité přední masky Lexusu a jehož zadní světla mají nádech německé přísnosti, totiž ve srovnání zejména s německou konkurencí vypadá opravdu dobře. Také ho nevidíte na silnicích každý druhý den, což je pro mě důležitým faktorem.
Interiér je kontroverzní, ale kvalita nezná kompromis
Jedna z prvních věcí, kterých si všimnete, je poměrně velká odlišnost palubní desky od konkurence. Do očí udeří dva „rohy“, vystupující z kapličky přístrojového štítu. Jedním se ovládá stabilizace, kterou můžete přepnout do režimu jízdy po sněhu anebo úplně vypnout, a druhým jízdní režimy.
Většina aut má tahle tlačítka někde schovaná, anebo se tyto funkce ovládají někde v infotainmentu, naopak LS je má hned po ruce. Jenže to vypadá tak, jak to vypadá, a řadě lidí to nebude po chuti.
Čeho si všimnete jen záhy poté, je kvalita materiálů v kabině. Člověk od auta téhle třídy tak nějak očekává jemnou kůži, ale přesto jsem byl velmi příjemně překvapen. Ovšem nejen čalouněním sedaček – zdrsněná kůže ve výplních dveří je na dotek velmi příjemná, i když to není místo, kam byste běžně sahali konečky prstů.
Dekorativní obložení z tmavého dřeva má vzor, který mi ze všeho nejvíc připomínal parkety. Ovšem, parketové podlahy mám velmi rád. A vlny v palubní desce před spolujezdcem ve tmě různě světélkovaly. Přísahám, že to bylo mnohem méně kýčovité, než jak si to představujete.
Hned poté upoutá pohled centrální displej s impozantní šířkou. Jeho grafika je stejná jako u ostatních Lexusů, takže pokud s nimi máte zkušenosti, nepřekvapí vás. Zajímavostí oproti displejům v konkurenčních autech je fakt, že tenhle není dotykový. K ovládání máte touchpad na středovém tunelu.
Ovládání infotainmentu chce zvyk
Touchpad se používá stejně jako ten, který máte na notebooku, jen se kurzor – ano, opravdu je na displeji kurzor – přichytává k tlačítkům. A ta musíte potvrdit tak, že celý touchpad stisknete jako tlačítko, nestačí klepnutí jako na notebooku.
Na první pohled to je dost krkolomné, ale docela rychle si na to zvyknete. Větší problém infotainmentu je ten, že není dvakrát intuitivní. Je totožný s modelem NX, který prošel redakčním testem nedávno. [celá zpráva]
A také je minusem, že se přes infotainment ovládá i většina funkcí sedadel, jako např. vyhřívání, chlazení nebo nastavování výšky hlavové a bederní opěrky. Aspoň se ale do nastavení sedadel dostanete jedním tlačítkem u touchpadu, což je velké zlepšení oproti modelu LC, který tohle tlačítko postrádá. A základní nastavení opěradla a sedáku naštěstí zůstalo na ovladačích na straně sedadla.
Vyhřívání, chlazení a elektrické nastavování sedaček je i vzadu
Jak by jeden čekal od auta téhle třídy, vyhřívání, chlazení a elektrické seřizování nabízí i zadní sedačky. Přesto jsou de facto trojmístnou lavicí – prostřední nouzové místo je pevné a pohybují se krajní místa. K ovládání slouží relativně velký dotykový displej, který se odhalí po sklopení středové loketní opěrky.
A ovládat toho zezadu můžete vskutku hodně. Samozřejmostí je čtyřzónová klimatizace a elektrické roletky na všech oknech za B-sloupky, včetně miniaturních okének v C-sloupcích. Můžete i ovládat hlasitost a zdroj hudby, příp. si do sluchátek pustit něco jiného, než hraje z reproduktorů.
Zajímavostí je možnost odsunout pravou přední sedačku tak, abyste měli na pravém zadním místě co nejvíce prostoru. Schovává se i hlavová opěrka, takže vidíte na silnici čelním sklem. A ať uděláte s pravou přední sedačkou cokoliv, váš řidič pořád má dostatečný výhled doprava.
Navigaci jsem tentokrát, po zkušenostech z NX, nedal prostor navádět po nezpevněných cestách; ne že by v nastavení byla nějaká možnost takové trasy zakázat, ale trasy vedly jen po asfaltu. Ovšem po asfaltu hladkém i velmi rozbitém. „LS má adaptivní vzduchový podvozek,“ říkal jsem si, „tak vyzkoušíme, jak si poradí s charakteristikami českých okresek.“
Podvozek skvěle kombinuje plavnost s jistotou. I na mizerném povrchu
Byl jsem ohromen. Podvozek LS nabízí přesně správnou kombinaci tuhosti a měkkosti, aby dokázal být pohodlný i ve vysokých rychlostech na opravdu špatném povrchu, hrubém, nerovně záplatovaném a obecně působícím, jako by někdo prostě nalil asfalt na zorané pole a prohlásil to silnicí.
Plavnost však kombinuje s dostatečnou jistotou v řízení i v pohonu, s dostatečnou přilnavostí na to, abyste se nebáli zatáčku vzít o dost rychleji, než by bylo patřičné k majestátu luxusní limuzíny. Spolujezdec přirovnal podvozek ke Chrysleru LHS – ovšem s tím, že v Lexusu nemá motor vlastní názor na směr jízdy.
Nejlepším testem palubního pohodlí ovšem byly jeho dvě malé dcery na zadních sedadlech, protože jedné z nich je prý ve většině aut do čtvrt hodiny značně nevolno. V LS obě dvě do čtvrt hodiny usnuly, a to i když silnice nebyly zrovna kvalitní.
Výkonu je dostatek, převodů možná až moc
S rychlostí obecně nemá LS 500h problém. Základ pohonného ústrojí tvoří benzínový šestiválec o objemu 3,5 litru, kterému pomáhají a také pohon všech kol vytvářejí elektromotory. Díky nim vám nebude chybět točivý moment ani v nízkých otáčkách spalovacího motoru.
Dovedl bych si však představit lepší reakce na plynový pedál. Není tu turbodmychadlo, na jehož roztočení by bylo třeba čekat, a u elektřiny také není podstatný důvod k prodlevě. Kromě toho také někdy čekáte na převodovku.
Ta nemá ani tak problém s rychlostí řazení, jako s počtem kvaltů. Je jich celkem deset, takže v některých situacích převodovka jako by nevěděla, který z nich si vybrat. Šestikvalt by tenhle problém asi neměl, jenže protože máte rychlostí hromadu, může jich být víc kratších ke zlepšení zrychlení a ještě vám zůstane dost prostoru pro rychloběžky, abyste snížili spotřebu na dálnici.
Když už jsem spotřebu nakousl – průměr za nějakých 500 km testu činil 11,6 litru na 100 km. Ve srovnání s katalogovou hodnotou 7,1 l/100 km v kombinaci to vypadá jako docela hodně, ale v reálném světě to je na pětimetrovou luxusní limuzínu s atmosférickým motorem – který z konkurentů nabídne atmosféru? – docela dobré číslo.
Hybridem si nejsem jistý, modelem LS však ano. Jen kdyby měl osmiválec
Je LS 500h lepší než německá konkurence? Designem zcela jistě, alespoň dle mého názoru, a to zvenčí a hlavně zevnitř. A i podvozek mi dokonale sednul. Škoda některých chyb v ergonomii, např. souvisejících s ovládáním sedaček, a, na rovinu, nad ovladač infotainmentu v současných BMW není.
Byť mám hybridní auta docela rád, osmiválce mám radši - a tady je v případě LS problém. Atmosférický pětilitrový osmiválec je pryč, ve verzi LS 500 najdete 3,5l přeplňovanou V6, zatímco BMW i Mercedes stále nabízí V8. Jako model však můžu LS jednoznačně doporučit, a to ať ho chcete řídit, nebo se v něm vozit na zadní sedačce.
Lexus LS 500h AWD | |
---|---|
Motor: | 3 456 ccm, vidlicový zážehový šestiválec + elektromotor |
Max. kombinovaný výkon: | 264 kW (359 k) |
0–100 km/h: | 5,5 s |
Nejvyšší rychlost: | 250 km/h |
Průměrná spotřeba: | 7,1 l / 100 km |
Pohotovostní hmotnost: | 2 280 kg |
Délka x šířka x výška: | 5 235 x 1 900 x 1 460 mm |
Poháněná náprava: | 4x4 |
Cena základní verze: | 2 900 000 Kč |
Cena s testovanou motorizací: | 2 900 000 Kč |